čtvrtek 31. prosince 2015

středa 23. prosince 2015

Krásné Vánoce!

Chtěla bych jen zareagovat na předchozí článek od Pavly a musím jen souhlasit se vším, co napsala. A proto i já se připojuji s přáním, abychom si tady na tom světě všichni pomáhali a měli se rádi i když nejsou Vánoce. 

Ale protože teď právě Vánoce jsou, přeji vám jejich klidný a pohodový průběh, ať u vás září láska, dětský smích a rodinná atmosféra. Požehnaný nový rok!



Monika

úterý 22. prosince 2015

Mít rád nejen o Vánocích


                                                              Foto: zdroj Facebook


Všichni máme Vánoce spojené s pocitem lásky, klidu, odpuštění, přátelství, blízkosti ...
A ta atmosféra kolem nám pomáhá. Všichni se snažíme být tak nějak hodnější, laskavější, vstřícnější, ohleduplnější ...

Jenže tohle všechno bychom v sobě měli pěstovat pořád. Nebýt sobci, uvědomit si, že se ty stejné okamžiky už nikdy nebudou opakovat. To, jestli někoho nepodpoříme nebo mu nepomůžeme, když nás potřebuje, tak tuhle chvíli už vrátit nemůžeme. Někdo nám blízký nás může potřebovat zrovna teď - ať je to příbuzný, kamarád, přítel, kolega v práci ... A my si řekneme, že nevíme, kde nám hlava stojí, máme dost své práce, vaření, starostí, problémů - bohužel - teď už se nám tam vůbec nic navíc nevejde - a hned máme pro svoje svědomí omluvu.

Jenže - Bůh nám říká něco jiného. Neříká, ať se o druhé staráme a pomáháme jim jen tehdy, když "máme čas" - to by pravděpodobně nikdo nikomu pomáhat ani nemohl. A o vánočních svátcích klidu a míru v Bibli není ani slovo, že tedy zrovna tento čas je k tomu vhodný ...

Naopak: "Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští" (Job 6:14)
              " Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení" (Přísloví 17:17)
              "Jsou tací přátelé, co jsou jen ke škodě, bližší než bratr je ale ten, který miluje"
               (Přísloví  18:24)

A tak nejen v době vánoční mysleme na ty, co jsou sami, na ty, co možná jen potřebují, abychom s nimi chvilku "pobyli" - nic víc od nás nechtějí.

Když se podívám na fotku nahoře - na kočičku, která svojí přítomností pomáhá psímu kamarádovi, musím se vždycky usmát. Ti dva, od kterých by člověk čekal, že na sebe budou vrčet a tasit drápky, spolu odpočívají a mají se jednoduše rádi. A tak buďme takovou Mickou, mějme pro druhé pochopení a vždycky mějme připravenou pomocnou ruku. Ať jsou Vánoce nebo nejsou.

Přeju vám krásné vánoční svátky a ať každý z vás má ve chvílích trápení někde poblíž svoji kočičí přítelkyni :)

Pavla


pátek 18. prosince 2015

Hurá, je mi dvanáct!



Proč jsou zakázané věci tak lákavé? Proč si myslíme, že to, co nám není dovoleno, je určitě mnohem lepší než to, co máme, co můžeme? Je to asi právě kvůli té "vůni neznáma".

Vzpomínám si, jak všechny naše tři děti toužily jet do Makra (velkoobchod, kam můžou děti až od 12 let). Marně jsem jim vysvětlovala, že je to normální obchod, jako každý jiný. Jenže ta vůně neznáma byla obrovská, a to, že jim to někdo povolil až od dvanácti, pro ně bylo opravdu lákavé. A tak když první dceři bylo dvanáct, museli jsme vyrazit do Makra :D ... Překvapení z toho, že ten obchod je opravdu obyčejný, a zároveň zklamání z nenaplněných představ, bylo velké ....  A tak uběhlo pár let a i druhá dcera se nemohla dočkat svých dvanáctin. I přesto, že jí první dcera říkala, ať se netěší, že tam vůbec nic jiného není, naopak že bonbony prodávají po deseti balíčkách, a tak jí je určitě nekoupíme, nepomáhalo. Touha být v "zakázaném ovoci" byla velká ... Samozřejmě i zklamání ... A tak měl dvanácté narozeniny syn .. Kam jsme asi jeli hned druhý den po jeho narozeninách? Ano, opět nás přivítalo Makro .... A zase nepomáhalo upozornění ani smích dcer, že ho tam nečeká nic bombastického ... Prostě touha být tam, kde jsem to měl ještě do včerejška zapovězené, byla zase veliká. A rozčarování taktéž ...

A tak je to v životě se vším. Toužíme po tom, co nemáme, a když toho dosáhneme, zjistíme, že už nás to netěší. Toužíme i po špatných a zakázaných věcech, a když se necháme omámit tou zakázanou vůni a neudržíme se, natlučeme si, zničíme si život, ublížíme lidem, které milujeme, máme život v troskách. A někdy to nejde napravit ...

I Adam s Evou sáhli po zakázaném ovoci, i když kolem sebe měli sad, o kterém si my můžeme nechat zdát.. Ale uprostřed toho sadu stálo jedno "Makro"... To ovoce lákalo tolik .. A tak i přesto, že ta chuť ovoce mohla být třeba odporná a vůbec se nemusela vyrovnat těm krásným plodům kolem, tak po něm sáhli .... a natloukli si ... Sáhli bychom po něm taky, nebo by nás jeden strom mezi stovkami dalších nechal naprosto v klidu? Vždyť přece máme to nejlepší, co nám mohl Bůh dát .... Myslím, že bych u toho stromu stála taky a bojím se, že i já bych si nezapomněla kartičku do Makra, abych mohla přistoupit blíž .....

Nenechme se ošálit vůní zakázaného ovoce. Většinou ve skutečnosti neskutečně páchne .... Ničí, ubližuje, boří, bolí z něj srdce. Nikdy nestojí za to!

Krásný předvánoční čas!
Buďme na sebe hodní a važme si jeden druhého!

Pavla




pátek 11. prosince 2015

Holubice a had




Jak být chytrý jako had a zároveň nevinný jako holubice? Často se nám stává, že upřednostníme jedno před druhým. A pak většinou dojde k "průšvihu"....

Když jsme jen chytří jako hadi, může se nám časem stát, že chytrost zaměníme za pýchu. Být chytrý znamená být obezřetný, opatrný, moudrý. Nejde tady o inteligenci ani o vzdělání. Vzdělání v životě potřebujeme, ale nepomůže nám v situacích, kdy potřebujeme být chytří podle Boha.

Když jsme jen nevinní jako holubice, můžeme ublížit sobě nebo komukoliv jinému. Snažíme se být hodní, ustupovat, chápat, být tolerantní, bezelstní. Ale to nám bez "hadí chytrosti" nestačí. Potom můžeme třeba pomáhat lidem, kteří si to nezaslouží, a nejen že jim to nepomůže, ale naopak jim to ublíží. Můžeme omlouvat něčí chyby, ale tím ho utvrdíme v tom, že se vlastně nemusí snažit zlepšit, a že se až tak nic špatného nestalo.

V Judovi 1:23 je psáno: "Jiné zachraňujte jako z ohnivých plamenů. I s nimi jednejte soucitně, ale zároveň obezřetně ...... " . I tady Bůh mluví o chytrosti (obezřetnosti) a nevinnosti (soucitu).

Musíme se naučit, že jedno bez druhého nejde. Není jednoduché to propojit.
I já s tím bojuji. Někdy jsem moc soucitná a je to jen ke škodě. Někdy se přehoupnu do druhého extrému a jsem moc podezřívavá a očekávám v lidech to horší. Ale ani v jednom se necítím potom dobře.

Několikrát jsem slyšela, že věřící lidé jsou naivní a hloupí. Možná tak na lidi můžeme působit. Možná moc často otevíráme dlaň, aniž bychom přemýšleli. Možná si pouštíme k tělu lidi, u kterých to není moudré. Ale musíme dát zase pozor, abychom se nesnažili být moc málo bezelstní, pak se nám může stát, že spadneme do té druhé "škatulky"....

Tak ať se nám všem daří být chytří jako hadi a nevinní jako holubice.

Krásný den,
Pavla




pátek 27. listopadu 2015

Jen je zahlédneš ....



Bohatství je,  že máme střechu nad hlavou, jídlo, práci.
Velké bohatství je, že máme ledničku, do které to jídlo uložíme.
Velké bohatství je, že máme pračku, televizi, auto .... Každý si sem může dosadit, co chce.
Jenže to máme dnes, zítra může být všechno jinak. Nikdy nevíme, co nás čeká. A to, že se máme dobře teď, ještě nic neznamená. Vždyť: "Bohatství přece netrvá věčně, netrvá ani koruna králů" (Přísloví 27:24)

Bohatství, které nám neuletí, je naše víra. Bohatství, které máme, je Bůh. Tohle bohatství si chraňme. To si nikdy nenechme nikým a ničím vzít. Vždyť Bůh nám říká: "Bohatství a sláva se nachází u mě, trvalé jmění a pravý blahobyt" (Přísloví 8:13).


Verše o bohatství, boháčích a chudobě:
Žm 37:16
Žm 73:12
Př 10:4
Př 11:28
Př 14:24
Př 23:4
Abdiáš 2:5
Marek 4:19
Marek 10:23
1.Tim 6:17
Př 18:11
Př 21:17
Lk 18:18-25
Lk 18:25
Př 19:1
Př 28:27
Př 22:16
Př 28:8
Kaz 4:13
Mat 6:2
Mat 6:3
Lk 21:1-4
Př 14:31
Př 19:22
Př 22:9
Př 28:6
Př 28:11
Kaz 4:14
Př 10:2
Př 20:21
Př 21:6
Př 21:20
Př 22:1
Př 11:24
Př 13:11
Př 30:8-9
Př 13:22
Př 14:23

Krásný a bohatý den,
Pavla

čtvrtek 19. listopadu 2015

Předvánoční úklid :-)

No jo, už je to tady, slovo Vánoce, vánoční a vánočně se začíná objevovat čím dál častěji. Všude se probírá dekorace, nákupy, dárky a uklízení. Výlohy obchodů, ale v podstatě i jejich vnitřek začíná připomínat jedny velké Vánoce a to je ještě listopad :-) I my už jsme museli napsat "vánočnímu skřítkovi" o dárky a teď už jen dopis musíme uložit pěkně za okno a doufat, že si ho skřítek vezme a o Vánocích se pod stromečkem objeví něco z rozsáhlého seznamu :-D

Ale jak dnešní název napovídá, dneska bych chtěla psát o úklidu.....
Že je to podivné téma na tento blog?  Ani bych neřekla, pokud tedy nebudu mluvit o vytírání podlahy a utírání prachu .... :-D


Je tedy pravda, že bych to ani nijak nespojovala s Vánoci, kdyby nebyly zrovna za pomyslnými dveřmi. Ale když už tu jsou, proč to tedy nepojmout vánočně :-)

Mám před sebou poslední rok mateřské dovolené a tak nějak to na mě padá. Uvědomuji si, že už se blíží čas, kdy nebudu moci být s dětmi tolik, kolik bych si přála a nebudu mít na ně takový vliv, jaký jsme s manželem doteď měli. A jak jsem dřív byla ráda, když si Terezka ve školce pohrála s dětmi a já měla čas taky jen pro Ondru nebo i pro sebe, tak teď mi vůbec nevadí, když se nám povede být několik dní doma spolu a školku vynecháme.

A tak čím dál víc přemýšlím o věcech, které mě od dětí odtrhávají. Nebudu si nic nalhávat, nejhorší je asi počítač - internet. Ale snaha o jeho vyřazení z denního provozu mi moc nevychází, proto jsem se uchýlila k menší změně. Začala jsem "uklízet".
Nejprve jsem probrala Facebook, kde jsem zrušila sledování poměrně mnoha stránek (a asi to bude třeba ještě víc probrat). Teď se snažím třídit záložky na internetu, abych zbytečně nečetla tolik blogů a nesledovala tolik stránek.  Prvotně zachovávám křesťanské stránky a až pak se rozhoduji o tématech jako je domácnost, dětské aktivity, knihy a hudba ... Ano, mohla bych smazat všechno a bylo by, ale já si prostě myslím, že internet není takové zlo, pokud se používá s rozumem. Už proto, že pak bychom mohly zrušit i tento blog a bylo by, že :-)

Myslím si, že je na místě být kritický a opravdu zvážit, co je pro nás prospěšné. Jestli je důležité sledovat profil populárního zpěváka nebo si zazpívat s dětmi. Na druhou stranu existuje spousta stránek, které jsou plné nápadů na společnou zábavu s dětmi a když je v tom i něco spojeného s Bohem, Biblí a křesťanstvím .... co víc si přát :-)

Zajímalo by mě, jaké stránky rády sledujete, jestli máte Facebook profil a co vás zajímá. Máte spoustu zájmů nebo sledujete jen své osobní přátele a víc nic?  Budu ráda, když se osmělíte a napíšete. A pokud se chystáte na vánoční "úklid" v podobném stylu, jak se rozhodujete, co zůstane a co půjde? Určitě to bude inspirací i pro nás ostatní.

Mějte krásný den s Bohem a těším se na vaše komentáře,
Monika




pondělí 16. listopadu 2015

Pray for Paris (World)

Události, které se v posledních dnech dějí mne přinutili se pořádně zamyslet. Včera večer jsem viděla pořad Střepiny a odcházela jsem od něj s pláčem. Bylo pozdě večer a já si nedovedla představit, že bych šla jen tak spát. Proto jsem si otevřela Bibli a hledala v ní ..... cokoliv, co by mi pomohlo. Co by mě oslovilo a uklidnilo. A tak tu mám pro vás pár veršů k zamyšlení ...

PRAY FOR PARIS (zdroj Google)

Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení! V každém našem soužení nás potěšuje, abychom ty, kdo mají jakékoli soužení, mohli povzbuzovat tímtéž potěšením, které jsme sami přijali od Boha. Vždyť čím více utrpení pro Krista zakoušíme, tím více povzbuzení skrze Krista přijímáme.  
2.Korintským 1:3-5

Když jsme dorazili do Makedonie, neměli jsme tam klid.  Ze všech stran na nás doléhalo soužení: zvenku boje, zevnitř obavy. Ale Bůh, který potěšuje sklíčené, nás potěšil příchodem Tita, a nejen jeho příchodem, ale také tím, jak byl mezi vámi povzbuzen.  
2.Korintským 7:5-7

Milovaní, nedivte se té zkoušce ohněm, jež na vás přišla - není to přece nic divného. Spíše se radujte, že máte podíl na Kristově utrpení, vždyť až se zjeví jeho sláva, budete jásat radostí! Když nesete urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží. Ať nikdo z vás netrpí jako vrah, zloděj, zločinec nebo udavač. Trpí-li však jako křesťan, ať se za to nestydí, ale chválí za to jméno Boha.  
1.Petr 4:12-16

Nedejte se nijak vystrašit svými protivníky; to jim bude jasným znamením záhuby, ale vám záchrany, a to od Boha. Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli. 
Filipským 1:28-29

Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist. Postavte se mu jakožto silní ve víře a vězte, že stejné utrpení zakoušejí vaši bratři po celém světě. Když projdete tímto krátkým utrpením, Bůh veškeré milosti, který vás v Kristu Ježíši povolal do své věčné slávy, vás obnoví, upevní, posílí a ukotví.  
1.Petr 5:8-10

Přiznám se, že se ty verše nečtou lehce. Ale nikdo nám netvrdil, že být křesťanem znamená, že se budeme pohybovat jen mezi stejně smýšlejícími lidmi, budeme na sebe hodní, laskaví a milí. Budeme se na sebe jen usmívat a žít si spokojený život bez jakýchkoliv starostí. Budeme chodit na bohoslužby, budeme společně studovat, naše děti budou vychované jak mávnutím proutku a cesta k Bohu bude pro ně jedinou cestou, kterou si sami dobrovolně zvolí bez jakéhokoliv pochybování. Nejlépe už ve věku 5 let...

Ale už křesťané v Ježíšově době zažili pronásledování. A že to bylo kruté pronásledování a utrpení. I křesťané z dob pozdějších. A tak i my se setkáváme s nedůvěrou, s posměchem a také i s utrpením, které je spojeno s naší vírou v Ježíše Krista. Jak se ale vyrovnat s takovou krutostí? Jak se vyrovnat s takovou nenávistí, která žene tyto lidi ubližovat ostatním? Nebudu si tady vymýšlet, je to tvrdé, smutné a často těžko pochopitelné.....  Navíc jsme lidé, kteří za vším zlým hledají viníka. A tady se naprosto nabízí otázka, proč tohle Bůh dopustil? Proč se zlem nezatočí jednou pro vždy?  Ale ...Bůh nám ve své obrovské lásce dal svobodu - volnost v rozhodnutí, zda půjdeme cestou dobra nebo zla. Zda chceme Ježíše v našich životech a nebo hřích. A teď se s tím musíme srovnat. Nežijeme v dokonalém světě, ale je to svět, který můžeme změnit. Pokud se nenecháme zastrašit a ovládat zlem. Pokud budeme důvěřovat Bohu a následovat. ho.

Má někdo z vás trápení? Ať se modlí. 
Jakub 5:13


Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží. 
1.Petr 5:7

A tak vás teď prosím o modlitbu ... je to mocná zbraň proti zlému, kterou máme všichni možnost použít. Ať je Bůh s námi všemi.


Monika


pátek 13. listopadu 2015

Naše misky dnešního světa

Poslední týdny byly poněkud hektické. Nemám ani moc čas vydechnout a jsem z toho akorát vyčerpaná. Oproti švagrové, která mi řekla, že je ráda, když má každý den naplánovaný, já jsem ráda, když mám nějaký den volný a není pořádně co dělat. Zrovna včera jsem si připadala až nepatřičně, jak jsme se doma s Ondrou po dlouhé době vyloženě "flákali" :-D (sice jsem měla bloklá záda, takže jsem toho ani moc dělat nemohla, ale i tak)

Problém mých "busy" (plných) dní je ten, že to má vliv i na moji duševní pohodu. Jsem ve stresu, jsem unavená a nejraději bych zalezla do peřin a už nic neřešila :-)


A teď trošku odbočím ... viděly jste film "2012"? Jak se svět řítí do záhuby a lidé mají možnost se zachránit před přívaly vody v utajených obřích lodích - archách jako za doby Noeho? Je tam scéna se starým mnichem, jak sedí s jiným mladším mnichem u misky čaje a říká...

"tak jako je ta miska plná, tak i ty jsi plný myšlenek a názorů - abys viděl světlo, musíš vyprázdnit svou misku..."

Ta věta mi uvízla v hlavě a napsala jsem si jí. A přesně tak se cítím v posledních dnech. Má "miska" je plná, ba přeplněná vším možným a já zoufale potřebuji misku vylít a .... naplnit ji Bohem.

zdroj obrázku

Už jsem se tu zmiňovala, jak moc mě nabíjí různé křesťanské návštěvy, akce, studia a podobně. Můj muž to má podobně, takže jak jsme se teď v posledních týdnech víc viděli s křesťany, oba jsme si řekli, že je čas doma opět nastolit nějaký pořádek. A snažíme se opět o společná studia. Když děti usnou, máme konečně i čas. Tím, že je to večer a člověk bývá často i dost unaven, nejsou to dlouhá studia, ale snažíme se a já cítím, že je to dobře.

V dnešních uspěchaných dnech snad každý potřebuje umět relaxovat. Umět se zastavit a rozhlédnout se kolem sebe, uvědomit si, co chce a jít si za tím. Pro nás (mě a mého muže) to znamená, být blíže Bohu. Dát si šanci se změnit víc podle jeho obrazu. Dává nám to pokoj a pohodu do srdce. Vidím to každý den, kdy se snažíme přiblížit se Bohu. Je v nás víc klidu, víc odhodlání vše zvládnout. Zkuste to :-)


Přeji vám, abyste se uměly zastavit, podívat se na ty své pomyslné misky, dokázaly je vyprázdnit a s Boží pomocí je zase naplnit. Je to osvěžující!!!

Krásný den s Bohem,
Monika

čtvrtek 5. listopadu 2015

Co mi pomáhá...

O víkendu jsme se vrátili z akce pořádané pro děti. Jednalo se o takové křesťanské setkání s přáteli z církví jiných měst. Cílem bylo připravit několik dnů plných her na téma "Ježíšovo kázání na hoře" a tím těm malým špuntům i něco důležitého předat. Kromě upevňování přátelství a vztahů mezi křesťany i trošku moudra z Bible.

Ani nevíte, jak jsem byla z téhle akce nadšená. První takové setkání proběhlo na velikonoce, ale protože Ondra měl horečky, jela jen Terezka s tatínkem. Ale tentokrát jsme jeli celá rodina a bylo to .... prostě báječné.

V létě probíhá podobná akce pro dospělé. Místo her se konají přednášky a sjedou se tam křesťané jak z naší republiky, tak i z jiných zemí. Je úžasné sledovat děti, jak si spolu hrají i když si navzájem nerozumí. I když je to jen na týden, čerpám z takových setkání hodně. Být obklopena křesťany, vidět výchovu jejich dětí na vlastní oči, mluvit o Bohu a vyměňovat si tipy jak na studia tak i třeba recepty ..... to všechno mě ohromně nabíjí. Vidět příklady z první řady je k nezaplacení. Poslouchat přednášky a ponořit se víc do studia .... no co vám mám povídat.


Domů pak odjíždím s předsevzetím, co a jak změníme. Jak svou rodinu víc přiblížit Bohu, jak se mu víc věnovat. Ale vždy postupem času, když jsem více mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, upadá to moje nadšení a úplně cítím, jak mě to stahuje dolu.

To si pak říkám, že bych se nejraději odstěhovala s celou rodinou na nějaký ostrov a strávila tam život mezi křesťany a přáteli. Jo, to by byla pohádka :-) Ale o tom to není. A já si uvědomuji, že mám tu možnost, být příkladem svým dětem. Ukázat jim, jak fungovat v dnešním světě a nezabřednout do špatného. To je mou motivací, abych se zase vyškrábala nahoru a každý den hledala inspiraci a touhu, jak jim to ukázat, předvést, předat.....

Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se jako hlupáci, ale jako moudří lidé. 
Efeským 5:15

Nenechte se formovat tímto světem - raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle - co je dobré, náležité a dokonalé.
Římanům 12:2

Neříkám, že je to vždy lehké odolat pokušení. Žijeme v moderní době, kdy nic nemá být překážkou. Ale stále si připomínám, že pro mě a mou rodinu jsou některé překážky nepřekročitelné. Ne proto, že bychom to nezvládli, ale proto, že nechceme. Bůh nám dal svobodu. ale to neznamená, že bychom měli dělat vše, co vidíme kolem nás. Ta svoboda nás totiž může také odsoudit a proto je velmi důležité vědět, jaké jsou hranice, které nechceme překročit. A jak stále připomínám, Bible je to naše měřítko, které nám pomáhá.

Víte, strašně ráda bych vám předala...nějak zprostředkovala.... ten pocit, který po takových křesťanských setkání mívám. Tu motivaci, kterou si odvážím domu a čerpám z ní několik týdnů :-)
Tak třeba se jednou zadaří a některé z vás čtenářek poznám osobně na nějakém takovém setkání a zažijete to na vlastní kůži :-)

Pro teď vám přeji krásný den s Bohem a také s Biblí :-)
Monika

pondělí 19. října 2015

Cítit odpovědnost nebo ji hodit za hlavu?

Znáte rčení, že děti vám vrátí to, co jste sami způsobovaly svým rodičům? Tak to je naprostá pravda. Pod to se můžu podepsat :-D

Děti prostě zlobí, ale pořád to jsou ta naše zlatíčka, která i ve 20ti budeme oslovovat zdrobnělinou a toužit po tom, abychom je mohly obejmout bez pocitu, že se dotyčné "dítě" stydí a nebo si ťuká na čelo, co blázníme :-D

zdroj obrázku


Když ale dítě zlobí, úplně cítím, jak mi další vlas zešedl, v rukou začínám mít třes a v oku tik, nemluvě o hlasivkách, které namáháte proto, aby vás dítě vůbec vzalo na vědomí :-D No ... tak to je naše domácnost. Jak pobrat všechny ty rady, že to chce brát všechno s klidem?

Víte, já si tolikrát říkám, že kdybych nevěřila v Boha, výchova dětí by byla brnkačka :-D No co, tak je nechám růst jak dříví v lese, všechno  si vykřičí, nebudou si umět ani uklidit pokojíček nebo nebudou chtít vůbec vnímat, když s nimi mluvím - tedy v momentě kdy po nich vlastně něco chci....
(berte to prosím s nadsázkou, nechci tu hlásat, že kdo nevěří v Boha, neumí vychovat své děti!)

Ale opravdu mám někdy pocit, že kdybych necítila odpovědnost za výchovu svých dětí, měla bych o dost šedých vlasů méně a nepřemýšlela bych o  prášcích s hořčíkem na nervy (tedy myslím, že takové předvádí v reklamách)... Ne že bych nechala děti zpustnout, ale asi bych spoustu věcí neřešila. Prostě bych si řekla, že to jsou ještě děti a hotovo.

Jenže já věřím v Boha a věřím tomu, co se píše v Bibli. Věřím, že naší velikou zodpovědností je právě správná výchova dětí. A jak už jsem výše popsala, nedaří se mi to tak, jak bych ráda, ale každý den je pro mě novým startem, abych to zkusila zas a znovu. Protože to, co je může čekat, pokud nebudou znát správnou cestu ... to mě naplňuje velkým strachem.


Zasvěcuj dítě do jeho cesty - nesejde z ní, ani když zestárne. 
Přísloví 22:6

Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.
Přísloví 19:18


No řekněte, jak na vás působí tyto verše? Pokud jsme trošku rezignovaly s výchovou, pak se tohle určitě nečte úplně nejlíp. Ono ani mně ty verše nenechávají v klidu. Protože člověk na sobě vidí chyby, které dělá a které nám tu cestu za výchovou znesnadňují. Ale vidíte, nejsme v tom samy a s Bohem za zády to musí vyjít, no ne? :-)

Takže všem přeji klidné nervy a krásný den s Bohem!
Monika

středa 14. října 2015

Ve světle svíčky...

Víte, jak jsem si plně uvědomila, že se ze mě stala máma malého dítěte? Teď nemyslím porod a takové ty zlomové okamžiky v životě každého malého dítěte, ale čas, kdy na mě plně dolehla ta chvíle, že jsem se musela smát a říkat si, a je to tady, už taky patřím do toho okruhu žen, na kterých se pozná, že mají doma malého špunta.

To jsem totiž jednou byla na srazu s kamarádkou. Rodiče mi hlídali Terezku a já vyrazila do města. Už to samo pro mě byl zážitek - po měsících kojení, kdy jsem se od malé nehnula ani na krok, jsem vyrazila do ruchu velkoměsta :-) Sešla jsem se s kamarádkou, daly si kávu a zákusek a povídaly a povídaly. A při odchodu, když jsme ještě tak trošku postávaly venku před kavárnou jsem si tak nějak uvědomila, co že to mám v kapse a na denní světlo vykoukla dětská rukavička, křupka a piškot ....... Takové běžné doplňky, které každý nosí běžně po kapsách :-)

Ale já se musela smát a smát.

Teď mám doma dvě malé děti a takovou stálou připomínkou mateřství jsou hračky po celém bytě. Nedávno jsme měli období, kdy Ondra nosil autíčka a ukládal je na různá místa. A tak jsem nacházela autíčko v nočním stolku, v poličkách, v koupelně, v předsíni i v kuchyni. A vždy, když jsem na nějaké narazila, musela jsem se smát. Vždy mi to připomnělo tu jeho nadšenou tvářičku, která odráží radost ze všeho. Pochopitelně i z autíček :-)

A tak mě napadá otázka .... jak to máme s Bohem? Přepadají nás myšlenky na Boha, když doma na něco narazíme? Vyvolává to v nás úsměv a radost?



Před lety jsem na jednom blogu viděla nápad, který se dá jednoduše realizovat v každé domácnosti. Teď na podzim, kdy přichází chladnější počasí a doma si rádi uděláme útulno pomocí svíček, je to ta nejlepší doba. Stačí vybrat nějakou pěknou voňavou svíčku a dát ji na místo, kde často chodíme. A vždy, když kolem přejdeme, připomeňme si Ježíše. Můžeme se pomodlit. A nebo si poblíž nechat otevřenou Bibli a vždy si kousek přečíst. Jde o to, aby to pro nás byla stálá připomínka. Tak jako nikoho nenechá na pochybách, co se nám v hlavě honí, když někde narazíte na dětskou hračku :-)

Mějte krásné podzimní dny s Bohem,
Monika

pondělí 12. října 2015

Ježíš je...

Ježíš je...

Spasitel, Cesta, Pravda, Hlava církve, Ženich, Život, Syn Boží, Náš přítel, Učitel atd. Určitě znáte více pojmenování Ježíše, která můžeme vyčíst z Bible. Já našla na Pinterestu kartičky s jeho pojmenováním a odkazy na příslušné verše. A hned mě napadlo jejich využití při učení Terezky. Jelikož jsme s Terezkou v poslední době probíraly Ježíše, tak se nám to tématicky velmi hodí.

Takže troška inspirace pro zábavné učení.







Myslím, že k tomu asi víc není co dodat. Jen snad to, že jsem na Terezku  neskutečně "pyšná", protože ve svých 4,5 letech je schopná takto krásně řešit hádanky!

Mějte krásný den s Bohem,
Monika

sobota 3. října 2015

Celou Biblí ... (2.část)

a máme tu pokračování ...

Minule jsem vám představila rozdělení Bible podle období. Toto studium zahrnuje 3 cykly.
V prvním cyklu se děti učí pouze názvy období a k tomu dějovou linii, která jim pomáhá si pamatovat, jak jdou období po sobě.

Současně bychom měli v tomto období učit i názvy knih, které k jednotlivým obdobím patří.




Ve 2.cyklu už bychom měli při probírání období přidat podrobnější výklad příběhů (událostí a postav) a také kromě názvů knih i kapitoly. (V tomto bodě dělám změnu, kdy teprve zde budu Terezku učit názvy knih a kapitoly vynechám, protože jsme se s manželem dohodli, že tímto Terezku nebudeme zatěžovat. Takové studium si může přibrat až ve vyšším věku.)

Ve 3.cyklu už se probírají hlavní detaily událostí a také se přidávají i verše, které k nim patří. (verše, stejně jako kapitoly, si necháme na mnohem pozdější věk Terezky)

V cyklech se postupuje až v momentě, kdy dítě naprosto s jistotou zvládá vytyčené body. Jakmile v tom nemá jasno, není vhodné přecházet k dalším informacím, akorát by z toho mělo v hlavě zmatek.
Ale jak už jste si mohly všimnout, dělám si v tom vlastní systém a tudíž nic nebrání ani vám, abyste si vše připravily dle možností vašich dětí.  Terezce je 4,5 roku, takže nečekám, že se do 3.cyklu dostaneme v nějaké blízké době. Ale já nespěchám, budu ráda, když si v tom bude pomalu dělat jasno a když jí to bude bavit.

A doufám, že to bude bavit i vás. Našla jsem docela pěkné stránky, kde jsou ke stažení zdarma materiály k rozdělení Bible na období, které by vám mohly pomoci. Jsou ale v angličtině.


Mějte krásný den s Bohem.
Monika


středa 30. září 2015

Celou Biblí.... (1.část)

Jak už jsem v minulém článku uváděla, v poslední době  jsem přemýšlela, jak pojmout učení Terezky. Hledala jsem inspiraci a ptala se lidí kolem. Bylo a stále je pro mě těžké najít schůdnou cestu, jak vše podat malým dětem, když jsem sama nic takového nezažila, nevyzkoušela. Ale myslím, že už mám v hlavě určitou představu a osnovu, co s tím :-)

Možná to budou věci, které znáte, ale pro mě to je věc nová (tedy dejme tomu rok nová). A stále si v tom dělám jasno, uzpůsobuji to věku Terezky a připravuji si podklady i pro jakýsi "update", až bude Terezka větší.

Držím se rady kamarádky, která mi řekla, že je lepší učit děti uceleně o Bibli, než jim zpočátku vybírat jen určité příběhy, které na první pohled mezi sebou ani nemají souvislost. Tu příběh o stvoření, tu Noe, Jonáš a velryba, Daniel a lvi, Ester, Bábel, Josef, Mojžíš ... a je pravda, že jsem to tak původně zamýšlela a v Terezčině mladším věku i praktikovala.

A tak jsem se dostala k plánu, jak učit ve 3 cyklech celou Bibli. Věc je rozložená tak, že se jí můžete věnovat i několik let, jde víceméně jen o to, jak rychle se dítě bude věcem učit. Já počítám s delší variantou, abych tím Terezku nezahltila a ona si v tom krásně udělala jasno.

Základem je, že se Bible rozdělí do období. Kamarádka si některá období pro své účely spojila, já je zachovávám tak jak byla původně navržena. Ale jak říkám, můžete si je uzpůsobit dle svého.

OBDOBÍ:
 Před potopou
 Potopa
 Zmatení jazyků
 Patriarchové
 Vyvedení z Egypta
 Putování pouští
 Dobývání země
 Soudci
 Spojené království
 Rozdělené království
 Samotné Judsko
 Zajetí
 Návrat ze zajetí
 Období ticha
 Život Krista
 Raná církev
 Dopisy křesťanům

Ke každému období jsem zalaminovala příhodný obrázek, který jsem si okopírovala z dětské Bible. V původních materiálech jsem měla kartičky, které ale nebyly tak roztomilé a pro vyloženě malé děti ani pochopitelné.



První cyklus spočívá v tom, že se dítě učí jednotlivá období a je mu předložená určitá spojitost, jak a proč jdou období po sobě.

Jako příklad: V prvním období "Před potopou" se dozvíme o Stvoření, Adamovi a Evě, vyhnání z ráje a nový život mimo zahradu. Lidé se chovají čím dál hůř až Bohu dojde trpělivost a chce svět zničit. Jak? Přichází další období  "Potopa". V prvním cyklu děti moc nezahlcujeme informacemi z jednotlivých období - snažíme se je jen navést na linii, která spojuje jednotlivá období.

Na začátku studia si tedy probereme všechna období (teď už spíš nechávám Terezku, aby si kartičky sama složila chronologicky za sebou). Tak vidím, jak už si je jistá. Poté, co si kartičky tedy společně probereme, přesunu se k výkladu určitého příběhu z probíraného období. Tím už tak trošku "fušujete" do 2.cyklu, ale mně přijde, že to ničemu nevadí. Je dobré stále připomínat a ukazovat, k jakému období se téma nebo příběh vztahuje.

Stejné kartičky mám vytištěné ještě v trošku větším formátu, jsou také zalaminované a na zadní straně je suchý zip. Máme takovou nástěnku, kde je druhá část suchého zipu a Terezka na něj přichycuje kartičky a takto trénuje doma :-)

A jak dále? To zase v dalším článku, protože je toho prostě hodně :-D Kdo říkal, že studium Bible je jednoduché a rychlé? Je to "práce" na celý život :-D Ale jsem za to ráda, protože člověk nachází stále nové a nové věci, které by mu jedním přečtením Bible zůstaly schovány.

Mějte krásný den s Bohem,
Monika

středa 23. září 2015

Nový školní rok ...

Je září a to je navždy spjato s pojmem "nový školní rok".
A dokonce i já se s tímto názvem budu potýkat. Ne, že bych se vracela do školy nebo změnila zaměstnání. A už vůbec se plánovaně nechystám nastoupit do pracovního procesu, protože mám ještě jeden rok k dobru a chci ho náležitě využít s dětmi.

Od prázdnin mám opět na starosti učení Terezky v nedělní školičce a tak jsem si řekla, že si udělám nějaký pevný plán, čeho bych chtěla za ten "školní rok" dosáhnout. Co té naší cácorce předat. Ale chci tomu dát formu, nějaký pevný řád. Navíc to chci i nějak propojit i s učením doma, které plácáme jak zrovna je čas, ale nemá to žádnou pravidelnost.

A tak sice nemáme školní tabuli (i když by se na chalupě našla), zato máme pěknou nástěnku :-)
Jedním z cílů pro tento rok totiž bude přiblížit Terezce .... Bibli. No zní to zvláště, jako by o ní nic nevěděla. Ale díky nástěnce máme představu, co všechno by měla Terezka za ten rok znát.


Tak co na ni říkáte? Já doufám, že je to přehledné jak jen to může být a že nám to pomůže. Terezka dala k dobru i svůj obrázek. Má to znázorňovat nebe (ty dolní kolečka jsou prázdná jen proto, že už se jí to nechtělo vybarvovat) :-D



Jelikož pocházím z nevěřící rodiny, neměla jsem vůbec představu, jak vlastně učit. Takže jsem se poptávala křesťanek, které své děti učí a třeba i samy vyrůstaly v křesťanských domovech. Také jsem prošmejdila internet a pročetla pár knih. No, je stále co se učit.....


Pokud vás zajímají postavičky, tak odkaz na jejich stažení je ZDE. Navíc jsem zjistila, že dělali aktualizaci, takže jich teď je víc.

No a teď tak přemýšlím, že bych vám (těm, které jsou v oblasti učení stejně nezkušené jako já) nějak uceleně předala, co jsem vyplodila pro Terezku. Doufám, že o to bude vůbec zájem :-)

Mějte krásný den s Bohem,
Monika

pondělí 21. září 2015

Můj studijní koutek

Tak mě napadlo, že bych ráda věděla, jak vlastně studujete...

Máte nějaký koutek, pracovnu nebo jen kuchyňský stůl či pohodlné křeslo?
Pomáháte si různými sešity, lepítky a barvičkami? Studujete čistě jenom Bibli nebo máte různé doplňující knihy či aplikace a webové stránky?


V dnešní technické době je tolik možností, jak si pomoci při studiu Bible. Ale občas si říkám, zda to také není na škodu. Jestli všechny ty pomůcky neodvádí naši pozornost od toho důležitého. Na druhou stranu, když už ten pokrok jde tak kupředu, proč ho nevyužít k něčemu smysluplnému, že? :-)



Tak předně je důležité začít s Biblí :-) Začátečníkům bych určitě doporučila Bibli 21, která je čtivá a hlavně maximálně srozumitelná! Pro mě je to jasný favorit. Mám v ní různé poznámky, podtržené verše a obrázky od dětí.

Někdy na jaře jsem si pořídila vlastní Bibli - Český studijní překlad, abych mohla "čmárat" do čistého :-) Dozvěděla jsem se totiž o zajímavém způsobu studia Bible a protože se umím pro něco rychle nadchnout, hned jsem se do toho obula. Jedná se o Induktivní metodu podle Kay Arthurové. V češtině máme i takový manuál, jak začít - Kay Arthur "Jak studovat svou Bibli".
Jde o poznámky, které si v Bibli děláte a které vám pomáhají se v textu vyznat a pochopit ho. Přiznám se, že v tom nejsem tak dobrá, jak bych chtěla a nakonec jsem si celou metodu upravila pro své potřeby (to víte, školní gramatika a já jsem v háji) :-)
Rozhodně doporučuji si na internetu o této metodě vyhledat podrobnější informace.

Ke studiu jinak potřebuji sešit, abych si psala poznámky, lepítka do Bible (většinou na místa, kterým nerozumím a chci se na ně přeptat manžela nebo se k nim chci vrátit). Pastelky používám na označování slov v textu, barevné popisovače mám na poznámky, zvýrazňovače ... no asi není třeba nic dalšího dodávat.



A kde že to studuji? Někdy mi stačí jídelní stůl v obývacím pokoji, ale když je možnost, sedím u počítače. Přesně podle názvu tohoto blogu ... s Biblí u šálku kávy :-)

Mám uložené křesťanské blogy, kde čerpám inspiraci jak ke studiu Bible, tak i k psaní článků tady na blogu. Právě nyní se snažím držet studijního plánu na stránkách "She Reads Truth", kde se studuje kniha Galatským (tedy dneska jsem se dostala na závěr knihy a tak čekám, co bude dál). Fajn je, že se nemusím držet striktně plánu a když nějaký den vynechám, nic se neděje. Můžu to dohnat kdy chci. Také si můžete vybrat nějaké starší studium a držet se ho podle sebe.

Na co chci ale upozornit, když studujete za pomoci různých internetových stránek - hledejte inspiraci, zajímavé náhledy na Písmo, ale vždy si sami dejte pozor, zda to, co čtete je to, co se píše v Bibli. Je na každém z nás, mít tu zodpovědnost za to, co čteme a přijímáme za své. Jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj.

A teď je tedy řada na vás :-)
Jak a kde studujete? Jakou knihu či část Bible právě studujete?
Moc ráda se dozvím také něco o vás.

Mějte krásný den s Bohem.
Monika

středa 16. září 2015

Stvoření pro děti

Dneska tu mám opět něco pro inspiraci...

Ondrovi budou na konci listopadu dva roky a tak už se pomalu chystám na přípravu, jak ho učit o Bibli, Bohu a Ježíši. Prozatím jsme ho učili se modlit, což v jeho provedení znamená, že před jídlem dokáže chvilku vydržet, než začne jíst a vyloženě trvá na tom, abychom ho drželi za ruku. Je radost se na něj dívat...

Ale zpátky k tomu, o co jsem se chtěla podělit. Vytáhla jsem kartičky, které jsem vyrobila, když Terezce bylo tak nějak podobně. No a Ondra po nich hned "skočil". To víte, jakmile se objeví něco nového, tak je to děsně zajímavé a důležité :-)

Takže s Ondrou pomalu začínáme Stvoření.

Hlavní karty jsou z tohoto blogu: DLTK's Bible

Drobnější karty jsou pak obrázky vyhledané přes Google, takže je čistě na vás, jaké si k tématu najdete a které vám vyhovují (zda reálné nebo třeba animované). Vše jsem nalepila na kartičky a zalaminovala, aby to vydrželo nápor dětského nadšení :-) Navíc je mám proděravěné a uložené na kroužcích, aby zůstaly pohromadě.

Rozložíme si velké karty a pak necháváme na dětech, aby přikládaly menší obrázky ke správným dnům. U nás to samozřejmě funguje tak, že to zatím dělá maminka a časem se snad dopracujeme k samostatné činnosti :-)



A pokud by vás to zajímalo, zde je tip na učení vyloženě prcků. Jelikož ještě pořádně nechápou, co jim těmi obrázky chcete říct, tak jsem si vymyslela pomůcku, jak je do toho víc vtáhnout.

1.den - světlo (dáme ruce před oči a pak je dáme pryč - říkáme je tma, je světlo)
2.den - voda (naznačujeme prsty jak z nebe dolu padají kapky vody)
3.den - země, květiny, stromy (rukou předvádíme, jak vyrůstá květinka)
4.den - slunce, měsíc, hvězdy (naznačíme kouli na obloze, nebo si budeme stínit oči před sluncem...)
5.den - ptáci, ryby (máváme rukama jako křídly, otvíráme pusinku jako ryba)
6.den - ostatní zvířata a člověk (předvedeme nějaké jiné zvířátko, ukážeme na sebe, že jsme člověk)
7.den - odpočinek (naznačíme rukama, jak se spinká)

U nás zatím proběhly jen dva dny, ale Ondra z toho má velkou legraci a krásně to napodobuje.
Tak snad vám to bylo k něčemu alespoň trošku užitečné a přeji
krásný den s Bohem.
Monika

pondělí 14. září 2015

Jak vidíme svůj hřích?

V neděli bylo moc zajímavé kázání, které chci nějak zpracovat i pro výuku Terezky. Ale prozatím se o jeho část - tedy verše a mé myšlenky - podělím zde s vámi :-)


Jsem vděčný Tomu, který mě zmocnil - Kristu Ježíši, našemu Pánu - že mě poctil tou výsadou, abych mu mohl sloužit. Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a tyran, ale Bůh se nade mnou smiloval, neboť jsem ve své nevíře nevěděl, co dělám. Náš Pán mě pak ve své nesmírné milosti zahrnul vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši.
Je to jistá pravda - kéž by ji každý přijal: Kristus Ježíš přišel na svět, aby spasil hříšníky. Já jsem z nich nejhorší, ale proto se nade mnou Bůh smiloval, aby Kristus Ježíš na mně nejhorším ukázal svou bezmeznou trpělivost pro příklad těm, kdo v něho mají uvěřit k věčnému životu. 
1.Tim. 1:12-16

Pavel se zde označuje za nejhoršího z hříšníků. Za člověka, který za svůj život ublížil mnoha a mnoha lidem. Už od dětství se vzdělával v Zákoně, měl výborné učitele. Zastával židovské tradice a posléze tvrdě trestal jejich přestoupení. Ano, to byl tehdy ještě Saulem a opravdu byl pro křesťany velmi nebezpečným mužem. 

Nu dobrá, Saul byl zlým potlačovatelem křesťanství. Trestal a zabíjel ve jménu židovských tradic a Zákona. Ale kdo z nás se dopustil něčeho tak ohavného. Maximálně jsme "zneškodnily" hmyzí havěť, zahradnice možná zvládly "eliminovat" krtky či myši na zahrádce. Ale to co dělal Saul, to je přece jenom jiný šálek kávy, že? Tak proč bychom se měly nějakým hříchem trápit, když ty naše "drobnosti" jsou pouhým zlomkem (možná ani to ne) toho, co prováděl Saul.

Nuže, jsme na tom lépe než pohané? Ani v nejmenším! 
Právě jsme přece usvědčili Židy i Řeky, že jsou všichni poddaní hříchu. 
Jak je psáno: 
"Nikdo není spravedlivý, není ani jediný;
nikdo nechce porozumět, Bůh nikomu nechybí. 
Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili;
není, kdo by konal dobro, není vůbec žádný."
Římanům 3:9-12


Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech.
Jakub 2:10

Nikdo není bez hříchu. I ti, kteří chtěli zůstat pod Zákonem a snažili se jej dodržovat. 

Takže všichni jsme zhřešili. Muži, ženy ... Židé, pohané ...... pracující i ženy na mateřské....všichni. Bůh nerozlišuje malý velký hřích. Rozlišuje jen na ty s hříchem a bez hříchu. A tak tu máme problém. Jsme hříšnice. Jak velké? Jak se samy posuzujeme? Má vůbec cenu se porovnávat?

Ano, Pavel (Saul) dělal mnohem horší věci než my. A .... Ježíš ho miluje!!! Zahrnul ho láskou!!! Takže z toho plyne, že bychom se neměly trápit, zda jsme hodné Ježíšovy lásky, pokud o ni opravdu stojíme. Protože pokud o ni stojíme, je to první krok k naší nápravě. První krok k naší proměně. Jako se Saul změnil v Pavla, tak i my máme tu možnost se změnit v naše lepší já. V ženu, která bude následovat Boží Slovo, bude dobře vést domácnost, vychovávat děti a být dobrou manželkou svému muži. Nesnažme se jen naplňovat Zákon, protože ten nás nespasí. Ta správná cesta je v Písmu dobře označená!

I když jsme rodilí Židé, žádní hříšní pohané, víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!
Galatským 2:15-16

Proto pokud nás přepadá pocit, že nejsme hodny Ježíšovy lásky, protože máme hřích - honem přečíst  výše zmíněné verše. Pokud máme pocit, že naše hříchy jsou malé a tudíž není proč se znepokojovat a na svém životě něco měnit - honem popadnout Bibli a číst!

Krásný den s Bohem.
Monika

středa 9. září 2015

Plánujete?

Tak vás po dlouhé době opět zdravím :-)

Znám takové rčení, že pokud chcete Boha rozesmát, řeknete mu o svých plánech ...
... no řekla bych, že je to pravda.

Naši naprostou přirozeností je plánování. Někdo plánuje jen v hlavě, někdo i na papíře. Proto máme taky různé diáře, kalendáře a nebo třeba aplikace v telefonu či na počítači. Plánujeme pár dní dopředu, ale jsou i tací, kteří mají "nalajnováno" i daleko do budoucnosti. Nebudu tajit, že ačkoliv naší Terezce je 4,5 roku, mám už představu o její základní škole a popravdě i o střední :-D Ale nechávám si volná vrátka pro náhradní varianty :-)


Jsou ale tací, kteří na určité plánování rezignovali. Moje mamka mi vyprávěla, jak s námi - 3 dětmi - zjistila, že něco plánovat je naprosto zbytečné. Vždy se něco může zvrtnou a většinou také že zvrtne :-) A to teď mohu naprosto potvrdit. Jakmile se totiž do rodiny narodí děti, nic není stejné. Je to krásnější, ale také dost nepředvídatelné. A tak jsem si třeba včera malovala, jak si udělám hezký večer, konečně zasednu nad tímhle blogem a konečně to zase trošičku rozproudím.

Je vám asi jasné, že večer dopadl naprosto jinak. Odjezd na chirurgii do nemocnice, ranní cesta na další sono a nakonec přejezd do druhé nemocnice k doktorce, která má Ondru v péči. Nebudu se tu rozepisovat o Ondrových problémech, ale můžu všechny uklidnit, že je v pořádku a jednalo se o banalitu. Protože je však Ondra na chirurgii sledován, nemůžeme si dovolit nic zanedbat a tak se holt na kontrolu muselo.

Když jsem však myslela na ty své večerní plány, vzpomněla jsem si na to výše zmíněné rčení a musela se smát taky.

O to míň se však směji, když si uvědomím, že třeba oddaluji čtení Bible, rodinné studium či učení Terezky. Plánuji, jak uděláme to či ono, místo abychom si sedli a pustili se do toho.


Potom jim vyprávěl podobenství: "Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu. 
Přemýšlel: "Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!" 
Pak si řekl: "Udělám tohle - zbořím své stodoly, postavím větší a do nich 
shromáždím všechno své obilí a zásoby. Pak si budu moci říct: Podívej, máš spoustu 
zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!" 
Bůh mu ale řekl: "Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?" 
Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu."
Lukáš 12:16-21


"Pochopte, že kdyby hospodář věděl, v jakou hodinu má přijít zloděj, 
nedovolil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, 
neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte."
Lukáš 12:39-40

A tak si říkám, že když nevíme dne ani hodiny, kdy Ježíš přijde, může to být klidně ještě dnes večer, zítra ráno nebo příští týden. Může to být i za roky a za několik odrostlých generací. Ale to poselství, které máme v Bibli nám ukazuje, jak se k tomu máme postavit. Nevíme kdy a proto máme být připraveni. Bez plánování do budoucna, prostě teď v přítomnosti. Hledat správnou cestu a žít podle jeho Slova.

Tak pojďme do toho společně.
Bez plánování.
Prostě teď.

Krásný den s Bohem.
Monika

čtvrtek 25. června 2015

Vzdálenost srdce ...


Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.....
Matouš 15:8

zdroj obrázku


Četla jsem si knihu Matouše a tento verš na mě vyloženě vykoukl. Znáte to, když něco čtete už po několikáté a najednou vidíte zase něco jiného než předtím? Tak je to tu. V Matouši jsem si četla určitě mnohem víckrát než v jiných knihách, ale až teď mě tento verš oslovil.

Tato slova říká Ježíš farizeům, když mu vyčítají, že jeho učedníci přestupují tradice starších. Ale ta slova patří i nám. Dnešním lidem, mně i vám.

Kolikrát se chováme jako farizeové? Kolikrát se držíme tradic a zavedených postupů aniž bychom přemýšleli nad tím, zda je to správně podle Boha. Je hezké říct, že jsme věřící, křesťané a milujeme Boha. Je to vlastně dost jednoduché. Ale až naše skutky, jednání prokáží, zda je tomu opravdu tak. A já vidím, jak každý den chybuji. Můj zavedený styl života, moje zvyky, moje preference a záliby občas upozaďují to podstatné a důležité. A já se každý den bojím, jak správně vychovávat naše děti, pokud jim nebudeme dobrým příkladem.

Víte, děti jsou vnímavé a právě ony moc dobře vidí, zda do věci dáváme jen slova nebo jestli je tam i srdce. Jsou to taková naše zrcátka a někdy ten pohled do onoho zrcadla může ukázat něco, co vlastně ani nechceme vidět. Když občas slyším svou čtyřletou dceru, jak se se mnou pokouší dohadovat (tak zkusit se to musí, že) , tak mě úplně zamrazí, protože slyším svá vlastní slova. Slova, která vypouštím z úst, když už jsem vystresovaná, unavená a ztrácím trpělivost s její tvrdohlavostí.

Jsou prostě jako houby, nasají vše, co vidí a slyší.  Takže je v našem vlastním zájmu, aby ta naše robátka viděla a slyšela to, na čem opravdu záleží. Jak důležitý je náš vztah k Bohu, jak důležitá je jeho láska k nám, proč se nenechat strhnout ostatními a jít po správné cestě.... Protože pokud to budou jen prázdná slova, naše okolí (až už jsou to děti nebo dospělí) to odhalí a řeknou si, že to asi není důležité.

Nechci být Bohu vzdálená, nechci se od něj oddělit. A také chci, aby si k Bohu našly cestu i mé děti. Aby to byl opravdový vztah, který bude vycházet ze srdce a ne jen povrchně z úst.
Stojí to za zamyšlení, nemyslíte?

Krásný den s Bohem.
Monika

sobota 6. června 2015

je libo písnička?

Na svém osobním blogu jsem si trošičku zavzpomínala a vytáhla z paměti zpěváky a písničky, které jsem měla v minulosti ráda (od základky až po dobu před dětmi). A pak pro porovnání vytvořila "playlist" přítomnosti. A protože se jedná o křesťanské interprety, tak si říkám, že by stálo za to je zmínit i zde. Třeba se někdo nechá inspirovat.

Pokud chcete, dá se totiž najít i dnes něco poslouchatelného a přitom se člověk nemusí bát, o čem že se to zpívá či jaký videoklip bude k písni natočen. Takže tady je můj druhý playlist, který bude možná pro vás trošičku neznámý, ale doufám, že díky němu se dozvíte i o zajímavých interpretech, kteří ještě nejsou u nás v Čechách ve větším povědomí.


FRANCESCA BATTISTELLI


zpěvačka, která získala ceny Dove Awards (udělované společností GMA - Gospel Music Association) a letos je nominovaná i na cenu Grammy za nejlepší křesťanské album a píseň.



MORIAH PETERS


tuto zpěvačku jsem objevila náhodou a co mě překvapilo, že na svůj první polibek čekala až před oltář. Pokud ho chcete vidět i vy, můžete v jejím videoklipu k velmi příjemné písničce, kterou uvedu v playlistu pod textem. Její manžel je jedním ze dvou zpěváků skupiny For King and Country.


FOR KING AND COUNTRY


Joel a Luke Smallbone jsou bratrské duo (i když v kapele hrají i jejich další sourozenci). Opět křesťanská kapela, která má svůj osobitý hudební styl. Australští přistěhovalci z Nashvillu :-)


TODD SMITH (a kapela SELAH)


Todd Smith a jeho žena Angie prošli velmi těžkou životní zkouškou. Ještě během těhotentsví jim bylo řečeno, že miminko má vrozené vady a nepřežije porod. I tak těhotenství nepřerušili a svou dcerku mohli držet ještě dvě hodiny v náručí, než zemřela. Todd pak složil píseň pro svou ženu, která mi vždy nahání husí kůži. (o jejich příběhu jsme s Pavlou zde na blogu už v minulosti psaly)


MATTHEW WEST


zpěvák prožil těžké období, kdy musel podstoupit operaci hlasivek a nevěděl, zda se mu ještě vrátí hlas a bude vůbec moci zpívat.


ROBBIE SEAY BAND


jejich písnička "New day" je pro ranní budíček naprosto skvělá


A pak jsou tu zpěváci nebo skupiny, od kterých znám třeba jen pár písniček, které se mi líbí.
BRANDON HEATH, JEREMY CAMP, MANAFEST, CASTING CROWNS, THIRD DAY, MercyMe...

Playlist:
(stačí kliknout a otevře se vám video)

1. Francesca Battistelli - Beautiful, beautiful
2. Moriah Peters - Iˇll Wait for You
3. For King and Country - Fix My Eyes
4. Todd Smith - Our Love Will Survive
5. Matthew West - The Motions
6. Robbie Seay Band - New Day
7. Brandon Heath - Love Does
8. Jeremy Camp - He Knows
9. Manafest - Every Time You Run
10. Casting Crowns - Broken Together
11. Third Day - Soul On Fire
12. Mercy Me - Greater

Přeji příjemný poslech a snad se vám bude něco líbit.
Krásný letní den s Bohem,
Monika

středa 3. června 2015

omalovánky - knihy Bible

Určitě jste slyšeli o omalovánkách pro dospělé a přiznám se, že kolikrát mám chuť si nějaké pořídit a oprostit se od stresu. Vypnout na chvilku mozek, když je toho na člověka už opravdu dost.

Ale já vám tu nechci ukazovat tento typ omalovánek. Našla jsem totiž pěkné omalovánky pro děti, podle kterých se mohou učit jednotlivé knihy Bible.

Je to sice v angličtině, ale to možná nemusí být vůbec na škodu. Za prvé se mohou přiučit angličtinu a za druhé, když se názvy budou učit, tak jim ta anglická slovíčka nemusejí napovídat :-D

Takže se můžete podívat, jak jsem si vyhrála :-D Nemám ještě úplně všechno, ale velkou část už vybarvenou mám. Pokud jsou vaše dítka větší, pak jim samozřejmě můžete vybarvování přenechat a o zábavu je postaráno.




Na stránkách Ministry-To-Children ještě nemají listy pro všechny knihy Bible. Starý Zákon je již kompletní, ale v Novém jsou zatím jen 4 evangelia.



Tak pokud máte zájem, zde je odkaz, kde se dozvíte víc.... ZDE.

Krásný den s Bohem.
Monika

pátek 29. května 2015

Cesty ...

Jedna moje kamarádka strašně ráda fotí dveře. Ano, čtete správně. Většinou se tedy jedná o zdobené zámecké či hradní dveře. Prostě když ji zaujmou, hned si je zvěční. Teď už jich bude mít pěknou sbírku.
Tak jsem si uvědomila, že já jsem "ulítlá" na cesty v přírodě :-) No jo, už i manžel ví, že si takové pěkné cestičky potřebuji vyfotit a nejlépe bez jakékoliv osoby.

Teď v sobotu jsme byli na rodinném výletě a já doma zjistila, že mám 11 fotek různých cest... Nooo, aby to už nebyl nějaký druh obsese :-) Ale víte, proč mám ty cesty tak ráda?  Protože mi připomínají Boha.  Tedy tu cestu k němu.....



Kolikrát nás v životě překvapí situace, která nemá vidět jasný cíl. Zatáčí nebo nás vede do tmy. Nevím, zda se máme odhodlat a pokračovat nebo se poohlédnout po jiné. Je to risk jít do neznáma .... ale věřím že stačí důvěřovat Bohu a dovede nás správným směrem.


Někdy se náš život dostane na křižovatku a musíme se rozhodnout, kudy půjdeme. Ta nerozhodnost je šílená. Obě varianty mohou působit lákavě a pak je opravdu nesnadné se přiklonit jen k jedné.
S Bohem je však to rozhodování mnohem jednodušší...musíme však na něj spoléhat celým svým srdcem.






V Matouši 7 se píše, že existují dvě cesty .... široká cesta vede do záhuby, ale úzká cesta vede k životu! A málokterý ji nachází!!!



A co se mi vybaví při pohledu na tento obrázek? Že je tady na světě krásně! Všude kolem nás je vidět Boží stvoření. Ta nádhera v přírodě, která nás obklopuje. Ty barvy.... ta energie....

Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil. 
Jeho neviditelné znaky - jeho věčnou moc a božství - lze už od stvoření světa rozumem
 postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu. 
Římanům 1:19-20

Krásný den s Bohem.
Monika