středa 31. prosince 2014

Do nového roku....

,,, mnoho důvodů k úsměvu a Božího požehnání přejí Monika s rodinou


úterý 30. prosince 2014

Je libo předsevzetí do nového roku?

Tak máme vlastně už po Vánocích a Nový rok je za dveřmi. Doufám, že jste si užili pohodu a klid, žádné stresování ohledně příprav a že vás nadchly pohádky. No, letos jsem objevila některé, které mně mile překvapily a jiné (převážně nové), které dost zklamaly. Ale co, na tom život nestojí :-D

Přiznám se ale, že o co víc jsem prožívala vše okolo Vánoc co se týče dekorace bytu, balení dárků, zdobení stromku a hlavně to večerní potěšení, když vidíte dítko, jak poskakuje okolo stromečku a očička jí září .... o to víc jsem nějak zapomínala vzít Bibli do ruky a číst si v ní. Navíc máme marodné děti a tak jsem přišla už o tři nedělní bohoslužby! A je to znát, to tedy ano.

Čistě náhodou jsem však dnes (nebo to bylo včera???) objevila zajímavý článek o přečtení Bible za celý rok. A protože jsem vždycky něco takového chtěla zkusit, ale nikdy jsem to nedotáhla do konce, dala jsem si předsevzetí, že to zkusím znovu a snad konečně úspěšně.

Pokud si chcete přečíst celý článek a hlavně, vytisknout zdarma plánek na čtení, můžete  na stránkách RACHEL WOJO

Já mám svůj plánek schovaný v Bibli a doufám, že v tom novém roce bude mít Bible své čestné místo v každém jednotlivém dni mého života. A nejenom v mém, doufám, že v životě celé rodiny!


Jeden rok jsem si řekla, že bude nový rok ve znamení modlitby. Tak tento nový bude zase o Bibli. Co vy, máte taky nějaké plány do nového roku?

Monika

středa 24. prosince 2014

Veselé Vánoce ....




.... lásku, pohodu, klid a Boží požehnání do nového roku Vám přeje Monika s rodinou


neděle 21. prosince 2014

Příklady táhnou...

S Terezkou se snažíme trávit nějaký čas jen spolu. Příchod nového člena rodiny je vždy pro první dítě náročné, takže chceme, aby viděla, že tu jsme i pro ni. A jedna z aktivit, které spolu děláme - jen my dvě holky - je návštěva knihovny. Ani nevíte, jak jsem ráda, že jí knížky baví. Já jsem v dětství a v pubertě četla jak divá a kolikrát jsem se večer těšila do postele, že si ještě zalezu pod peřinu s knížkou a něco si přečtu ...

A tak si teď libujeme s Terezkou, když procházíme regály a hledáme pěkné knížky k přečtení. Některé si čteme ještě přímo tam a jiné si odnášíme domu, A i když náklad bývá často dost těžký, tak to vždycky stojí za to :-)



No a tak jsem nedávno Terezce předčítala z jedné takové knížky z knihovny. Jmenuje se Terezka a dvojčata, takže si dovedete představit, jak se na ni Terezka těšila. A já vlastně taky. No, hned první stránka mně tak nějak usadila do křesla...

"Tatínka Terezka vůbec nezná. Je daleko, a ani maminka, ani babička nechtějí, aby se o něm mluvilo."

No dobrá, uvidíme, co se z toho vyklube. No, jen jsem otočila další stránku, vykouklo na mně:

"Kéž by měla bratříčka nebo sestřičku! Terezka ovšem ví, že k tomu je zapotřebí mít tátu. Ale kde ho vzít? Babička nemá ráda muže. Podle ní za všechno zlo na světě mohou muži."



Před pár týdny jsem slyšela zajímavý komentář. Dotyčný povídal, že dřív za dob komunismu, kdy se na knížky stála fronta, byl kolikrát smutný, že nemůže číst, co by chtěl. Člověk řešil, jaké knížky se k nám vůbec nedostanou a na které bude stát dlouho fronty bez záruky, že na něj ještě vyjde. A přitom, i přes tu dobu, byla Bible dostupná. Jen si uvědomit, jakou má pro nás hodnotu a člověk zapomene na ostatní knížky. A teď, když to ví, má jasno. I kdyby byl opět nedostatek knih, jemu bude stačit jen ta jediná, Bible.

Říká se, že příklady táhnou. Ale které příklady? Ty, které si přečte v knížkách z knihovny? Nebo bych byla raději, kdyby hledala odpovědi v Bibli? O jééé, tak to je zřejmé, že. Ale je mi jasné, že tak růžové to nikdy není. Nemůžu držet Terezku v separaci od všeho světského, protože bych jí tím akorát ublížila. Nebyla by připravená na život v tomto světě,

Proto, i když se mi tato kniha nelíbí, jediné, co mohu udělat je, že si o všem budeme povídat a hledat odpovědi u Boha. Budu se snažit být jí tím správným příkladem, aby nemusela hledat odpovědi v knihách, které za to nestojí.

Krásný den s Bohem a pohodovou čtvrtou adventní neděli,
Monika

sobota 13. prosince 2014

10 družiček

Tak jak jste na tom letos s Vánoci?
Co vánoční přípravy, úklid a dárky?


Díky tomu, že jsem loni byla těhotná a termín porodu byl poměrně dost blízko Vánoc, vše jsme pro jistotu nachystali v dostatečném předstihu. A právě proto jsme pak byli v pohodě, když se náš junior rozhodl vykouknout na svět už na konci listopadu. Proto jsme si to letos hezky zopakovali .... ne tedy to těhotenství, ale tu dřívější přípravu.

A s tím vším v hlavě jsem si připomněla podobenství o 10 družičkách. Ježíš zde popisuje příběh 10 družiček - 5 bláhových, které si do svých lamp nevzaly žádný olej a 5 rozumných, které sebou měly nádobky s olejem. O půlnoci se strhl povyk, že přichází ženich a družičky mu mají jít naproti. Pět bláhových družiček si uvědomilo, že nejsou připravené a požádalo druhých 5 družiček o půjčení z jejich nádob. Ty je však poslaly k prodavačům, protože olej by pro všech deset nestačil.  Když se však ty bláhové družičky vrátily, dveře k ženichovi byly již zavřené.......

"Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: 'Pane, pane, otevři nám!' odpověděl jim: 'Amen, říkám vám, že vás neznám.'  Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu."
Matouš 25:11-13

Myslím si, že všichni máme pořád plnou hlavu nápadů, plánů, představ. Teď máme Vánoce, po Vánocích přijde třeba Valentýn, Velikonoce, První Máj, letní prázdniny, podzim.....do toho spousta oslav narozenin, promocí, svateb, úspěchy v práci .... a naše myšlenky putují od jednoho k druhému. Ale v tom všem , co nás kolem pohlcuje, máme čas na Boha? Máme čas studovat jeho Slovo? Máme čas se jím vůbec zabývat? Ne jenom na něj občas pomyslet, případně se pomodlit .....

Uvědomuji si, že takovéto otázky pokládám často - i v předchozích příspěvcích. Ale ono je to tak důležité, že vůbec nevadí, pokud se tyto otázky opakují. Ta naléhavost je zřejmá, stačí si znovu přečíst uvedený verš z Matouše.

My opravdu nevíme, kdy přijde ten čas. Kdy skončí svět, tak jak ho známe. Kdy nás bude čekat jiný život. A děsí mně, co bude dál .... protože, co si budeme nalhávat, člověk není zrovna bezchybný, bezhříšný.... A přitom máme před nosem, co máme dělat, aby nás ta budoucnost neděsila. To stéhlo, kterého se tonoucí může chytnout. Tu nuruč, kterou k nám Bůh natahuje.  To všechno tu máme ..... v psané podobě, v Bibli.

A tak bychom se měli chystat třeba jako na Vánoce. Jako chceme mít včas nakoupené dárky, připravený a vyzdobený byt, napečené cukroví .... tak bychom měli chtít být připraveni na setkání s Bohem. Neznáme den ani hodinu, co když to bude zrovna o Vánocích nebo za týden, nebo zítra.....

Krásný den s Bohem,
Monika