PŘÍSLOVÍ - 15.kapitola

15.KAPITOLA

Vlídná odpověď odvrací zlobu,
příkrá řeč ale budí hněv.

²Jazyk moudrých zpříjemňuje poznání,
tupci z úst chrlí samé nesmysly.

³Hospodinovy oči vidí všude,
vše zlé i dobré pozorně sledují.

⁴Krotký jazyk je stromem života,
je-li však pokřivený, ducha podlomí.

⁵Hlupák pohrdá poučením otce,
chytrý je ten, kdo dá na domluvy.

⁶Dům spravedlivého je velkou pokladnicí,
zisky darebáka nesou jen trápení.

⁷Rty moudrých vědění rozsévají,
srdce tupců však nikoli.

⁸Oběť darebáků se Hospodinu hnusí,
zalíbení má v modlitbě poctivých.

⁹Cesta darebáka se Hospodinu hnusí,
stoupence spravedlnosti miluje.

¹⁰Tvrdý trest tomu, kdo opouští stezku;
kdo nesnese domluvy, ten umírá.

¹¹Hospodin vidí do hrobu i říše záhuby –
do srdce člověka tím spíš!

¹²Drzoun nemiluje toho, kdo jej kárá,
a proto za moudrými nechodí.

¹³Radostné srdce dodává tváři krásu,
ztrápené srdce ducha ubíjí.

¹⁴Srdce rozumného touží po vědění,
ústa tupců se krmí tupostí.

¹⁵Každý den chudáka bývá těžký,
dobrotivé srdce však stále hoduje.

¹⁶Lepší je málo s úctou k Hospodinu
než velké poklady s neklidem.

¹⁷Lepší je talíř zeleniny s láskou
než vykrmený býk a s ním nenávist.

¹⁸Vznětlivý člověk vzbuzuje sváry,
trpělivý dovede spory uklidnit.

¹⁹Cesta lenocha trním zarůstá,
stezka poctivých je ale dlážděná.

²⁰Moudrý syn dělá otci radost,
tupec i vlastní matkou pohrdá.

²¹Nerozumného těší každá hloupost,
rozvážný člověk drží přímý směr.

²²Bez porady se plány hroutí,
při množství rádců se však naplní.

²³Výstižná odpověď udělá člověku radost;
jak dobré je slovo v pravý čas!

²⁴Rozumné vede vzhůru cesta života,
aby unikli peklu v hlubinách.

²⁵Hospodin strhne dům pyšných,
mezníky vdovy ale upevní.

²⁶Zlé úmysly se Hospodinu hnusí,
za čistá považuje slova laskavá.

²⁷Kdo se chce obohatit, ten vlastní domov boří,
kdo nenávidí úplatky, ten bude žít.

²⁸Srdce spravedlivého promýšlí odpovědi,
ústa darebáků chrlí hanebnost.

²⁹Darebákům je Hospodin velmi vzdálen,
modlitbu spravedlivých ale vyslyší.

³⁰Zářivý pohled rozveselí srdce,
dobrá novina až do morku osvěží.

³¹Kdo zdravým domluvám otvírá uši,
ten bude bydlet mezi moudrými.

³²Kdo odmítá poučení, pohrdá vlastní duší,
kdo na domluvy dá, ten rozum nabere.

³³Školou moudrosti je úcta k Hospodinu;
slávu předchází pokora.

Verš 3 říká, že Hospodinovy oči vidí všude. V létě jsme měli naše pravidelné biblické studium v Kamenici a jako každý rok jsme měli i dětské biblické hodiny. Během jedné hodiny jsem položila dětem otázku: "Kde si myslíte, že byste se mohli před Bohem schovat? Kde je ta správná schovávačka, kde vás pán Bůh neuvidí?". Dětičky přemýšlely a jako první padla odpověď, že je dobré se před Bohem schovat pod stůl. Druhému dítěti se to nezdálo a říká, že si spíš myslí, že lepší místo na schování je ve skříni. A třetí by se schoval pod peřinu.

Zní to legračně, ale i my, dospělí, máme pocit, že se před Bohem můžeme schovat. Určitě nemyslíme na skříň nebo peřinu, ale ten pocit, že nás NIKDO nevidí, v nás určitě je. Ať ve zlém nebo v dobrém. Bůh nám říká, že vidí i dobré i zlé, prostě všechno. Myslím, že se nám stává, že uděláme něco chválihodného, něco, za co by nás určitě potěšilo poplácání po zádech, něco, na co jsme sami hrdí. Ale kolem není nikdo, kdo by to viděl, kdo by věděl, že jsme to udělali zrovna my. Takže - mělo to vůbec cenu dělat něco, za co nás nikdo nepochválí?

Nevím, jak vy, ale já mám ráda, když se někdo z mého okolí dozví, když se mi něco povedlo, když jsem udělala něco dobrého. A když se tak nestane, mám pocit marnosti. Ale Bůh říká, že ta správná odměna nás čeká v nebi. ON nás totiž vidí. Bůh nikdy nezapomene, co jsme dobrého udělali. My nemáme toužit po pochvale tady na zemi, my máme dobré věci dělat proto, že je to správné.

A jak je to obráceně? Když provedeme něco špatného, když hřešíme, děláme to přesně naopak. Chceme, aby to nikdo neviděl, abychom u toho byli sami, abychom si zachovali pocit, že jsme vlastně nic špatného neudělali - protože to nikdo jiný neviděl... Ale viděl - viděl to zase Bůh. A i to si pamatuje ... A pokud toho nebudeme litovat, a nebudeme to chtít napravit, myslím, že na to Bůh nezapomene ...

A kam se před Bohem chcete schovávat vy? Jeho oči jsou všude ... To zavazuje, ale zároveň to působí pocitem bezpečí - on je pořád s námi, Bůh nás nikdy nenechá samotné, s Ním nebudem nikdy osamoceni...

Pavla