28.KAPITOLA
1 Darebáci prchají, i když je nikdo nehoní,
spravedliví jsou smělí jako lvi.
2 Když je v zemi bezpráví, mnozí v ní panují;
vládce znalý a rozumný se dlouho udrží.
3 Když nuzný člověk utiskuje chudáky,
je jako průtrž, co zničí obilí!
4 Ti, kdo opouštějí Zákon, velebí darebáka,
kdo Zákon dodržují, se staví proti nim.
5 Spravedlnost je nad chápání zlých lidí,
hledači Hospodina ji plně pochopí.
6 Lepší poctivý chudák
nežli zkažený boháč.
7 Rozumný syn pečlivě plní Zákon,
přítel hodovníků je otci k ostudě.
8 Kdo bohatne lichvou a ceny nadsazuje,
hromadí pro toho, kdo myslí na chudé.
9 Když někdo odvrací ucho, aby neslyšel Zákon,
i jeho modlitba bude ohavná!
10 Do vlastní jámy padne svůdce poctivých,
na bezúhonné čeká skvělé dědictví.
11 Boháč sám sobě připadá moudrý,
rozumný chudák ho však odhalí.
12 Když jásají spravedliví, je to veliká sláva,
když mají darebáci navrch, každý se schovává.
13 Kdo přikrývá své viny, úspěchu nedosáhne,
kdo vyznává a opouští je, dojde milosti.
14 Blaze tomu, kdo je vždy opatrný,
kdo zatvrzuje srdce, špatně dopadne.
15 Jako lev řvoucí, jak medvěd zuřivý
je ničemný panovník nad lidem ubohým.
16 Vůdce, jenž nemyslí, tím více utlačuje;
ten, komu nejde o zisk, tu dlouho zůstane.
17 Člověk obtížený vraždou se řítí do jámy,
od takového ruce pryč!
18 Kdo žije poctivě, ten zachován bude,
kdo jde křivolakou cestou, náhle upadne.
19 Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem,
bídy se nasytí, kdo honí vidiny.
20 Věrného člověka požehnání zahrne,
kdo spěchá zbohatnout, trestu neujde.
21 Stranit někomu jistě dobré není;
i pro kus chleba se mnohý proviní.
22 Lakomec štve se za majetkem,
neví, že skončí v chudobě.
23 Kdo kárá, nakonec dojde ocenění
spíše než jazyk, který jen lichotí.
24 Odírat rodiče prý žádný hřích není –
to může říkat jen vrahův společník!
25 Chamtivý člověk podněcuje sváry,
kdo doufá v Hospodina, bude úspěšný.
26 Na vlastní rozum spoléhá jen tupec,
kdo ale žije moudře, bude zachráněn.
27 Kdo dává chudému, nebude trpět nouzi,
kdo zakrývá si oči, potká ho prokletí.
28 Když mají darebáci navrch, každý se ukrývá,
když na ně přijde záhuba, spravedlivých přibývá.
Pomalu se blížíme do finále, ani nevím jak, ale tento měsíc nějak rychle utíká, nezdá se vám? :-)
Dnes jsem si vybrala verš 13:
Kdo přikrývá své viny, úspěchu nedosáhne,
kdo vyznává a opouští je, dojde milosti.
Můj manžel měl nedávno kázání o pokání, o vyznání svých hříchů a lítosti. A zase jsem měla o čem přemýšlet. Ono je totiž moc jednoduché "přikrýt" své viny, schovat to špatné co jsme udělali či si mysleli a dělat, že se vlastně nic nestalo. Ale opravdu o tom nikdo neví? Může nám to opravdu přinést úspěch? Pokud se snažíte být sami k sobě upřímní, tak nám to štěstí opravdu nepřinese. Já osobně ráda hraju stolní hry. Ale nebavilo by mě, kdybych vyhrála podvodem. Takové vítězství by mě netěšilo, protože bych sama v hlouby duše věděla, jak jsem k němu přišla. Proto nechápu sportovce, kteří třeba berou doping. Jak se můžou radovat z vítězství, když sami vědí, že to nebylo poctivé. Tam už to nemůže být o lásce ke sportu, ale o penězích, které mohou vyhrát. Ale zajímalo by mě, jestli si třeba doma o samotě uvědomují, proč tu cenu mají a jestli je zasloužená.
A kdo kromě nás o tom ví? Ano, navíc o tom ví i Bůh. Před ním nezůstane nic skryté. A jak se pak můžeme před něj postavit a chtít od něj milost? Opravdu si ji zasloužíme? Jsme lidé, kteří hřeší. Nikdo neumíme žít úplně bez hříchu. Ani já ani vy. Musíme si to přiznat a vzít to jako fakt. Ale také bychom se tím neměli omlouvat, protože máme možnost, jak to napravit. Víte, až bude naše dcerka větší a ublíží třeba jinému dítěti, budu po ni chtít, aby se omluvila. A aby ta omluva byla myšlena vážně. Protože kdo by přijal omluvu, kdyby na tom druhém viděl, že je to jen jako. Nic by to neznamenalo. A určitě si dám záležet na tom, aby pochopila, že takovou věc už nemá opakovat. Jsem její maminka a chci z ní vychovat slušného člověka. Miluju ji a chci, aby vedla slušný život. A to samé chce Bůh pro nás. I on nás miluje a chce po nás slušnost, spravedlnost a v momentě, kdy něco uděláme špatně, omluvu a nápravu. Není to nic těžkého, protože i malé dítě to může pochopit. Tak vlastně proč ne i my...
Hezký den,
Monika
Žádné komentáře:
Okomentovat