Co mi jedna zahrádka připomněla...

Při cestě z nákupu domu jsem pohledem zavadila o předzahrádku našeho domu. To jsou ty ženské asociace a tak mně hned napadla sousedka z přízemí, jak tam tak sedí a pleje a stará se o ni. Někdy jsem jí přes léto viděla i sedět na dece, kterou si mezi keříky a květiny rozložila a četla si. A od téhle myšlenky to přeskočilo dál ....

zdroj obrázku

... je před létem, člověk už už se vidí na chalupě u bazénu a v klídku, když tu začnou řádit stroje. U nových sousedů se totiž začalo rekonstruovat a to se vší parádou. Já to chápu, i my jsme se dali do předělávek, když jsme se sem nastěhovali. Ale na druhou stranu, je to vážně rachot a když máte doma dvě děti .... no co se dá dělat. Když tu najednou....zrovna jsem v koupelně a najednou zhaslo světlo. Terezka volá z obýváku, že se vypnula televize (jak jinak bych mohla být v koupelně, když nejsou děti bezpečně "přišpendlené" k televizi, to jen pro vysvětlenou :-D ), ale najednou cvak a je to zase v pořádku. Bylo to u nás? V celém baráku? Pak jsem si uvědomila, že na tu chvilku přestala řvát i ta zbíječka a tak se jako správná zvědavá ženská jdu podívat kukátkem. To co vidím mně šokuje. Sousedka z přízemí je u nás na patře a vypíná pojistky. Pak rychle přechází na schody a schovává se za stěnou. Dělníci otvírají dveře a zase je nahazují.....

Byla jsem z toho vážně tak paf, že jsem se na nic nezmohla. To víte, po bitvě je každý generál a tak mně samozřejmě napadlo tolik věcí, co jsem mohla udělat, co říct. Ale ne, stála jsem tam jak tvrdé y a nezmohla se na žádnou akci. Sousedka už pak věděla, které jističe jsou sousedů a tak už naše elektrika fungovala po celý den a pokud bych tedy nechtěla trávit většinu dne u kukátka, nebyla šance, jak ji přistihnout a nějak zasáhnout. Později jsem byla svědkem ještě jedné akce, kdy už sousedka na dělníky zvonila a přímo s nimi komunikovala, že je to opravdu už otravné a zdlouhavé. Že bydlí přímo pod nimi a nedá se to vydržet. Byla jsem ráda, že to tentokrát nebyla žádná záškodnická akce a že na to šla přímo.

A tak se mi tohle honí hlavou a znovu si vzpomínám na mé myšlenky a soudy, které jsem v té době učinila. A začala jsem se cítit opravdu špatně. Víte proč? Protože naše sousedka už tu není. Neodstěhovala se, nikam neodjela....zemřela. Bylo jí 52 let a po krátké, ale vážné nemoci zemřela!!! A tak už vím, proč byla doma, když se konala rekonstrukce. A mně se udělalo zle z toho, že jsem soudila její rozhořčení z rámusu, protože přece když počká, budou to mít rychle hotové a bude klid. Jenže ona ten čas neměla. Její jedny z posledních týdnů byly plné hluku, nepříjemností a i když o tom nevěděla, tak i plné rychlých soudů jedné její sousedky. Mně.

Proč máme ve zvyku soudit vše co kolem sebe vidíme? Každého a vše co zahlédneme? Docela deprimující, viďte. Ale protože se o tom zmiňuje i Bible, myslím, že je to něco, co se děje celá staletí. Že se to týkalo už mnohých před námi. My tu máme ale Bibli, která nám to vše ukazuje. A navíc nám radí, jak s tím naložit. Že je to něco, co Bůh opravdu nemá rád. Co Ježíš při svém kázání na hoře zmiňuje a výrazně na to poukazuje. A to je vážné, nemyslíte?

Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 

Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, 

a jakou mírou měříte, takovou vám bude doměřeno. 

Matouš 7:1-2

Držme si palce, ať nás tenhle nešvar opustí a my zase budeme umět na každého pohlédnout vlídně a bez zbytečného odsouzení.

Krásný den s Bohem,
Monika

Nesuďme druhé....

Nedávno jsem dočetla knihu Galatským a zaujala mně poslední kapitola, která obsahovala tolik informací, že jsem byla překvapená, že jsem si toho nikdy tak nevšímala. Ono se mi to tedy stává často, že pokud čtu něco znovu a znovu, nacházím nové a nové podněty k zamyšlení a tak tomu bylo i teď.

Začnu jedním příběhem z vlastního života - jak jinak :-D

Můj manžel si přivydělává doučováním matematiky a tak k nám minulý školní rok docházel jeden mladík, který se připravoval na přijímací zkoušky. Jednou jsem jim nesla do pokoje čaje a když jsem vešla, ucítila jsem podivný zápach. Mladík měl na sobě silnou mikinu a tak jsem hned odvodila, že to bude jeho zásluha, že je zpocený a asi té hygieně moc nedá..... no, bylo to, jak se říká "husté" :-) Když pak onen mladík odešel, šla jsem hned do pokoje vyvětrat a povídám to manželovi, když tu můj zrak padl na rozevřený sušák, kde bylo rozložené zpocené oblečení po manželově běhání............................................................................

Ani nevíte, jak moc jsem se styděla. Jak moc špatně mi z toho bylo. Když si představím, že do toho pokoje přišla návštěva, ucítila ten hrozný puch a měla tam hodinu vydržet a soustředit se na matematiku. Když si představím, co si o nás musel myslet, ještě teď je mi z toho vážně zle. A hned jsem také pocítila takové pomyslné žďuchnutí do zad - tady to máš, to máš za to, že děláš ukvapené soudy!!!

Každý ať posoudí své vlastní jednání; 

ať se pak chlubí jen sám sobě a nesrovnává se s druhými. 

Každý musí nést svůj vlastní náklad.

Galatským 6:4-5

Sami sebe prověřujte, přesvědčujte se, zda jste sami ve víře.

2.Korintským 13:5

zdroj obrázku

Také mívám problém s takovým tím rychlým soudem, když třeba na facebooku či v reálném životě vidím někoho, kdo se pokládá za křesťana a má na sobě dost odvážné oblečení. Nebo sdílí své fotky, kde se vystavuje v lehce provokativních pózách. Nebo sám sdílí podivné nevhodné fotky, videa a podobně. To mi hned hlavou proběhne, jestli to opravdu myslí vážně se svou vírou. Ale pak se musím sama podívat na sebe, jestli jsem vždy "vzorná křesťanka". Zda dělám vše ve svém životě přesně tak, jak po nás chce Bůh. A vždy přijdu na něco, co tedy úplně správné není. A pokud se zrovna na mé nedostatky nedívá nikdo z mého okolí tak, že by je hned odsuzoval, pak si můžu být jistá, že Bůh je vidí zcela zřetelně a určitě se mu nelíbí.

Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel.

Galatským 6:7

A tak bych na závěr měla pro nás všechny dobrou radu - není ode mně, ale od našeho Boha:

Nepřestávejme tedy konat dobro, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání. 

Dokud je čas, prokazujme dobro všem, a zvláště členům rodiny víry.

Galatským 6:9

Krásný den s Bohem,
Monika