Předvánoční úklid :-)

No jo, už je to tady, slovo Vánoce, vánoční a vánočně se začíná objevovat čím dál častěji. Všude se probírá dekorace, nákupy, dárky a uklízení. Výlohy obchodů, ale v podstatě i jejich vnitřek začíná připomínat jedny velké Vánoce a to je ještě listopad :-) I my už jsme museli napsat "vánočnímu skřítkovi" o dárky a teď už jen dopis musíme uložit pěkně za okno a doufat, že si ho skřítek vezme a o Vánocích se pod stromečkem objeví něco z rozsáhlého seznamu :-D

Ale jak dnešní název napovídá, dneska bych chtěla psát o úklidu.....
Že je to podivné téma na tento blog?  Ani bych neřekla, pokud tedy nebudu mluvit o vytírání podlahy a utírání prachu .... :-D

zdroj obrázku

Je tedy pravda, že bych to ani nijak nespojovala s Vánoci, kdyby nebyly zrovna za pomyslnými dveřmi. Ale když už tu jsou, proč to tedy nepojmout vánočně :-)

Mám před sebou poslední rok mateřské dovolené a tak nějak to na mě padá. Uvědomuji si, že už se blíží čas, kdy nebudu moci být s dětmi tolik, kolik bych si přála a nebudu mít na ně takový vliv, jaký jsme s manželem doteď měli. A jak jsem dřív byla ráda, když si Terezka ve školce pohrála s dětmi a já měla čas taky jen pro Ondru nebo i pro sebe, tak teď mi vůbec nevadí, když se nám povede být několik dní doma spolu a školku vynecháme.

A tak čím dál víc přemýšlím o věcech, které mě od dětí odtrhávají. Nebudu si nic nalhávat, nejhorší je asi počítač - internet. Ale snaha o jeho vyřazení z denního provozu mi moc nevychází, proto jsem se uchýlila k menší změně. Začala jsem "uklízet".
Nejprve jsem probrala Facebook, kde jsem zrušila sledování poměrně mnoha stránek (a asi to bude třeba ještě víc probrat). Teď se snažím třídit záložky na internetu, abych zbytečně nečetla tolik blogů a nesledovala tolik stránek.  Prvotně zachovávám křesťanské stránky a až pak se rozhoduji o tématech jako je domácnost, dětské aktivity, knihy a hudba ... Ano, mohla bych smazat všechno a bylo by, ale já si prostě myslím, že internet není takové zlo, pokud se používá s rozumem. Už proto, že pak bychom mohly zrušit i tento blog a bylo by, že :-)

Myslím si, že je na místě být kritický a opravdu zvážit, co je pro nás prospěšné. Jestli je důležité sledovat profil populárního zpěváka nebo si zazpívat s dětmi. Na druhou stranu existuje spousta stránek, které jsou plné nápadů na společnou zábavu s dětmi a když je v tom i něco spojeného s Bohem, Biblí a křesťanstvím .... co víc si přát :-)

Zajímalo by mě, jaké stránky rády sledujete, jestli máte Facebook profil a co vás zajímá. Máte spoustu zájmů nebo sledujete jen své osobní přátele a víc nic?  Budu ráda, když se osmělíte a napíšete. A pokud se chystáte na vánoční "úklid" v podobném stylu, jak se rozhodujete, co zůstane a co půjde? Určitě to bude inspirací i pro nás ostatní.

Mějte krásný den s Bohem a těším se na vaše komentáře,
Monika

Cítit odpovědnost nebo ji hodit za hlavu?

Znáte rčení, že děti vám vrátí to, co jste sami způsobovaly svým rodičům? Tak to je naprostá pravda. Pod to se můžu podepsat :-D

Děti prostě zlobí, ale pořád to jsou ta naše zlatíčka, která i ve 20ti budeme oslovovat zdrobnělinou a toužit po tom, abychom je mohly obejmout bez pocitu, že se dotyčné "dítě" stydí a nebo si ťuká na čelo, co blázníme :-D

zdroj obrázku

Když ale dítě zlobí, úplně cítím, jak mi další vlas zešedl, v rukou začínám mít třes a v oku tik, nemluvě o hlasivkách, které namáháte proto, aby vás dítě vůbec vzalo na vědomí :-D No ... tak to je naše domácnost. Jak pobrat všechny ty rady, že to chce brát všechno s klidem?

Víte, já si tolikrát říkám, že kdybych nevěřila v Boha, výchova dětí by byla brnkačka :-D No co, tak je nechám růst jak dříví v lese, všechno  si vykřičí, nebudou si umět ani uklidit pokojíček nebo nebudou chtít vůbec vnímat, když s nimi mluvím - tedy v momentě kdy po nich vlastně něco chci....
(berte to prosím s nadsázkou, nechci tu hlásat, že kdo nevěří v Boha, neumí vychovat své děti!)

Ale opravdu mám někdy pocit, že kdybych necítila odpovědnost za výchovu svých dětí, měla bych o dost šedých vlasů méně a nepřemýšlela bych o  prášcích s hořčíkem na nervy (tedy myslím, že takové předvádí v reklamách)... Ne že bych nechala děti zpustnout, ale asi bych spoustu věcí neřešila. Prostě bych si řekla, že to jsou ještě děti a hotovo.

Jenže já věřím v Boha a věřím tomu, co se píše v Bibli. Věřím, že naší velikou zodpovědností je právě správná výchova dětí. A jak už jsem výše popsala, nedaří se mi to tak, jak bych ráda, ale každý den je pro mě novým startem, abych to zkusila zas a znovu. Protože to, co je může čekat, pokud nebudou znát správnou cestu ... to mě naplňuje velkým strachem.

Zasvěcuj dítě do jeho cesty - nesejde z ní, ani když zestárne. 

Přísloví 22:6

Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.

Přísloví 19:18

No řekněte, jak na vás působí tyto verše? Pokud jsme trošku rezignovaly s výchovou, pak se tohle určitě nečte úplně nejlíp. Ono ani mně ty verše nenechávají v klidu. Protože člověk na sobě vidí chyby, které dělá a které nám tu cestu za výchovou znesnadňují. Ale vidíte, nejsme v tom samy a s Bohem za zády to musí vyjít, no ne? :-)

Takže všem přeji klidné nervy a krásný den s Bohem!
Monika

Plánujete?

Tak vás po dlouhé době opět zdravím :-)

Znám takové rčení, že pokud chcete Boha rozesmát, řeknete mu o svých plánech ...
... no řekla bych, že je to pravda.

Naši naprostou přirozeností je plánování. Někdo plánuje jen v hlavě, někdo i na papíře. Proto máme taky různé diáře, kalendáře a nebo třeba aplikace v telefonu či na počítači. Plánujeme pár dní dopředu, ale jsou i tací, kteří mají "nalajnováno" i daleko do budoucnosti. Nebudu tajit, že ačkoliv naší Terezce je 4,5 roku, mám už představu o její základní škole a popravdě i o střední :-D Ale nechávám si volná vrátka pro náhradní varianty :-)

zdroj obrázku

Jsou ale tací, kteří na určité plánování rezignovali. Moje mamka mi vyprávěla, jak s námi - 3 dětmi - zjistila, že něco plánovat je naprosto zbytečné. Vždy se něco může zvrtnou a většinou také že zvrtne :-) A to teď mohu naprosto potvrdit. Jakmile se totiž do rodiny narodí děti, nic není stejné. Je to krásnější, ale také dost nepředvídatelné. A tak jsem si třeba včera malovala, jak si udělám hezký večer, konečně zasednu nad tímhle blogem a konečně to zase trošičku rozproudím.

Je vám asi jasné, že večer dopadl naprosto jinak. Odjezd na chirurgii do nemocnice, ranní cesta na další sono a nakonec přejezd do druhé nemocnice k doktorce, která má Ondru v péči. Nebudu se tu rozepisovat o Ondrových problémech, ale můžu všechny uklidnit, že je v pořádku a jednalo se o banalitu. Protože je však Ondra na chirurgii sledován, nemůžeme si dovolit nic zanedbat a tak se holt na kontrolu muselo.

Když jsem však myslela na ty své večerní plány, vzpomněla jsem si na to výše zmíněné rčení a musela se smát taky.

O to míň se však směji, když si uvědomím, že třeba oddaluji čtení Bible, rodinné studium či učení Terezky. Plánuji, jak uděláme to či ono, místo abychom si sedli a pustili se do toho.

Potom jim vyprávěl podobenství: "Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu. 

Přemýšlel: "Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!" 

Pak si řekl: "Udělám tohle - zbořím své stodoly, postavím větší a do nich 

shromáždím všechno své obilí a zásoby. Pak si budu moci říct: Podívej, máš spoustu 

zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!" 

Bůh mu ale řekl: "Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?" 

Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu."

Lukáš 12:16-21

"Pochopte, že kdyby hospodář věděl, v jakou hodinu má přijít zloděj, 

nedovolil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, 

neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte."

Lukáš 12:39-40

A tak si říkám, že když nevíme dne ani hodiny, kdy Ježíš přijde, může to být klidně ještě dnes večer, zítra ráno nebo příští týden. Může to být i za roky a za několik odrostlých generací. Ale to poselství, které máme v Bibli nám ukazuje, jak se k tomu máme postavit. Nevíme kdy a proto máme být připraveni. Bez plánování do budoucna, prostě teď v přítomnosti. Hledat správnou cestu a žít podle jeho Slova.

Tak pojďme do toho společně.
Bez plánování.
Prostě teď.

Krásný den s Bohem.
Monika

Žena podle Přísloví...

zdroj obrázku

CHVÁLA ZNAMENITÉ ŽENY

¹⁰Znamenitá žena – ta je k pohledání,

mnohem vzácnější je nad perly!

¹¹Manžel jí důvěřuje ze srdce,

žádný užitek tu chybět nebude.

¹²Je na něj hodná, a ne zlá

po všechny dny svého života.

¹³Vlnu a len si sama nakoupí,

pracovat rukama je pro ni radostí.

¹⁴Kupecké lodi se podobá:

přináší pokrmy zdaleka.

¹⁵Ráno vstává, než se rozední,

celé své rodině jídlo připraví,

také svým služebným rozdělí úkoly.

¹⁶Posoudí pozemek a sama jej pořídí,

z vlastního výdělku sází vinici.

¹⁷Odhodlaně se pouští do díla,

sílu svých paží umí dokázat.

¹⁸Užitek vlastní píle zakouší,

její svíce září dlouho do noci.

¹⁹Přeslici bere do rukou,

prsty přidržuje vřeteno.

²⁰Štědře otvírá svou dlaň ubohým,

pomocnou ruku chudým nabízí.

²¹Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh,

celá její domácnost má po dvou oblecích.

²²Kmentové přikrývky sama ušije

a obléká se šarlatem.

²³Její manžel je v branách uznáván,

kde s představenými země zasedá.

²⁴Prodává košile, které ušila,

zdobené pásy kupcům dodává.

²⁵Síla a krása jsou jejím oděvem,

s úsměvem vyhlíží další den.

²⁶Její ústa mluví s moudrostí,

její jazyk učí vlídnosti.

²⁷Na chod svého domu dohlíží,

nesytí se chlebem zahálky.

²⁸Její synové jí vstoje dobrořečí,

její manžel ji takto velebí:

²⁹„Je mnoho znamenitých žen,

ty ale všechny převyšuješ je!“

³⁰Klamný je půvab a krása pomíjí;

žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.

³¹Dejte jí odměnu za její úsilí,

její činy ať ji v branách velebí!

Ženy, dočetly jste až sem? Dovedete si tu znamenitou ženu představit? Od brzkého rána až do pozdních večerních hodin na nohou, stará se o manžela, děti, nakupuje, šije oblečení pro celou rodinu, prodává co ušila, je vždy upravená, usměvavá, dohlíží na domácnost, nezahálí, sází vinici, pomáhá chudým a potřebným .... 

Na tyhle verše jsem si vzpomněla, když jsem tak jednou seděla na gauči, dívala se kolem sebe, jak se všude válí dětské hračky (protože proč si hrát v pokojíčku, když největší zábava je nosit všechno do obývacího pokoje a zlobit tím maminku....) a přemýšlela jsem, kdy se mi povede uvést pokoj do původního stavu. Pak jsem zaslechla, jak mi v kuchyni hučí myčka, v koupelně pračka a v komoře jede na plné obrátky sušička prádla.  

Jak je možné, že v dnešní technické době, kdy máme spoustu hračiček, které nám tak ulehčují domácí práce, si stále stěžujeme, jak nic nestíháme. Mluvím teď za sebe, protože já si občas postěžuji třeba mezi kamarádkami. Ale když se tak na ty verše dívám, měla bych si pusu zamknout na 10 západů :-) Samozřejmě, tato znamenitá žena není skutečná. Je to popis ženy, kterou by si matka přála pro svého syna. Ale i tak. Když si uvědomím, jak se dříve žilo - samá tvrdá práce a zábava skoro žádná .... tak je mi až stydno, jak si v tom našem "přepychu" stěžujeme a litujeme se.

Takže dost, dejme si předsevzetí, že takhle už to dál nejde. Dejme si za cíl přiblížit se té úžasné ženě, která je pravým pokladem pro svou rodinu. Co si budeme povídat, jednou si můj syn domu přivede nevěstu a já bych pro něj také chtěla takovou znamenitou ženu. Ale pokud takový příklad doma neuvidí, tak ho ani nenapadne, že by taková někde mohla být....takže já jdu s úsměvem dát prát další várku prádla, sušička už jede a protože synáček chrní a dceruška je ve školce, mám možnost tady ten nový chaos dát do původního stavu.

A co vy?

Krásný den s Bohem.

Monika

Naše role manželky - podruhé

Včera jsem si uvědomila, že jsem chtěla do článku přidat i jedno video. Chybička se vloudila a protože článek byl i beztak nečekaně dlouhý, rozhodla jsem se, že udělám jakousi druhou část :-)

Protože nevím, jak jste kdo na tom s angličtinou, tak vám video trošičku přiblížím. Do jedné americké talk-show byla pozvána blogerka Courtney, aby mohla vyprávět, jakým způsobem vede domácnost. Jaký má názor na roli manželky, matky a ženy v domácnosti.

Courtney věděla už dávno, jak by chtěla, aby jejich rodina vypadala. Manžel aby plnil mužskou roli hlavy rodiny, který zabezpečuje rodinu a manželka, aby se starala o chod domácnosti, o děti a pohodlí manžela. Každý den se tak stará o úklid domu, domácí školu pro děti, vaří teplé večeře a než přichází manžel domu, dbá na to, aby byla upravená a krásná pro svého muže. Když se na ni podíváte, nevidíte žádného poskoka či otroka svého muže, ale spokojenou a šťastnou manželku, která má vedle sebe muže, který ji miluje a vede svou rodinu s Bohem ve svém srdci.

Rovnou přiznávám, že náš chod domácnosti je dost vzdálený tomu jejímu. Nemívám doma tak naklizeno, děti jsou ještě malé na domácí školu a až vyrostou, tak půjdou do normální školy, večeře míváme většinou studené (ale na svou obranu, manželovi to tak vyhovuje) a také na vše nejsem tak sama. Dočkám se i večeře od svého muže, postará se o děti a chodí často nakupovat. Naše role nejsou tak vyhraněné, ale přesto ctím pravidlo, že hlavou rodiny je on.

A tak by to mělo být. Nemusíme být všichni jako přes "kopírák", ale jedno bychom měly mít společné. Mít ve své rodině na prvním místě Boha. Ctít jeho Slovo a každý den ho následovat svými činy - ať už jsme doma nebo v práci.


Mějte krásný den s Bohem,
Monika

Naše role manželky

Jak byste definovaly svou roli manželky? Je to váš život, koníček, povinnost, profese? Myslíte si, že jste svému muži dobrou manželkou? Ty z vás, které ještě vdané nejsou se mohou zamyslet, jak taková dobrá manželka vypadá. Co ji charakterizuje a zda tyto vlastnosti vidíte i u sebe. Zda je to něco, co do budoucna bude součástí vašeho života a bude vás to naplňovat.

zdroj obrázku

Když se podíváme do Bible, najdeme poměrně dost informací, co role dobré manželky obnáší. Je pro muže rovnocennou oporou (Genesis 2:18,20), korunou svého muže (Přísloví 12:4), štěstím (Přísloví 18:22), je také slabším pohlavím (1.Petr 3:7) a zároveň je i společnicí (Malachiáš 2:14).

Ale to vše obnáší i určité "povinnosti". A v dnešní době, v tomto moderním světě, je na některé z nich pohlíženo přezíravě, vlažně či dokonce odmítavě. A proto bych se dnes chtěla zaměřit právě tímto směrem.

Žena by měla být svému muži podřízená .... 1.Petr 3:5-6

Uvědomuji si, že někoho to může "zvednout ze židle", protože tak, jak je to napsáno, to vypadá jako osobní zásah do práv žen. Ale ve skutečnosti to tak opravdu není. Žena i muž mají stejná práva, nikdo by se neměl nad nikoho povyšovat a pokud vydržíte číst dál, dozvíte se, že i muž má své povinnosti, které ho vedou k tomu, jak se k ženě chovat.

Myslím, že jde hlavně o hladký chod domácnosti, kdy hlavou rodiny je muž a tak by měl mít konečné rozhodující slovo, protože jinak by mohly hádky a tahanice trvat věčně. To muž si bere na svá bedra starost o rodinu. To on ji musí chránit, starat se o ni a vést. A věřte, že to není lehký úkol. My ženy jsme oporou, společnicí, která má něco jako poradní hlas, který může manžela přesvědčit. Ale pokud bude muž trvat na svém, neměly bychom se tomu příčit a trvat na svém. (Samozřejmě pokud nejde o naši víru v Boha.....)

Žena by měla mít manžela v úctě ... Efezským 5:33

A to bych řekla, že souvisí i s prvním bodem. Pokud ho máme v úctě, věříme jeho úsudku, pak můžeme nechat finální rozhodování na něm. Dále nás to také vede k tomu, jak se k manželovi chovat třeba i na veřejnosti. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste slyšely své kamarádky, jak si stěžují na své partnery. Co všechno jim vadí, jak vše dělají špatně, jak jsou "nemožní" .... Je tohle úcta? Je tohle správné chování ženy k muži? Zaslouží si takové jednání kdokoliv z nás? Já bych se asi musela plácnout přes pusu, kdybych měla takto ošklivě o svém muži mluvit.

Žena by měla svého manžela milovat ... Titus 2:4

Člověk by řekl, že to je přece samozřejmé, jednoduché, jasné... Tak proč je tolik rozvodů? Proč slyším důvody, že se přestali milovat a tak jdou od sebe? Ono milovat není něco tak jednoduchého, jak se zdá. Má to své nástrahy, které nás odvádí jiným směrem. Naše láska se mění a prvotní zamilovanost se po určité době přemění v lásku, která může časem vyprchat. Musíme ji stále rozdmýchávat a udržovat - stejně jako oheň. Pak bude silná, vytrvalá a bude nám k užitku.

Letos to bude 14 let, co se s manželem známe. A stále si pamatuji, jak v době, kdy jsme ještě nebyli manželé, mi říkal, že je zvědavý, jak dlouho mi vydrží být šťastná v jeho náruči. Co myslíte, ještě teď , když se k němu přitulím, mu to připomínám, že mně to ještě nepřešlo :-D

Žena se učí od svého manžela ... 1.Korintským 14:34,35

Tady musím zmíňit, že můj muž si mně vzal v době, kdy jsem byla nevěřící. Řekla bych, že byl hodně odvážný, ale vyplatilo se mu to :-) A já se od něj stále učím a určitě ještě budu. Jeho zájem o Boha je mi příkladem. Jeho vědomosti jsou mnohem větší, hlubší než mé a tak mám možnost od něj čerpat a přiučovat se každý den. Určitě je něco, co nám naši muži mohou předávat a učit nás. Jen je musíme nechat, aby nám to ukázali.

Žena má být důvěryhodná ... Přísloví 31:11

Zde je zmíněna 31.kapitola knihy Přísloví, kde je vlastně popsána "znamenitá žena", která by měla být naším vzorem. Vždy si říkám, že pro mně bude asi vždy nedostižným vzorem. Vždy si říkám, že bych chtěla být ženou, které může manžel důvěřovat. Proto se mu se vším svěřuji, nemám tajnosti a na oplátku vím, že mi důvěřuje. Bohužel jsem ve svém okolí viděla, že takové chování není zase až tak samozřejmé a jen doufám, že tento náš model převezmou i naše děti a bude jim ku prospěchu.

Žena by měla milovat své děti ... Titus 2:4

K tomu asi není co jiného dodat. Jen asi maličkost, že někdy je to opravdu náročné a kolikrát nás to stojí hodně úsilí, energie a slz, ale i přes to všechno je milujeme!

Žena by měla být cudná, zdrženlivá ... Titus 2:5

Tak teď je ještě zima a proto nás často halí svetry a dlouhé bundy. Ale rozhlédněme se v létě. To si vždycky říkám, co na to musí říkat naši dědečkové, kteří vyrůstali v naprosto, ale naprosto jiné době. To, že teď mohou na ulici potkat skoro svlečené ženy a ještě to mají zadarmo ... není asi zrovna nejlepší vizitka naší doby. Nechodím zahalená tak, aby nebyl vidět ani milimetřík mé kůže, ale opravdu řeším, co si obléknu na  sebe, když jdu ven. A abychom si stále nestěžovaly na dnešní dobu, tak zrovna teď máme tolik možností si najít oblečení, které je krásné, módní a přitom decentní, vkusné a .... cudné :-)

Žena by měla pečovat o domácnost ... Titus 2:5

Že to přece děláme automaticky? Že pereme, vaříme a uklízíme? Ano, to opravdu děláme, protože jinak bychom se doma brodily v nepořádku a ohluchly bychom řevem hladových členů rodiny :-)
Ale pečovat o domácnost je možná i něco víc. Řekla bych, že to je taková směs všech těch bodů, které jsem zde vyjmenovala. To všechno dělá naši domácnost výjimečnou. My jsme výjimečné, pokud se snažíme být dobrými ženami pro své muže a děti.


Tak ... a aby to nebylo jen o nás ženách a našich povinnostech, tak zde je něco pro pány :-)

Muž by měl ženu ...

MILOVAT     ( Efezským 5:25, 28)
CTÍT     (1.Petr 3:7)
POSTARAT SE O NI     (1.Timoteovi 5:8)
UČIT JI     (1.Korintským 14:35)
CHRÁNIT     (1.Samuelova 30:1-19)
NEROZVÉST SE S NÍ     (1.Korintským 7:11)

Když bude muž i žena plnit své role tak, jak nám ukládá Bůh, měl by to být ten správný recept na dobré manželství, které vydrží a bude příkladem. Co myslíte?

Krásný den s Bohem,
Monika

Krásný domov

Moudrost dovede postavit dům,

šikovnost jej umí upevnit.

Poznání pak jeho pokoje plní

majetkem vzácným a překrásným.

Přísloví 24:3-4

Tento měsíc se snažím číst knihu Přísloví a i když jsem občas pozadu za svým měsíčním plánem, většinou se mi daří nastřádaný skluz dohánět. Rozhodla jsem se na sebe nebýt tak přísná, takže nemám ambice přečíst Bibli v jednom roce, ale kdyby se to náhodou povedlo, budu jedině ráda - a když se to nepovede, nebudu z toho smutná, že jsem zase něco nedotáhla do konce (to je totiž občas můj problém).

Výše zmíněné verše jsem četla tento týden a natolik mně oslovily, že jsem si řekla, že stojí za celý článek tady na blogu.

zdroj Pinterest

Mám šikovného manžela, který - ač samouk - si umí poradit i s výstavbou půdního pokoje na chalupě, kde to teda původně vypadalo tak na zbourání. Doma zase vymyslel a sestavil úložné skříňky a regály a že to občas byl tvrdý oříšek - no jen si zkuste postavit vestavěnou skříň v panelákovém bytě plném křivých stěn.... Ale zvládl to! Vše pořádně promyslel, na internetu si našel rady a návody, vše vyměřil, propočítal, objednal a nakonec šikovně dokončil.

Ale přesto, že je náš domov útulný vizuálně ještě nemusí znamenat, že bude útulný i pocitově. Na základní škole jsem měla kamarádku, která žila na tu dobu v nákladně zařízeném bytě. Z jejich koupelny mně přecházel zrak (naše umakartové jádro se s tím opravdu nedalo srovnávat) :-D Ale přes to všechno se mi tam nikdy úplně nelíbilo. Rodinné vztahy mezi kamarádkou, její maminkou a otčímem byly napjaté a celé to tam tak nějak viselo ve vzduchu.

Proto vím, že mít krásný domov neznamená mít vše "vystajlované" do posledního trendu, ani nemusí být přeplněný drahým nábytkem či plný starožitností. Krásný domov dělají lidé, kteří v něm žijí.

A Bůh nám říká, že pokud budeme mít poznání - poznání jeho vůle, jeho Slova, jeho lásky a milosti - naše pokoje budou plné majetkem vzácným a překrásným. A toto bohatství je dostupné každému! Všichni si ho můžeme dovolit a všem bude doma slušet....

zdroj Pinterest

.... tak pojďme si ten domov ještě vylepšit. Bůh je ten nejlepší architekt - designer.

Krásný den s Bohem,
Monika

jak si organizovat duchovní život...

Když se do rodiny narodí první dítě, má člověk pocit, že se vše nenávratně změnilo. Naše Terezka ale byla tak hodná, že zpočátku hodně spala a budila se jen na jídlo, takže se zas až tak moc nezměnilo. Postupem času, ale potřebovala více pozornosti a teď, když máme doma druhé miminko, zjišťuji, že to bude ještě jinačí, než předtím. I když je Ondra hodně po Terezce a krásně spinká, je tu stále Terezka, která tu pozornost již vyžaduje celý den. Do toho domácnost, návštěvy, pochůzky po doktorech, teď v zimním období i časté nemoci - nachlazení ... a já vidím, že jsem v takovém kolotoči, který mně donutil odsunout něco důležitého...

A tak mně nějakou dobu trápí jedna věc. Pochybuji o tom, že bych trávila čas s Bohem tak často, tak hluboce a vroucně, jak si to zaslouží.

zdroj obrázku

Přemýšlím, kdy přesně bych si naplánovala svou studijní-modlitební chvilku. Brzy ráno? Když v noci kojím, jsem ráda za každou minutu spánku. Při kojení? Ondra je rychlík, takže moc času není. Večer? To už bývám unavená, abych se věnovala něčemu "serióznějšímu" .... a tak to jde stále dokola.

Dnes jsem pro nemoc nejela na bohoslužbu a protože Terezka odjela s tatínkem a Ondra hezky pochrupoval,  rozhodla jsem se toho volného dopoledne využít. A bylo to skvělé. Pochopila jsem, že tento kontakt s Bohem potřebuji. Že o něj nechci přijít. A tak se zdlouhavě dostávám k jádru věci. Zasedla jsem totiž k internetu a hledala tipy a inspiraci, jak s celou situací naložit. A víte co? Odpověď jsem našla. Hlavně ve dvou článcích jedné blogerky. A tímto se s vámi podělím, co jsem se dočetla a samozřejmě tu najdete i odkazy na zmíněné články v angličtině, kdo by si je chtěl pročíst sám.

Rising Arrows - Organizing Your Spiritual Life
Rising Arrows - How to Have Your Quiet Time All Day Long

Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu ... 1.Petr 3:15

To že zasvětíme svá srdce Pánu Kristu neznamená, že musíme mít přesně naplánovanou každodenní schůzku s Kristem. Můžeme se s ním scházet celý den, v různých intervalech, při různých činnostech, kdekoliv zrovna jsme. No není to skvělé? A tady je pár tipů, jak na to:

mít Bibli nablízku ... kde nejvíce trávíte čas? Mějte poblíž svou Bibli a v každé možné chvilce v ní zalistujte a něco si přečtěte.

poslouchat křesťanskou hudbu ... jak já nemám ráda, když je doma ticho. Ještě než se nám narodily děti jsem mívala doma puštěnou televizi třeba jen kvůli zvukové kulise. Teď se učím to nedělat, aby z dětí nebyly televizní maniaci jako maminka :-D A tak je hudba dobrou alternativou, jak nemít doma ticho a přitom poslouchat něco slušného.

hledejte výchovné rady v Písmu ... určitě je to lepší než se nechat vést dnešní moderní výchovou. To je samá svoboda pro děti a pak se divíme, že z nich rostou neposlušní a nevychovaní jedinci....

ať je součástí vašeho dne společné uctívání ... třeba v době, kdy jsou všichni členové rodiny doma, před večeří či před spaním. Společné čtení v Bibli nebo modlitba dělají velké divy!

A co bychom si my ženy neměly dovolit? Cítit se provinile. Ztišení, modlitební čas nebo anglicky quiet time obvykle zahrnuje čtení Bible, meditování nad Písmem, modlitbu. Důvodem je se naučit o Pánu, hledat jeho moudrost a snaha se mu přiblížit. A tak to dělejme kdykoliv a kdekoliv zrovna jsme. Když se učíme s dětmi, máme úžasnou možnost je vést k Bohu a samy se přitom přiučit a víc poznávat Boha.  Můžeme během dne poslouchat kázání, zpívat nebo požádat manžela, aby si s vámi přečetl kapitolu z Bible. A co modlitba? Modlete se při mytí nádobí, při úklidu, při vaření...meze se nekladou :-) Hlavně ale nemějme pocit, že jsme selhaly, když se nám nedaří to dělat vždy v přesně nalajnovaných intervalech, protože jak autorka v jednom ze zmíněných článků napsala:

God doesn´t want your 6:30 am sacrifice. He wants your entire day!

Bůh nechce vaši oběť - vstávat v 6:30 ráno. On chce celý váš den!

Tak to mějme na mysli a ... když bude chvilka, uvařte si kávičku, najděte si klidné místečko a otevřete Bibli. No a nebo ... buďte s dětmi, starejte se o domácnost a mějte v srdci Boha! Vše se počítá :-D

Krásný večer s Bohem.

Monika

Dejme si předsevzetí...

Činím vážné rozhodnutí před Bohem, že přebírám plnou zodpovědnost za sebe, mou ženu a mé děti.

Budu je milovat, chránit je, sloužit jim a učit je Boží slovo jako duchovní vůdce mého domova.

Budu věrný své ženě, milovat a ctít ji, a budu ochoten položit svůj život pro ni tak jako Ježíš Kristut zemřel pro mně..

Budu žehnat svým dětem a učit je milovat Boha z celého jejich srdce, celou jejich myslí, celou jejich silou.

Budu jé učit ctít autoritu a žít odpovědně.

Postavím se zlu, budu následovat spravedlnost a milovat milosrdenství.

Budu se modlit za druhé a jednat s nimi s laskavostí, úctou a soucitem.

Budu pilně pracovat , abych zajistil potřeby mé rodiny.

Odpustím těm, kteří mi ublížili a smířím se s těmi, kterým jsem ukřivdil.

Poučím se ze svých chyb, budu činit pokání ze svých hříchů a řídit se zásadami jako muž odpovědný Bohu.

Budu hledat Boha, abych ho ctil, budu věrný jeho církvi, řídit se jeho Slovem a činit jeho vůli.

Budu odvážně pracovat se silou, kterou mi Bůh poskytuje k naplnění tohoto předsevzetí po zbytek mého života a pro jeho slávu.

Já a můj dům však budeme sloužit Hospodinu. Jozue 24:15

*********

Tak teď si říkáte, co to tady píšu :-)
Já se tu chci podělit o úžasný zážitek ze sledování jednoho filmu, který bych opravdu všem doporučila. Ačkoliv si myslím, že je tento film dělaný hlavně pro američany, určitě se dají zobrazené principy použít i u nás.

Jedná se o film Courageous - Odvážní.

Abych vám trošku přiblížila děj...budu se snažit neodtajnit vše, co se tam děje. Film nám ukazuje několik mužů, který se snaží vypořádat se se svými životy po svém. Vidíme, jak je trápí nedostatek času s dítětem po rozvodu, problémy s prací nebo i jak se otec nedostatečně věnuje svým dětem. Až smrt dítěte jednoho z nich odstartuje velké změny.

Otec se otevře Bohu, začne více studovat Bibli a začíná si uvědomovat, že je v ní mnoho o tom, jakým otcem a hlavou rodiny by měl být. Přizve své přátele a společně pronesou slavnostní slib, že se vynasnaží být takovými muži, jací by podle Boha měli být.

Ale jak už to tak v našich životech bývá, počáteční chuť a horlivost je vystavena zatěžkávacím zkouškám. Nic není tak jednoduché, jak se prve zdálo a je jen na nich, aby se udrželi na té správné cestě. Více neprozradím, ale rozhodně velmi doporučuji tento film vidět!

zdroj

A jak je teď již zcela jasné, v počátku článku jsem uvedla jejich předsevzetí. A já vás teď poprosím, abyste si ho přečetly ještě jednou a zamyslely se.....funguje to takhle i u vás doma? Je váš manžel takový mužem, jaký je popsán v Bibli? Chce jím být? Nejste náhodou příčinou, proč takový není?

V dnešní emancipované době je hodně těžké uznat, že hlavou rodiny je muž. Nechat ho převzít zodpovědnost za rodinu a nechat ji vést. Zkusme se podívat do Bible a ujistit se, že naše rodina funguje na takových principech, jaké nám dal Bůh. A pokud ne....dejme si předsevzetí, že to napravíme :-)

Dobrou noc.
Monika

Od pondělí do pátku

V pátek se u nás doma konal babinec čili pěkně řečeno ženské biblické studium. Sešly jsme se nad tématem "práce a křesťan". A já bych tady ráda uvedla několik věcí, ke kterým jsme se dobraly a co jsme se dozvěděly. Tak hurá do toho :-)

Myslím si, že většina křesťanů slovo "práce" vůbec nezahrnuje do správného zbožného života. Je to svým způsobem nutnost - pracovat, ale jinak nic víc. Jenže - člověk přece v zaměstnání stráví valnou většinu času. Smutné je, že ani my - křesťané, toho o práci toho druhého moc nevíme. A tím nám také uniká hodně informací o někom, kdo by nám měl být hodně blízký. Neznáme jeho starosti, trápení, nevíme, jací jsou jeho kolegové, jak moc ho práce vyčerpává, jak moc mu bere času nebo jestli má třeba strach, že o svou práci může přijít.

Dost často je zvláštní i náš pohled na různé druhy zaměstání. I mně se stává, že nad některým zaměstnáním "ohrnuju" nos - zedník, ochranka v supermarketu - vyslovím to s jistou povýšeností. Ale co tesař? Taky je mi to málo? A přitom to bylo zaměstnání dostatečně na úrovni pro Božího syna ....

Musíme si uvědomit, že každá práce, kterou dobře odvádíme, je pro Boha dobrá.

Já osobně do práce nechodím už skoro 17 let a dost často, když se mě někdo zeptá co dělám, odpovím - ... "aaale, jsem v domácnosti" (cítíte ten nádech nedůležitosti?) ...
Jako reakci můžu použít ukázku z knížky "Od pondělí do pátku" od Marka Greena, který na tuhle typickou odpověď ženy v domácnosti sám reaguje takto - "Představte si tedy, že mluvíte s ředitelem IBM a zeptáte se ho, co dělá. Taky nemávne rukou a neřekne "Ále, jsem JENOM ředitelem IBM"....
Moc se mi to líbilo a začala jsem o tom přemýšlet jinak. Co mě vede k tomu, že když se starám o tři děti, manžela, nemohoucí babičku, dvě kočky, psa, dům, zahradu, že si myslím, že moje práce je mnohem míň hodnotnější než práce managera, ředitele, chirurga.....?

Myslím, že je to všeobecný tlak okolí. Všechno se přepočítává na peníze a já přece nedostávám ani halíř. To znamená, že moje práce nemá žádnou hodnotu ... Ale je to tak? Jsem přece uklízečka, kuchařka, pradlena, taxikářka, zahradnice, učitelka, zdravotní sestra, chovatelka a sociální pracovnice v jednom. A jenom proto, že nejsem placenou kuchařkou v Alcronu, zdravotní sestrou na soukromé klinice a uklízečkou v IBM, přece moje práce není méně hodnotná. Beru si z toho tedy poučení :-)

A teď se dostávám k Bibli. Nějak si také vůbec neuvědomujeme, že i většina biblických hrdinů měla svá zaměstnání. Všeobecně je bereme jako "duchovní velikány", ale na to, že to byli úplně obyčejní lidé jako my, úplně zapomínáme. I oni měli svá zaměstnání, i oni měli starosti a museli pracovat z plných sil.
V 1.Moj 41:41 se dozvídáme o Josefovi, který se stal správcem celé egyptské země (a jeho víra mu v tom nijak nebránila), stejně tak Daniel byl správcem (Daniel 2:48). Někdo byl lékařem, někdo obchodníkem, někdo výběrčím daní, někdo porodní bábou. A taky se dost často dozvídáme o tom, jak se snažili svoji práci dělat poctivě a dělat ji s tím, že ji dělají pro Boha.

Problémem je, když si myslíme, že naši hodnotu najdeme v práci. Pak se práce stává opravdu jenom honbou za větrem a pomíjivostí (Kazatel 2:10-11). Ale naše hodnota je ve vztahu se Stvořitelem, ne v naši práci. A proto, ať děláme jakékoliv zaměstání, musíme ho dělat nejlíp, jak umíme. Musíme ho prostě dělat pro Boha.

Mějte se krásně,

Pavla

Trávit čas s Bohem

Ráda si čtu americké křesťanské blogy a žasnu, kolik krásných článků se tam dá najít. Říkám si, kde jejich (většinou) autorky berou tolik času se věnovat jejich psaní. Některé chodí do práce a jiné se starají o kopu dětí a domácnost. Já většinu dne trávím v práci a když večer přijdu domu, nezbývá mi moc času na všechno, co bych chtěla stihnout. Když pominu práci okolo domácnosti jako je vaření, praní, nenáviděné žehlení, které často hodně dlouho odkládám, mytí nádobí, utření prachu, vytření podlahy.... tak bych si ráda sedla do pracovny a vyráběla přáníčka nebo ozdobná fotoalba. Také bych si ráda četla, brouzdala po internetu, něco zkoukla v televizi, trávila čas s manželem a třeba s přáteli. Už takhle je jasné, že to všechno prostě nestíhám a to jsem ještě neřekla to nejdůležitější. Chtěla bych trávit čas s Bohem.

Snažím se číst pravidelně Bibli, modlím se, chodím na studia a Bohoslužbu. Ale stačí to? Stačí Bohu to, co dělám? Dlouho jsem se tím trápila a říkala si, proč musím chodit do práce. Kdybych byla doma, tolik bych toho stihla. Domácnost by se třpytila čistotou, prádlo by se mi nesypalo z plného koše, stihla bych své koníčky, zájmy a ještě by zbyl čas na Boha. To je pohádka, co? Ale co teď? Doma být nemůžu a když jsem v práci, není čas. Tak jak to tedy udělat? A pak jsem se kdesi dočetla, že uctívat a chválit Boha můžu vlasntě kdykoliv a při spoustě příležitostí. Při práci jak v zaměstnání, tak i doma. Tím, že se starám o svého manžela, o naši společnou rodinu. Tím, že se snažím vytvářet domov, kde nám bude dobře a kde bude vidět naše láska k Bohu. Kromě toho, že touto prací oslovuji Boha, mohu s ním při tom i mluvit. Modlitba je přece rozhovor a já si tak ráda povídám.

Takže si říkám, že bych měla jít uklidit to nádobí od večeře a trošku to v té kuchyni rozzářit :-)