středa 26. listopadu 2014

Soutěž krásy ...

Náhodou jsem viděla pořad, který ukazoval soutěž krásy malých slečen. A nemyslím tím náctileté slečny, myslím tím naprosto malé holčičky! 4-6 let !!!!! Přiznám se, že jsem stála jak opařená a musela jsem se dívat dál, protože mi to nedalo. Zajímalo mě, proč to ty maminky dělají, proč nutí své malé holčičky dělat takové věci, když by si měly hezky hrát s panenkami a neřešit krásu, rivalitu a nabízení se (ano, tak to celé na mně působilo).


A tak jsem viděla maminku čtyřleté holčičky, která si pravděpodobně plní nějaký svůj dávný sen. Ačkoliv té holčičce bylo evidentně jedno, že by měla nějak trénovat či soutěžit, maminka ji motivovala neustálými dárky, aby pokračovala.

U jiné dívky, bylo zajímavé sledovat dvě ženy jejího života. Její maminky a její kmotry, předpokládám, že to byla její teta. Ačkoliv maminka byla ta, která s celou tou soutěží začala, přesto působila dojmem, že nechce dceru tlačit do všeho za každou cenu. Stále poukazovala na to, že chce víc přirozené krásy než umělé (silný make-up, nalepovací řasy, příčesky....). Ale kmotra dívky byla přesný opak. Stále opakovala, že kdyby bylo na ní, bude mít hodně umělých pomůcek, aby mohla vyhrát. A její motto, které neustále opakovala? "Chceš vyhrát jen maličko peněz, nebo hodně???!!! Jsi malá, tak tomu nerozumíš, tak mně poslouchej a vyhraješ hodně peněz." Dívka souhlasila s maminkou, že si nechce nechat upravovat obočí a chce být víc přirozená. Ale měla co dělat, aby se na ní kmotra nevrhla a nenarvala na ní vše, co slibovala .... A té holčičce bylo teprve 6!!!

Pak nastala samotná soutěž a producírování dívenek v šatech a posléze v jakýchsi kostýmech do průvodu ve stylu maškarní. V momentě, kdy tančila jedna s dívek takovým způsobem, jako nějaká dospělá žena se smyslným kroužením v bocích mně manžel "zachránil" a televizi vypnul. Já na to ani neměla sílu, jen jsem zírala na obrazovku a nevěřila vlastním očím.

Ne, nechci být kritikem takového pořadu. Lidi se na to dívají, tak takové pořady natáčejí. Ale nedá mi to, abych nepřemýšlela o těch dívenkách. Abych nepřemýšlela o tom, v jakém prostředí vyrůstají, co je jim od malička vštěpováno. A co s nimi bude dál? Krása, soutěže a výhry budou jejich smysl života?

Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech - v okázalých účesech, 
zlatých špercích a nádherných šatech - ale ve vašem srdci. 
1.Petr 3:3-4

Hned jsme si o tom povídali s naší dcerou. Sama poznamenala, že se jí to nelíbilo. Ale tak člověk ví, že je dost malá, aby si udělala pořádný obrázek o celé věci. Ale má v sobě tu hranici, která odděluje něco dobrého od špatného. I takhle malá poznala, že něco už není úplně v pořádku. A to mně ještě víc utvrzuje v tom, že Bůh nám dává už od malička smysl  pro poznání dobrého od špatného. Akorát je možné, že výchovou tu hranici můžeme mít posunutou či pozměněnou. A tak je tu pár věcí, které bychom si měli pamatovat.

Bůh nás stvořil dle svého obrazu. Pochybuji, že by se Bůh viděl jako ošklivý nebo nepovedený. A tak bychom se i my měli zamyslet, podle jakého měřítka rozlišujeme krásu od ošklivosti. Protože podle Božího měřítka jsme krásní všichni, jen se musíme správně podívat.

Bůh stvořil člověka ke svému obrazu,
k obrazu Božímu stvořil jej: 
jako muže a ženu stvořil je. 
Genesis 1:27

Bůh nás miluje a je jedno jestli máme světlé nebo tmavé vlasy, jakou máme barvu pleti a jestli máme hezký obličej nebo ne. Je mu jedno, zda jsme sportovně nadaní nebo naopak. Miluje nás tak, jako rodič miluje své dítě. Miluje nás i s našimi chybami a vždycky bude.

Kdo nemiluje, nezná Boha - vždyť Bůh je láska. V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život.  V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. 1.Jan 4:8-10

A když nás miluje Bůh, měli bychom se mít rádi i my. Nebuďme na sebe tak přísní a nesnažme se nacpat do představ dnešního světa, jak by měl vypadat hezký - úspěšný člověk. Hodnoty, které by nás měly zajímat, jsou dány Bohem, ne člověkem ......

Pohleďte, jakou láskou nás Otec zahrnul: smíme se nazývat Božími dětmi - a také jimi jsme!
1.Jan 3:1

Víme však, že až se ukáže, budeme podobní jemu, neboť ho uvidíme tak, jak je. 
1.Jan 3:2

V "soutěži krásy" pořádané Bohem jsme totiž vítězi všichni.


Krásný den s Bohem,
Monika

pondělí 17. listopadu 2014

Dětem příkladem ...

Nedávno jsem byla nakoupit v nedalekém obchodě. Užívala jsem si času bez dětí, které hlídal manžel, abych měla trošku klid se projít uličkami, promyslet co potřebujeme a co dobrého do vozíku ještě přihodit. Když jsem dorazila k pokladnám, stoupla jsem si za manželský pár a jala se sledovat cvrkot kolem. A pak jsem si všimla....

... ten pán ve středních letech (žádný puberťák) si tak postával, s nadhledem se rozhlížel kolem a ukusoval zmrzlinu z dřívka. Jeho manželka jen položila prázdný obal na posuvný pás a vykládala další potraviny.


Znám to už ze svého dětství a vídám to i teď, když maminky dají svému dítěti kousek rohlíku ještě v obchodě, asi aby měly klid.  I když to bude znít tvrdě - já s tím mám docela problém. Učím Terezku, že se za věci musí zaplatit než je začneme používat. Vysvětluji ji, že věci jsou naše, až když za ně dáme prodavačce penízky a myslím, že to pochopila poměrně brzo. Nikdy po mně nechtěla, abych jí v obchodě něco hned dala. Místo toho strašně ráda dobrotu nosí v ruce, pak to sama položí na pás, platí a pak si dobrotu nese třeba i domu.

Jaký příklad je ale tohle pro naše děti?

Můžeme si vzít co chceme hned? Nemusíme na nic čekat, nějaká pravidla nejsou důležitá? Nemusíme vynaložit nic pro to, abychom něco získali?

Dnešní doba nás k tomu přímo povzbuzuje. Reklamy na půjčky jsou ve všech novinách i televizi. Půjčujeme si peníze na auta, dovolené nebo byty. Asi největší vrchol jsou reklamy na půjčky na vánoční dárky. Nebudu pokrytec, máme hypotéku a když nám minulý rok nečekaně vypovědělo službu auto, museli jsme navýšit úvěr pro nákup auta. Člověk by to chtěl omluvit tím, že to jsou potřebné věci, bez kterých se neobejdeme. Přitom takový malý hlásek v mé hlavě říká, že se bez toho můžeme obejít, pokud obětujeme určité pohodlí a pocity jistoty.

Ale já tu nechci navrhovat, že půjdeme do extrému a zrušíme hypotéky, půjčky ... Jen se zkusme zamyslet, jestli není něco, co bychom v našem přístupu nemohli změnit.
Jak se říká, bez práce nejsou koláče a tak bychom si neměli vše brát jen tak, protože "můžeme".

Když jsme ještě byli u vás, dali jsme vám přece toto pravidlo: Kdo nechce pracovat, ať nejí!
2.Tesalonickým 3:10

A já bych to rozšířila i na - dokud nezaplatíš, nejez :-D

Krásný den s Bohem,
Monika

neděle 9. listopadu 2014

Co mi jedna zahrádka připomněla...

Při cestě z nákupu domu jsem pohledem zavadila o předzahrádku našeho domu. To jsou ty ženské asociace a tak mně hned napadla sousedka z přízemí, jak tam tak sedí a pleje a stará se o ni. Někdy jsem jí přes léto viděla i sedět na dece, kterou si mezi keříky a květiny rozložila a četla si. A od téhle myšlenky to přeskočilo dál ....


... je před létem, člověk už už se vidí na chalupě u bazénu a v klídku, když tu začnou řádit stroje. U nových sousedů se totiž začalo rekonstruovat a to se vší parádou. Já to chápu, i my jsme se dali do předělávek, když jsme se sem nastěhovali. Ale na druhou stranu, je to vážně rachot a když máte doma dvě děti .... no co se dá dělat. Když tu najednou....zrovna jsem v koupelně a najednou zhaslo světlo. Terezka volá z obýváku, že se vypnula televize (jak jinak bych mohla být v koupelně, když nejsou děti bezpečně "přišpendlené" k televizi, to jen pro vysvětlenou :-D ), ale najednou cvak a je to zase v pořádku. Bylo to u nás? V celém baráku? Pak jsem si uvědomila, že na tu chvilku přestala řvát i ta zbíječka a tak se jako správná zvědavá ženská jdu podívat kukátkem. To co vidím mně šokuje. Sousedka z přízemí je u nás na patře a vypíná pojistky. Pak rychle přechází na schody a schovává se za stěnou. Dělníci otvírají dveře a zase je nahazují.....

Byla jsem z toho vážně tak paf, že jsem se na nic nezmohla. To víte, po bitvě je každý generál a tak mně samozřejmě napadlo tolik věcí, co jsem mohla udělat, co říct. Ale ne, stála jsem tam jak tvrdé y a nezmohla se na žádnou akci. Sousedka už pak věděla, které jističe jsou sousedů a tak už naše elektrika fungovala po celý den a pokud bych tedy nechtěla trávit většinu dne u kukátka, nebyla šance, jak ji přistihnout a nějak zasáhnout. Později jsem byla svědkem ještě jedné akce, kdy už sousedka na dělníky zvonila a přímo s nimi komunikovala, že je to opravdu už otravné a zdlouhavé. Že bydlí přímo pod nimi a nedá se to vydržet. Byla jsem ráda, že to tentokrát nebyla žádná záškodnická akce a že na to šla přímo.

A tak se mi tohle honí hlavou a znovu si vzpomínám na mé myšlenky a soudy, které jsem v té době učinila. A začala jsem se cítit opravdu špatně. Víte proč? Protože naše sousedka už tu není. Neodstěhovala se, nikam neodjela....zemřela. Bylo jí 52 let a po krátké, ale vážné nemoci zemřela!!! A tak už vím, proč byla doma, když se konala rekonstrukce. A mně se udělalo zle z toho, že jsem soudila její rozhořčení z rámusu, protože přece když počká, budou to mít rychle hotové a bude klid. Jenže ona ten čas neměla. Její jedny z posledních týdnů byly plné hluku, nepříjemností a i když o tom nevěděla, tak i plné rychlých soudů jedné její sousedky. Mně.

Proč máme ve zvyku soudit vše co kolem sebe vidíme? Každého a vše co zahlédneme? Docela deprimující, viďte. Ale protože se o tom zmiňuje i Bible, myslím, že je to něco, co se děje celá staletí. Že se to týkalo už mnohých před námi. My tu máme ale Bibli, která nám to vše ukazuje. A navíc nám radí, jak s tím naložit. Že je to něco, co Bůh opravdu nemá rád. Co Ježíš při svém kázání na hoře zmiňuje a výrazně na to poukazuje. A to je vážné, nemyslíte?

Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 
Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, 
a jakou mírou měříte, takovou vám bude doměřeno. 
Matouš 7:1-2


Držme si palce, ať nás tenhle nešvar opustí a my zase budeme umět na každého pohlédnout vlídně a bez zbytečného odsouzení.

Krásný den s Bohem,
Monika

pátek 7. listopadu 2014

O modlitbě - pro děti

Na minulou neděli jsem pro Terezku připravovala dětskou hodinku a zvolila jsem téma "modlitba". Jak jinak, už mám pocit, že je to mé oblíbené téma, kterého stále nemám dost :-D
A jelikož budu suplovat ještě tuto neděli a toto téma chci dále rozvádět, pomalu jsem strhla internet při vyhledávání inspirace a kreativních nápadů pro děti.

Když už mám vyhledáno, řekla jsem si, že určitě stojí za to se o některé nápady podělit i zde:


1)
Obkreslila jsem Terezce dlaň - už to byla velká zábava :-)
a pak jsme probíraly, za co by se mělo modlit ... pomohla jsem jí jednotlivé body zkráceně pojmenovat a zapsaly jsme to k jednotlivým prstíkům. Jednotlivé body si pak můžete dopodrobna vysvětlit, protože do jednoslovného hesla se prostě vše nevejde. Pak jsme obě kreslily názorné obrázky k jednotlivým bodům (jelikož Terezčiny obrázky jsou ještě hodně abstraktní, vybraly jsme nakonec moje) a nalepily je na obrázek.



jako další varianta, jak postupovat s obkreslenou dlaní, může být i toto:



2)
Dětský prayerbook
album na fotky s obrázky, za co nebo koho se modlit


- při dětské hodince se můžou zdobit stránky, vybírat témata k modlitbě a hledat k nim vhodné obrázky z časopisů, kalendářů a podobně

3)
Notýsek na modlitby


-to už je nápad pro větší děti, které umí psát a malovat.
Mohou si založit vlastní notýsek, kam si zapíší modlitby, verše z Bible a celé si to mohou krásně ozdobit malůvkami.

4)
zarámované verše s obrázky...


- opět na dětské hodince se mohou dozdobovat předtištěné stránky s verši, které se nakonec zarámují a doma vystaví. Pro děti je to zábava, naučí se nějaký verš a navíc si ho pak doma vystaví, aby na něj nezapomněly


O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete.
FILIPSKÝM 4:6

Hlavní je si to s dětmi užít, tak hodně zdaru.
Přeji krásný den s Bohem,
Monika

pátek 31. října 2014

Být miliardářem neomrzí .... ?

V televizi teď běží reklama, kde jakýsi "miliardář Henri" zve ostatní do klubu stejně majetných lidí. Zrovna včera jsem viděla část, kde se Henri zamýšlí nad tím, zda ho být takto bohatý už neomrzelo. Pak se ale usměje svému "vtipu" a pronese, že ho to neomrzí.... vážně neomrzí.....


A mně hned napadlo, že to tak asi zase úplně pravda nebude. Nechtěla bych, aby se to bralo tak, že jsem "chudá" a tak bohatým nepřeji jejich "štěstí" a byla bych ráda, kdyby všichni o své peníze přišli. Ale opravdu už mně párkrát napadlo, že být takto bohatá a mít vše, nač jen pomyslím, není něco, co bych asi opravdu chtěla zažít. Ono to totiž nese svá úskalí....

Myslím, že takový člověk asi začne jinak pohlížet na své okolí. Jsou ti lidé kolem mně opravdoví přátelé nebo se chtějí jen "přiživit"? Má mně můj partner rád pro mně samotnou nebo pro peníze? Tamten člověk se divně dívá, nechce mi něco sebrat? Není to závistivec, který mi ublíží jen proto, že jsem na tom mnohem líp než on? Nevím jak by to bylo u vás, ale myslím si, že takové myšlenky prostě musí přijít.

Ono to bude úžasné si moci pořídit co chcete, odjet na dovolenou kam chcete, zahrnout své blízké vším, co jim udělá radost. Jenže co pak? Když dosáhnete takového bohatství a víte, že už nemusíte nikdy nic dělat, jak se váš život změní? Nejprve je to určitě zábava, potom asi nuda a nakonec může dojít i na deprese, drogy, sebevraždu ... Nejsem odborník a nemám žádný patent na pravdu. Ale když vidím zmařené lidské životy lidí, kteří mají vše a nakonec přijdou o to nejcennější, o svůj život ... tak přemýšlím, co je k tomu dohnalo.

A tak jsem vzala do ruky Bibli a našla následující verše. Zkuste se nad nimi zamyslet a popřemýšlet o bohatství, které nám nabízí tento svět a které nám nabízí Bůh...

Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost! 
K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?  
Kazatel 1:2-3

Je hrozná bolest, kterou jsem viděl pod sluncem: Bohatství, které majitel kupí ke svému vlastnímu neštěstí. Nešťastným obratem může to bohatství ztratit; když zplodí syna, nezanechá mu vůbec nic. 
Z lůna své matky vyšel nahý a stejně, jak přišel, zase odchází - vůbec nic si s sebou neodnese 
přes všechno svoje pachtění.
Kazatel 5:12-14

Veškeré pachtění má nasytit lidská ústa,
 duše však přesto zůstává hladová.
Kazatel 6:7

Bohatství přece netrvá věčně, 
netrvá ani koruna králů. 
Přísloví 27:24

Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou. 
Raději si hromaďte poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.
Matouš 6:19-21

Opravdu velikým ziskem je ovšem zbožnost, která umí být spokojená s tím, co má. 
Nic jsme na svět nepřinesli a nic si také neodneseme. 
Máme-li tedy jídlo a oděv, můžeme být spokojeni. 
Ti, kdo touží zbohatnout, upadají do pasti pokušení a do mnoha pošetilých a škodlivých tužeb stahujících lidi do zkázy a záhuby. Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla; v honbě za nimi někteří zbloudili z cesty víry a sami si způsobili nesčetná muka.
1.Timoteus 6:6-10

Toužím, aby byli povzbuzeni v srdci a spojeni láskou, 
aby dospěli k veškerému bohatství plné jistoty porozumění 
a k poznání Božího tajemství - Krista, 
v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.
Koloským 2:2-3

A teď je to na vás, máte nějaké verše pro Henriho? 
Chtěli byste se přidat do jeho klubu?
Těším se na vaše komentáře a přeji krásný den s Bohem.
Monika


středa 22. října 2014

Co děláte s Biblí?

Trochu zvláštní otázka, viďte...

Ale musím se tu přiznat, že byly v mém životě (v mém novém křesťanském životě) momenty, kdy jsem Bibli jen převážela z místa na místo, ale ani jsem ji nezvládla otevřít, natož si v ní číst nebo studovat. Nebudu vás zahrnovat důvody, výmluvou či ospravedlněním se ... všechno je to zbytečné, protože vím, že na Boha a jeho Slovo bych si čas měla vždy najít. Měla bych to umět a měla bych to dělat. Ale nejsem dokonalý člověk. Jsem člověk, který dělá chyby, který hřeší. Co je ale podstatné.... jsem člověk, který takové věci chce napravit, který chce dát věci do pořádku a srovnat si své priority a svůj život.

Právě v této době jsem si začala doma studovat Kázání na hoře v Matoušově evangeliu a naplňuje mně to takovou silou a energií, že si říkám, proč jsem se do toho studia nepustila dřív. Jsou dny, kdy se v průběhu dne k Bibli ani nedostanu a pak jsem večer celá nervozní, že jsem si ještě nepřečetla a nepostudovala svou "dávku duchovna" :-D

A protože jsem člověk, který potřebuje neustálé podněty, aby pokračoval ve věcech, které jednou započal, je to stejné i s Biblí a jejím čtením. Potřebuji v sobě nechat doutnat tu touhu po vědění, po učení a objevování tajů Písma. A tak mně napadlo, že by i pro vás mohlo být zajímavé, kdybych vám tu shrnula pár tipů, které by vám mohly pomoci ve studiu a čtení Bible.

STUDIJNÍ KNÍŽKY
existuje mnoho knih, které vám pomohou studovat jednotlivá témata či knihy Bible. Především je ale důležité si zjistit něco o autorovi, abychom znali jeho víru a jeho pochopení Bible. Nechci hned někoho automaticky označovat za falešného učitele, ale některé výklady nás akorát můžou zmást a nebo můžeme nesprávně pochopit výklad, aniž bychom si to uvědomili.


ONLINE STUDIA
jak se říká, internet je mocný a je to tak, najít se tam dá prakticky cokoliv. A tak i biblická studia, která mohou být i zdarma. Většinou je potřeba se jen zaregistrovat a pak už je to zcela na vás. Můžete se přidat ke skupince a diskutovat téma společně (třeba přes facebook skupinu, nebo blog), ale nikdo vám nebrání i v samostudiu. Často chodí na email články, odkazy na videa a na diskuze, která se k témamu vztahují.

(obrázek je pro ilustraci, není to reklama ke konkrétnímu studiu)

PLÁNY (na čtení, studijní)
no a na internetu najdete i spoustu čtecích plánů ... jak přečíst Bibli za rok, za půl roku nebo za 3 měsíce. Nebo si můžete stáhnou elektronickou verzi Bible do telefonu a k ní i nějaké přednastavené tématické plány, které zahrnují verše ke studované problematice.



Já osobně tyto věci kombinuji. Tedy až na ten plán v mobilu, protože mně telefon zlobí a Bible se mi z SD karty smazala :-(
Ale jak jsem uvedla, právě teď studuji část Matoušova evangelia a mohu jednoznačně doporučit tuto knihu:
Paul Earnhart, Pozvání k duchovní revoluci - studie "Kázání na hoře"



papírová kniha je myslím neprodejná, ale můžete si stáhnout elektronickou verzi, která je na těchto stránkách:


A co vy? Víte teď naprosto přesně, kde leží vaše Bible? Práší se na ni nebo se vám rozpadá v rukách, protože v ní neustále listujete, zapisujete si do ní a podtrháváte? :-D
Bude to znít divně, ale přeji vám, aby se z vaší Bible stávalo "salátové" vydání, protože to o něčem svědčí ... :-D

Krásný den s Bohem,
Monika

čtvrtek 16. října 2014

Pozvánka na přednášku - říjen 2014

DOVOLUJEME SI VÁS POZVAT NA KŘESŤANSKOU PŘEDNÁŠKU NA TÉMA


JAKÁ JE OPRAVDOVÁ BOŽÍ SPRAVEDLNOST?


Přijme Bůh do svého nebeského království těžké zločince?
Může dobrý člověk skončit v pekle?
Bude nás Bůh soudit podle našich skutků nebo víry?



DATUM:                              STŘEDA 22.10. 2014
ČAS:                                    18.30 hod.

MÍSTO KONÁNÍ:                TYRŠŮV DŮM, ÚJEZD 40,
                                            VCHOD Z VŠEHRDOVY ULICE

PŘEDNÁŠÍ:                         Jan Vlček


PO PŘEDNÁŠCE BUDE ČÁST VĚNOVANÁ OTÁZKÁM A ODPOVĚDÍM

VSTUP ZDARMA

INFORMACE, DOTAZY: 724 122 088, 777 630 724