pátek 10. června 2011

Zachránce

Dneska jsem na internetu četla zajímavý článek o mladém židovském chlapci, který se s rodinou za války ukrýval před nacisty. Psal si deník jako Anna Franková a stejně jako ona nepřežil válku. Chybělo asi 14 dní do konce války, když ho zajali, mučili a zabili...





Otto Wolf
Celý článek o chlapci najdete ZDE



Jde mi mráz po zádech, když si uvědomím, jak byl tento chlapec statečný. Měl celý život před sebou a musel zažít takovou bolest, trápení, strach. A on to zvládl. Svou rodinu neprozradil a zachránil jim tím jejich životy. I přesto, že svůj život nezachránil....

Připomíná mi tím jiný příběh. Příběh Ježíše. I on snášel velikou bolest pro jiné. I on obětoval svůj život, aby jiní mohli žít. Jen jeho rodina je větší než byla Ottova. Každý z nás může být členem této rodiny. Jen stačí přijmout Ježíše do svých životů. A On přijme nás.



Bolesti, jež nesl, však byly naše,
naše utrpení vzal na sebe!
My jsme se ale domnívali,
že je od Boha trestán, bit a pokořen.
On však byl proboden naším proviněním,
našimi vinami trýzněn byl;
pro naše blaho snášel potrestání –
byli jsme uzdraveni jeho ranami!
My všichni jsme jako ovce zabloudili,
každý se na svou cestu obrátil,
Hospodin ale uvalil na něj
provinění nás všech.
Byl zmučen, a přestože trpěl,
ústa neotevřel.
Na smrt byl veden jako beránek,
jak ovce před střihači oněměl,
ústa neotevřel.

Izaiáš 53:4-7