Zobrazují se příspěvky se štítkemDěti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDěti. Zobrazit všechny příspěvky
úterý 7. března 2017
středa 8. června 2016
KDYKOLI BOJÍM SE
Často se bojím. Nemám ale strach ze zlodějů (i když mě záhadně houkající alarm uprostřed noci dokáže srdce dostatečně rozbušit).
Nejvíc se bojím o své děti. Dokud byly děti malé, mohla jsem je ochránit, vzít je do náruče, schovat je pod peřinu, pofoukat jim odřené koleno. Teď už jsou dcery dospělé (a syn velký) a já poznala úplně jiné strachy. Už u nich nemusím sedět, když mají horečku, nemusím jim číst v noci Káju Maříka, když nemůžou spát ... Ten strach je mnohem intenzivnější. Bojím se o jejich vztahy, štěstí, víru, lásky ... A vím, že už musím stát stranou (což tedy moc neumím :D ).
Jsou chvíle, které mi dokážou trhat srdce na tisíc kousků. Pak mi stačí dceřin úsměv a navrácená radost a klid a moje srdce je v tu chvíli zase celé. Život s dospívajícími dětmi je jako na houpačce. Jsou dny krásné a pohodové, pak jsou dny opravdu těžké a bolavé. A já bych pořád u nich chtěla stát, ochraňovat je a "nedat je za nic na světě". Ale už nemůžu, pokud samy nechtějí. A někdy to prostě už ani nejde. Ale nemusím jen tak nečinně koukat a říkat si, že s tím nic nenadělám, že je holt musím nechat být, že mi zbývá už jen ten strach...
Můžu něco dělat - můžu se za ně modlit. Dělám to vlastně při každé modlitbě. A myslím, že to budu dělat, dokud budu žít. I když budou moje děti šťastné, i když budou nešťastné, i když se budou mít krásně, i když budou procházet trápením...
A tak nám Bůh, díky modlitbě, může pomoci všem - mým dětem, aby je ochránil, a mně, abych o ně neměla takový strach .......
"Kdykoli bojím se, v tobě mám naději" (Žalmy 56:4).
Mějte se pěkně,
Pavla
pondělí 19. října 2015
Cítit odpovědnost nebo ji hodit za hlavu?
Znáte rčení, že děti vám vrátí to, co jste sami způsobovaly svým rodičům? Tak to je naprostá pravda. Pod to se můžu podepsat :-D
Děti prostě zlobí, ale pořád to jsou ta naše zlatíčka, která i ve 20ti budeme oslovovat zdrobnělinou a toužit po tom, abychom je mohly obejmout bez pocitu, že se dotyčné "dítě" stydí a nebo si ťuká na čelo, co blázníme :-D
Když ale dítě zlobí, úplně cítím, jak mi další vlas zešedl, v rukou začínám mít třes a v oku tik, nemluvě o hlasivkách, které namáháte proto, aby vás dítě vůbec vzalo na vědomí :-D No ... tak to je naše domácnost. Jak pobrat všechny ty rady, že to chce brát všechno s klidem?
Víte, já si tolikrát říkám, že kdybych nevěřila v Boha, výchova dětí by byla brnkačka :-D No co, tak je nechám růst jak dříví v lese, všechno si vykřičí, nebudou si umět ani uklidit pokojíček nebo nebudou chtít vůbec vnímat, když s nimi mluvím - tedy v momentě kdy po nich vlastně něco chci....
(berte to prosím s nadsázkou, nechci tu hlásat, že kdo nevěří v Boha, neumí vychovat své děti!)
Ale opravdu mám někdy pocit, že kdybych necítila odpovědnost za výchovu svých dětí, měla bych o dost šedých vlasů méně a nepřemýšlela bych o prášcích s hořčíkem na nervy (tedy myslím, že takové předvádí v reklamách)... Ne že bych nechala děti zpustnout, ale asi bych spoustu věcí neřešila. Prostě bych si řekla, že to jsou ještě děti a hotovo.
Jenže já věřím v Boha a věřím tomu, co se píše v Bibli. Věřím, že naší velikou zodpovědností je právě správná výchova dětí. A jak už jsem výše popsala, nedaří se mi to tak, jak bych ráda, ale každý den je pro mě novým startem, abych to zkusila zas a znovu. Protože to, co je může čekat, pokud nebudou znát správnou cestu ... to mě naplňuje velkým strachem.
No řekněte, jak na vás působí tyto verše? Pokud jsme trošku rezignovaly s výchovou, pak se tohle určitě nečte úplně nejlíp. Ono ani mně ty verše nenechávají v klidu. Protože člověk na sobě vidí chyby, které dělá a které nám tu cestu za výchovou znesnadňují. Ale vidíte, nejsme v tom samy a s Bohem za zády to musí vyjít, no ne? :-)
Takže všem přeji klidné nervy a krásný den s Bohem!
Monika
Děti prostě zlobí, ale pořád to jsou ta naše zlatíčka, která i ve 20ti budeme oslovovat zdrobnělinou a toužit po tom, abychom je mohly obejmout bez pocitu, že se dotyčné "dítě" stydí a nebo si ťuká na čelo, co blázníme :-D
 |
| zdroj obrázku |
Když ale dítě zlobí, úplně cítím, jak mi další vlas zešedl, v rukou začínám mít třes a v oku tik, nemluvě o hlasivkách, které namáháte proto, aby vás dítě vůbec vzalo na vědomí :-D No ... tak to je naše domácnost. Jak pobrat všechny ty rady, že to chce brát všechno s klidem?
Víte, já si tolikrát říkám, že kdybych nevěřila v Boha, výchova dětí by byla brnkačka :-D No co, tak je nechám růst jak dříví v lese, všechno si vykřičí, nebudou si umět ani uklidit pokojíček nebo nebudou chtít vůbec vnímat, když s nimi mluvím - tedy v momentě kdy po nich vlastně něco chci....
(berte to prosím s nadsázkou, nechci tu hlásat, že kdo nevěří v Boha, neumí vychovat své děti!)
Ale opravdu mám někdy pocit, že kdybych necítila odpovědnost za výchovu svých dětí, měla bych o dost šedých vlasů méně a nepřemýšlela bych o prášcích s hořčíkem na nervy (tedy myslím, že takové předvádí v reklamách)... Ne že bych nechala děti zpustnout, ale asi bych spoustu věcí neřešila. Prostě bych si řekla, že to jsou ještě děti a hotovo.
Jenže já věřím v Boha a věřím tomu, co se píše v Bibli. Věřím, že naší velikou zodpovědností je právě správná výchova dětí. A jak už jsem výše popsala, nedaří se mi to tak, jak bych ráda, ale každý den je pro mě novým startem, abych to zkusila zas a znovu. Protože to, co je může čekat, pokud nebudou znát správnou cestu ... to mě naplňuje velkým strachem.
Zasvěcuj dítě do jeho cesty - nesejde z ní, ani když zestárne.
Přísloví 22:6
Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.
Přísloví 19:18
No řekněte, jak na vás působí tyto verše? Pokud jsme trošku rezignovaly s výchovou, pak se tohle určitě nečte úplně nejlíp. Ono ani mně ty verše nenechávají v klidu. Protože člověk na sobě vidí chyby, které dělá a které nám tu cestu za výchovou znesnadňují. Ale vidíte, nejsme v tom samy a s Bohem za zády to musí vyjít, no ne? :-)
Takže všem přeji klidné nervy a krásný den s Bohem!
Monika
pondělí 12. října 2015
Ježíš je...
Ježíš je...
Spasitel, Cesta, Pravda, Hlava církve, Ženich, Život, Syn Boží, Náš přítel, Učitel atd. Určitě znáte více pojmenování Ježíše, která můžeme vyčíst z Bible. Já našla na Pinterestu kartičky s jeho pojmenováním a odkazy na příslušné verše. A hned mě napadlo jejich využití při učení Terezky. Jelikož jsme s Terezkou v poslední době probíraly Ježíše, tak se nám to tématicky velmi hodí.
Takže troška inspirace pro zábavné učení.
Myslím, že k tomu asi víc není co dodat. Jen snad to, že jsem na Terezku neskutečně "pyšná", protože ve svých 4,5 letech je schopná takto krásně řešit hádanky!
Mějte krásný den s Bohem,
Monika
sobota 3. října 2015
Celou Biblí ... (2.část)
a máme tu pokračování ...
Minule jsem vám představila rozdělení Bible podle období. Toto studium zahrnuje 3 cykly.
V prvním cyklu se děti učí pouze názvy období a k tomu dějovou linii, která jim pomáhá si pamatovat, jak jdou období po sobě.
Současně bychom měli v tomto období učit i názvy knih, které k jednotlivým obdobím patří.
Ve 2.cyklu už bychom měli při probírání období přidat podrobnější výklad příběhů (událostí a postav) a také kromě názvů knih i kapitoly. (V tomto bodě dělám změnu, kdy teprve zde budu Terezku učit názvy knih a kapitoly vynechám, protože jsme se s manželem dohodli, že tímto Terezku nebudeme zatěžovat. Takové studium si může přibrat až ve vyšším věku.)
Ve 3.cyklu už se probírají hlavní detaily událostí a také se přidávají i verše, které k nim patří. (verše, stejně jako kapitoly, si necháme na mnohem pozdější věk Terezky)
V cyklech se postupuje až v momentě, kdy dítě naprosto s jistotou zvládá vytyčené body. Jakmile v tom nemá jasno, není vhodné přecházet k dalším informacím, akorát by z toho mělo v hlavě zmatek.
Ale jak už jste si mohly všimnout, dělám si v tom vlastní systém a tudíž nic nebrání ani vám, abyste si vše připravily dle možností vašich dětí. Terezce je 4,5 roku, takže nečekám, že se do 3.cyklu dostaneme v nějaké blízké době. Ale já nespěchám, budu ráda, když si v tom bude pomalu dělat jasno a když jí to bude bavit.
A doufám, že to bude bavit i vás. Našla jsem docela pěkné stránky, kde jsou ke stažení zdarma materiály k rozdělení Bible na období, které by vám mohly pomoci. Jsou ale v angličtině.
Mějte krásný den s Bohem.
Monika
Minule jsem vám představila rozdělení Bible podle období. Toto studium zahrnuje 3 cykly.
V prvním cyklu se děti učí pouze názvy období a k tomu dějovou linii, která jim pomáhá si pamatovat, jak jdou období po sobě.
Současně bychom měli v tomto období učit i názvy knih, které k jednotlivým obdobím patří.
Ve 2.cyklu už bychom měli při probírání období přidat podrobnější výklad příběhů (událostí a postav) a také kromě názvů knih i kapitoly. (V tomto bodě dělám změnu, kdy teprve zde budu Terezku učit názvy knih a kapitoly vynechám, protože jsme se s manželem dohodli, že tímto Terezku nebudeme zatěžovat. Takové studium si může přibrat až ve vyšším věku.)
Ve 3.cyklu už se probírají hlavní detaily událostí a také se přidávají i verše, které k nim patří. (verše, stejně jako kapitoly, si necháme na mnohem pozdější věk Terezky)
V cyklech se postupuje až v momentě, kdy dítě naprosto s jistotou zvládá vytyčené body. Jakmile v tom nemá jasno, není vhodné přecházet k dalším informacím, akorát by z toho mělo v hlavě zmatek.
Ale jak už jste si mohly všimnout, dělám si v tom vlastní systém a tudíž nic nebrání ani vám, abyste si vše připravily dle možností vašich dětí. Terezce je 4,5 roku, takže nečekám, že se do 3.cyklu dostaneme v nějaké blízké době. Ale já nespěchám, budu ráda, když si v tom bude pomalu dělat jasno a když jí to bude bavit.
A doufám, že to bude bavit i vás. Našla jsem docela pěkné stránky, kde jsou ke stažení zdarma materiály k rozdělení Bible na období, které by vám mohly pomoci. Jsou ale v angličtině.
Mějte krásný den s Bohem.
Monika
středa 30. září 2015
Celou Biblí.... (1.část)
Jak už jsem v minulém článku uváděla, v poslední době jsem přemýšlela, jak pojmout učení Terezky. Hledala jsem inspiraci a ptala se lidí kolem. Bylo a stále je pro mě těžké najít schůdnou cestu, jak vše podat malým dětem, když jsem sama nic takového nezažila, nevyzkoušela. Ale myslím, že už mám v hlavě určitou představu a osnovu, co s tím :-)
Možná to budou věci, které znáte, ale pro mě to je věc nová (tedy dejme tomu rok nová). A stále si v tom dělám jasno, uzpůsobuji to věku Terezky a připravuji si podklady i pro jakýsi "update", až bude Terezka větší.
Držím se rady kamarádky, která mi řekla, že je lepší učit děti uceleně o Bibli, než jim zpočátku vybírat jen určité příběhy, které na první pohled mezi sebou ani nemají souvislost. Tu příběh o stvoření, tu Noe, Jonáš a velryba, Daniel a lvi, Ester, Bábel, Josef, Mojžíš ... a je pravda, že jsem to tak původně zamýšlela a v Terezčině mladším věku i praktikovala.
A tak jsem se dostala k plánu, jak učit ve 3 cyklech celou Bibli. Věc je rozložená tak, že se jí můžete věnovat i několik let, jde víceméně jen o to, jak rychle se dítě bude věcem učit. Já počítám s delší variantou, abych tím Terezku nezahltila a ona si v tom krásně udělala jasno.
Základem je, že se Bible rozdělí do období. Kamarádka si některá období pro své účely spojila, já je zachovávám tak jak byla původně navržena. Ale jak říkám, můžete si je uzpůsobit dle svého.
Ke každému období jsem zalaminovala příhodný obrázek, který jsem si okopírovala z dětské Bible. V původních materiálech jsem měla kartičky, které ale nebyly tak roztomilé a pro vyloženě malé děti ani pochopitelné.
První cyklus spočívá v tom, že se dítě učí jednotlivá období a je mu předložená určitá spojitost, jak a proč jdou období po sobě.
Jako příklad: V prvním období "Před potopou" se dozvíme o Stvoření, Adamovi a Evě, vyhnání z ráje a nový život mimo zahradu. Lidé se chovají čím dál hůř až Bohu dojde trpělivost a chce svět zničit. Jak? Přichází další období "Potopa". V prvním cyklu děti moc nezahlcujeme informacemi z jednotlivých období - snažíme se je jen navést na linii, která spojuje jednotlivá období.
Na začátku studia si tedy probereme všechna období (teď už spíš nechávám Terezku, aby si kartičky sama složila chronologicky za sebou). Tak vidím, jak už si je jistá. Poté, co si kartičky tedy společně probereme, přesunu se k výkladu určitého příběhu z probíraného období. Tím už tak trošku "fušujete" do 2.cyklu, ale mně přijde, že to ničemu nevadí. Je dobré stále připomínat a ukazovat, k jakému období se téma nebo příběh vztahuje.
Stejné kartičky mám vytištěné ještě v trošku větším formátu, jsou také zalaminované a na zadní straně je suchý zip. Máme takovou nástěnku, kde je druhá část suchého zipu a Terezka na něj přichycuje kartičky a takto trénuje doma :-)
A jak dále? To zase v dalším článku, protože je toho prostě hodně :-D Kdo říkal, že studium Bible je jednoduché a rychlé? Je to "práce" na celý život :-D Ale jsem za to ráda, protože člověk nachází stále nové a nové věci, které by mu jedním přečtením Bible zůstaly schovány.
Mějte krásný den s Bohem,
Monika
Možná to budou věci, které znáte, ale pro mě to je věc nová (tedy dejme tomu rok nová). A stále si v tom dělám jasno, uzpůsobuji to věku Terezky a připravuji si podklady i pro jakýsi "update", až bude Terezka větší.
Držím se rady kamarádky, která mi řekla, že je lepší učit děti uceleně o Bibli, než jim zpočátku vybírat jen určité příběhy, které na první pohled mezi sebou ani nemají souvislost. Tu příběh o stvoření, tu Noe, Jonáš a velryba, Daniel a lvi, Ester, Bábel, Josef, Mojžíš ... a je pravda, že jsem to tak původně zamýšlela a v Terezčině mladším věku i praktikovala.
A tak jsem se dostala k plánu, jak učit ve 3 cyklech celou Bibli. Věc je rozložená tak, že se jí můžete věnovat i několik let, jde víceméně jen o to, jak rychle se dítě bude věcem učit. Já počítám s delší variantou, abych tím Terezku nezahltila a ona si v tom krásně udělala jasno.
Základem je, že se Bible rozdělí do období. Kamarádka si některá období pro své účely spojila, já je zachovávám tak jak byla původně navržena. Ale jak říkám, můžete si je uzpůsobit dle svého.
OBDOBÍ:
Před potopou
Potopa
Zmatení jazyků
Patriarchové
Vyvedení z Egypta
Putování pouští
Dobývání země
Soudci
Spojené království
Rozdělené království
Samotné Judsko
Zajetí
Návrat ze zajetí
Období ticha
Život Krista
Raná církev
Dopisy křesťanům
První cyklus spočívá v tom, že se dítě učí jednotlivá období a je mu předložená určitá spojitost, jak a proč jdou období po sobě.
Jako příklad: V prvním období "Před potopou" se dozvíme o Stvoření, Adamovi a Evě, vyhnání z ráje a nový život mimo zahradu. Lidé se chovají čím dál hůř až Bohu dojde trpělivost a chce svět zničit. Jak? Přichází další období "Potopa". V prvním cyklu děti moc nezahlcujeme informacemi z jednotlivých období - snažíme se je jen navést na linii, která spojuje jednotlivá období.
Na začátku studia si tedy probereme všechna období (teď už spíš nechávám Terezku, aby si kartičky sama složila chronologicky za sebou). Tak vidím, jak už si je jistá. Poté, co si kartičky tedy společně probereme, přesunu se k výkladu určitého příběhu z probíraného období. Tím už tak trošku "fušujete" do 2.cyklu, ale mně přijde, že to ničemu nevadí. Je dobré stále připomínat a ukazovat, k jakému období se téma nebo příběh vztahuje.
Stejné kartičky mám vytištěné ještě v trošku větším formátu, jsou také zalaminované a na zadní straně je suchý zip. Máme takovou nástěnku, kde je druhá část suchého zipu a Terezka na něj přichycuje kartičky a takto trénuje doma :-)
A jak dále? To zase v dalším článku, protože je toho prostě hodně :-D Kdo říkal, že studium Bible je jednoduché a rychlé? Je to "práce" na celý život :-D Ale jsem za to ráda, protože člověk nachází stále nové a nové věci, které by mu jedním přečtením Bible zůstaly schovány.
Mějte krásný den s Bohem,
Monika
středa 23. září 2015
Nový školní rok ...
Je září a to je navždy spjato s pojmem "nový školní rok".
Jelikož pocházím z nevěřící rodiny, neměla jsem vůbec představu, jak vlastně učit. Takže jsem se poptávala křesťanek, které své děti učí a třeba i samy vyrůstaly v křesťanských domovech. Také jsem prošmejdila internet a pročetla pár knih. No, je stále co se učit.....
A dokonce i já se s tímto názvem budu potýkat. Ne, že bych se vracela do školy nebo změnila zaměstnání. A už vůbec se plánovaně nechystám nastoupit do pracovního procesu, protože mám ještě jeden rok k dobru a chci ho náležitě využít s dětmi.
Od prázdnin mám opět na starosti učení Terezky v nedělní školičce a tak jsem si řekla, že si udělám nějaký pevný plán, čeho bych chtěla za ten "školní rok" dosáhnout. Co té naší cácorce předat. Ale chci tomu dát formu, nějaký pevný řád. Navíc to chci i nějak propojit i s učením doma, které plácáme jak zrovna je čas, ale nemá to žádnou pravidelnost.
A tak sice nemáme školní tabuli (i když by se na chalupě našla), zato máme pěknou nástěnku :-)
Jedním z cílů pro tento rok totiž bude přiblížit Terezce .... Bibli. No zní to zvláště, jako by o ní nic nevěděla. Ale díky nástěnce máme představu, co všechno by měla Terezka za ten rok znát.
Tak co na ni říkáte? Já doufám, že je to přehledné jak jen to může být a že nám to pomůže. Terezka dala k dobru i svůj obrázek. Má to znázorňovat nebe (ty dolní kolečka jsou prázdná jen proto, že už se jí to nechtělo vybarvovat) :-D
Jelikož pocházím z nevěřící rodiny, neměla jsem vůbec představu, jak vlastně učit. Takže jsem se poptávala křesťanek, které své děti učí a třeba i samy vyrůstaly v křesťanských domovech. Také jsem prošmejdila internet a pročetla pár knih. No, je stále co se učit.....
Pokud vás zajímají postavičky, tak odkaz na jejich stažení je ZDE. Navíc jsem zjistila, že dělali aktualizaci, takže jich teď je víc.
No a teď tak přemýšlím, že bych vám (těm, které jsou v oblasti učení stejně nezkušené jako já) nějak uceleně předala, co jsem vyplodila pro Terezku. Doufám, že o to bude vůbec zájem :-)
Mějte krásný den s Bohem,
Monika
středa 16. září 2015
Stvoření pro děti
Dneska tu mám opět něco pro inspiraci...
Ondrovi budou na konci listopadu dva roky a tak už se pomalu chystám na přípravu, jak ho učit o Bibli, Bohu a Ježíši. Prozatím jsme ho učili se modlit, což v jeho provedení znamená, že před jídlem dokáže chvilku vydržet, než začne jíst a vyloženě trvá na tom, abychom ho drželi za ruku. Je radost se na něj dívat...
Ale zpátky k tomu, o co jsem se chtěla podělit. Vytáhla jsem kartičky, které jsem vyrobila, když Terezce bylo tak nějak podobně. No a Ondra po nich hned "skočil". To víte, jakmile se objeví něco nového, tak je to děsně zajímavé a důležité :-)
Takže s Ondrou pomalu začínáme Stvoření.
Hlavní karty jsou z tohoto blogu: DLTK's Bible
Drobnější karty jsou pak obrázky vyhledané přes Google, takže je čistě na vás, jaké si k tématu najdete a které vám vyhovují (zda reálné nebo třeba animované). Vše jsem nalepila na kartičky a zalaminovala, aby to vydrželo nápor dětského nadšení :-) Navíc je mám proděravěné a uložené na kroužcích, aby zůstaly pohromadě.
Rozložíme si velké karty a pak necháváme na dětech, aby přikládaly menší obrázky ke správným dnům. U nás to samozřejmě funguje tak, že to zatím dělá maminka a časem se snad dopracujeme k samostatné činnosti :-)
A pokud by vás to zajímalo, zde je tip na učení vyloženě prcků. Jelikož ještě pořádně nechápou, co jim těmi obrázky chcete říct, tak jsem si vymyslela pomůcku, jak je do toho víc vtáhnout.
1.den - světlo (dáme ruce před oči a pak je dáme pryč - říkáme je tma, je světlo)
2.den - voda (naznačujeme prsty jak z nebe dolu padají kapky vody)
3.den - země, květiny, stromy (rukou předvádíme, jak vyrůstá květinka)
4.den - slunce, měsíc, hvězdy (naznačíme kouli na obloze, nebo si budeme stínit oči před sluncem...)
5.den - ptáci, ryby (máváme rukama jako křídly, otvíráme pusinku jako ryba)
6.den - ostatní zvířata a člověk (předvedeme nějaké jiné zvířátko, ukážeme na sebe, že jsme člověk)
7.den - odpočinek (naznačíme rukama, jak se spinká)
U nás zatím proběhly jen dva dny, ale Ondra z toho má velkou legraci a krásně to napodobuje.
Tak snad vám to bylo k něčemu alespoň trošku užitečné a přeji
krásný den s Bohem.
Monika
Ondrovi budou na konci listopadu dva roky a tak už se pomalu chystám na přípravu, jak ho učit o Bibli, Bohu a Ježíši. Prozatím jsme ho učili se modlit, což v jeho provedení znamená, že před jídlem dokáže chvilku vydržet, než začne jíst a vyloženě trvá na tom, abychom ho drželi za ruku. Je radost se na něj dívat...
Ale zpátky k tomu, o co jsem se chtěla podělit. Vytáhla jsem kartičky, které jsem vyrobila, když Terezce bylo tak nějak podobně. No a Ondra po nich hned "skočil". To víte, jakmile se objeví něco nového, tak je to děsně zajímavé a důležité :-)
Takže s Ondrou pomalu začínáme Stvoření.
Hlavní karty jsou z tohoto blogu: DLTK's Bible
Drobnější karty jsou pak obrázky vyhledané přes Google, takže je čistě na vás, jaké si k tématu najdete a které vám vyhovují (zda reálné nebo třeba animované). Vše jsem nalepila na kartičky a zalaminovala, aby to vydrželo nápor dětského nadšení :-) Navíc je mám proděravěné a uložené na kroužcích, aby zůstaly pohromadě.
Rozložíme si velké karty a pak necháváme na dětech, aby přikládaly menší obrázky ke správným dnům. U nás to samozřejmě funguje tak, že to zatím dělá maminka a časem se snad dopracujeme k samostatné činnosti :-)
A pokud by vás to zajímalo, zde je tip na učení vyloženě prcků. Jelikož ještě pořádně nechápou, co jim těmi obrázky chcete říct, tak jsem si vymyslela pomůcku, jak je do toho víc vtáhnout.
1.den - světlo (dáme ruce před oči a pak je dáme pryč - říkáme je tma, je světlo)
2.den - voda (naznačujeme prsty jak z nebe dolu padají kapky vody)
3.den - země, květiny, stromy (rukou předvádíme, jak vyrůstá květinka)
4.den - slunce, měsíc, hvězdy (naznačíme kouli na obloze, nebo si budeme stínit oči před sluncem...)
5.den - ptáci, ryby (máváme rukama jako křídly, otvíráme pusinku jako ryba)
6.den - ostatní zvířata a člověk (předvedeme nějaké jiné zvířátko, ukážeme na sebe, že jsme člověk)
7.den - odpočinek (naznačíme rukama, jak se spinká)
U nás zatím proběhly jen dva dny, ale Ondra z toho má velkou legraci a krásně to napodobuje.
Tak snad vám to bylo k něčemu alespoň trošku užitečné a přeji
krásný den s Bohem.
Monika
středa 3. června 2015
omalovánky - knihy Bible
Určitě jste slyšeli o omalovánkách pro dospělé a přiznám se, že kolikrát mám chuť si nějaké pořídit a oprostit se od stresu. Vypnout na chvilku mozek, když je toho na člověka už opravdu dost.
Ale já vám tu nechci ukazovat tento typ omalovánek. Našla jsem totiž pěkné omalovánky pro děti, podle kterých se mohou učit jednotlivé knihy Bible.
Je to sice v angličtině, ale to možná nemusí být vůbec na škodu. Za prvé se mohou přiučit angličtinu a za druhé, když se názvy budou učit, tak jim ta anglická slovíčka nemusejí napovídat :-D
Takže se můžete podívat, jak jsem si vyhrála :-D Nemám ještě úplně všechno, ale velkou část už vybarvenou mám. Pokud jsou vaše dítka větší, pak jim samozřejmě můžete vybarvování přenechat a o zábavu je postaráno.
Na stránkách Ministry-To-Children ještě nemají listy pro všechny knihy Bible. Starý Zákon je již kompletní, ale v Novém jsou zatím jen 4 evangelia.
Tak pokud máte zájem, zde je odkaz, kde se dozvíte víc.... ZDE.
Krásný den s Bohem.
Monika
Ale já vám tu nechci ukazovat tento typ omalovánek. Našla jsem totiž pěkné omalovánky pro děti, podle kterých se mohou učit jednotlivé knihy Bible.
Je to sice v angličtině, ale to možná nemusí být vůbec na škodu. Za prvé se mohou přiučit angličtinu a za druhé, když se názvy budou učit, tak jim ta anglická slovíčka nemusejí napovídat :-D
Takže se můžete podívat, jak jsem si vyhrála :-D Nemám ještě úplně všechno, ale velkou část už vybarvenou mám. Pokud jsou vaše dítka větší, pak jim samozřejmě můžete vybarvování přenechat a o zábavu je postaráno.
Na stránkách Ministry-To-Children ještě nemají listy pro všechny knihy Bible. Starý Zákon je již kompletní, ale v Novém jsou zatím jen 4 evangelia.
Tak pokud máte zájem, zde je odkaz, kde se dozvíte víc.... ZDE.
Krásný den s Bohem.
Monika
čtvrtek 5. února 2015
Dětská logika
"Má Bůh nahoře v nebi záchod?
Kdyby ne, tak s námi půjde dolu na zem, abychom se vyčůrali na trávu........ "
"Až budeme v nebi, uvidíme Pána Boha? Ježíše?" a sama si odpovídá ... " Ano, protože budeme u něj doma."
"Ježíš musí být velký jako táta nebo ty. Ne jako Bůh, aby nebyl moc velký, aby se na nás mohl dívat."
Nepřestává mně udivovat, co všechno se v té její hlavince zrodí za myšlenky. Také je úžasné sledovat, jak zcela přirozeně zařadila Boha do svého života, protože já pocházím z ateistické rodiny a tak tohle neznám. Zrovna včera říkala babičce, že se neříká "Ježíš" jen tak..... :-)
A co nám Bible říká o dětech?
"Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde."
Marek 10:15
"Kdokoli se poníží a bude jako toto dítě, ten je v nebeském království největší."
Matouš 18:4
Tak si říkám, že by nebylo od věci se na svět podívat dětskýma očima. Nehledat složitosti, kde žádné nejsou. Vzít věci prostě takové, jaké jsou a nepřikládat jim jiný, skrytý význam. Proč si věci komplikovat, když jsou vlastně v jádru jednoduché. Vždyť i to malé dítě ví ......
Mějte krásný den s Bohem,
Monika
středa 14. ledna 2015
Opět trošku kreativně :-)
Dneska jsem se rozhodla, že to trošku odlehčím a po dlouhé době se pochlubím malým kreativním úspěchem. Sice si nejsem jistá, zda je to něco ke chlubení, jelikož jsem na tom pracovala víc jak rok a až teď se mi to povedlo dovést do zdárného konce ....
Ještě než se narodil Ondra, začala jsem pro Terezku vyrábět ABC knížku, kde by se mohla učit písmenka - jak tiskací, tak psací. Říkala jsem si, že by to mohla dostat k Vánocům. Pak se narodil Ondra a práce na knížce se přerušila. Tak že by to mohla dostat v březnu k narozeninám? Tak to už nestihnu. Tak co svátek v říjnu? Vánoce? Ne a Ne .... až teď se konečně podařilo. Ale, na narozeniny v březnu už asi čekat nebudu, jelikož naše princezna už umí velká tiskací písmenka a riskovat, že do té doby bude umět víc, to bych nechtěla :-) Ještě že máme Ondru a tak snad knížka vydrží i pro něj.
Použila jsem malý pořadač s euroobaly, čtvrtky a scrapbookové papíry a jednu roztrhanou knížku s biblickými příběhy. Jsou zde i vystřihnuté krátké texty, na kterých si bude moci časem trénovat čtení.
A jako druhou věc, kterou bych vám tu chtěla ukázat pro inspiraci je "doodling" Co to je? Aniž si to uvědomujete, možná to děláte všichni. Je to takové to kreslení, které nemusí být vůbec perfektní a často ho provádíme třeba, když telefonujeme. Různé kytičky, čárky, tečky .... a když si to spojíte ještě s verši z Bible, je to perfektní způsob, jak trávit volný čas, kdy se nám nic nechce dělat :-)
Inspirovala jsem se na tomto blogu: The Anderson Crew
Děti hodně napodobují a tak budu jedině ráda, pokud se Terezka rozhodně dělat něco podobného ... ale na to si ještě musím počkat, zatím budeme trénovat písmenka :-)
Krásný den s Bohem,
Monika
Ještě než se narodil Ondra, začala jsem pro Terezku vyrábět ABC knížku, kde by se mohla učit písmenka - jak tiskací, tak psací. Říkala jsem si, že by to mohla dostat k Vánocům. Pak se narodil Ondra a práce na knížce se přerušila. Tak že by to mohla dostat v březnu k narozeninám? Tak to už nestihnu. Tak co svátek v říjnu? Vánoce? Ne a Ne .... až teď se konečně podařilo. Ale, na narozeniny v březnu už asi čekat nebudu, jelikož naše princezna už umí velká tiskací písmenka a riskovat, že do té doby bude umět víc, to bych nechtěla :-) Ještě že máme Ondru a tak snad knížka vydrží i pro něj.
Použila jsem malý pořadač s euroobaly, čtvrtky a scrapbookové papíry a jednu roztrhanou knížku s biblickými příběhy. Jsou zde i vystřihnuté krátké texty, na kterých si bude moci časem trénovat čtení.
A jako druhou věc, kterou bych vám tu chtěla ukázat pro inspiraci je "doodling" Co to je? Aniž si to uvědomujete, možná to děláte všichni. Je to takové to kreslení, které nemusí být vůbec perfektní a často ho provádíme třeba, když telefonujeme. Různé kytičky, čárky, tečky .... a když si to spojíte ještě s verši z Bible, je to perfektní způsob, jak trávit volný čas, kdy se nám nic nechce dělat :-)
Inspirovala jsem se na tomto blogu: The Anderson Crew
Děti hodně napodobují a tak budu jedině ráda, pokud se Terezka rozhodně dělat něco podobného ... ale na to si ještě musím počkat, zatím budeme trénovat písmenka :-)
Krásný den s Bohem,
Monika
neděle 21. prosince 2014
Příklady táhnou...
S Terezkou se snažíme trávit nějaký čas jen spolu. Příchod nového člena rodiny je vždy pro první dítě náročné, takže chceme, aby viděla, že tu jsme i pro ni. A jedna z aktivit, které spolu děláme - jen my dvě holky - je návštěva knihovny. Ani nevíte, jak jsem ráda, že jí knížky baví. Já jsem v dětství a v pubertě četla jak divá a kolikrát jsem se večer těšila do postele, že si ještě zalezu pod peřinu s knížkou a něco si přečtu ...
A tak si teď libujeme s Terezkou, když procházíme regály a hledáme pěkné knížky k přečtení. Některé si čteme ještě přímo tam a jiné si odnášíme domu, A i když náklad bývá často dost těžký, tak to vždycky stojí za to :-)
No a tak jsem nedávno Terezce předčítala z jedné takové knížky z knihovny. Jmenuje se Terezka a dvojčata, takže si dovedete představit, jak se na ni Terezka těšila. A já vlastně taky. No, hned první stránka mně tak nějak usadila do křesla...
"Tatínka Terezka vůbec nezná. Je daleko, a ani maminka, ani babička nechtějí, aby se o něm mluvilo."
No dobrá, uvidíme, co se z toho vyklube. No, jen jsem otočila další stránku, vykouklo na mně:
"Kéž by měla bratříčka nebo sestřičku! Terezka ovšem ví, že k tomu je zapotřebí mít tátu. Ale kde ho vzít? Babička nemá ráda muže. Podle ní za všechno zlo na světě mohou muži."
Před pár týdny jsem slyšela zajímavý komentář. Dotyčný povídal, že dřív za dob komunismu, kdy se na knížky stála fronta, byl kolikrát smutný, že nemůže číst, co by chtěl. Člověk řešil, jaké knížky se k nám vůbec nedostanou a na které bude stát dlouho fronty bez záruky, že na něj ještě vyjde. A přitom, i přes tu dobu, byla Bible dostupná. Jen si uvědomit, jakou má pro nás hodnotu a člověk zapomene na ostatní knížky. A teď, když to ví, má jasno. I kdyby byl opět nedostatek knih, jemu bude stačit jen ta jediná, Bible.
Říká se, že příklady táhnou. Ale které příklady? Ty, které si přečte v knížkách z knihovny? Nebo bych byla raději, kdyby hledala odpovědi v Bibli? O jééé, tak to je zřejmé, že. Ale je mi jasné, že tak růžové to nikdy není. Nemůžu držet Terezku v separaci od všeho světského, protože bych jí tím akorát ublížila. Nebyla by připravená na život v tomto světě,
Proto, i když se mi tato kniha nelíbí, jediné, co mohu udělat je, že si o všem budeme povídat a hledat odpovědi u Boha. Budu se snažit být jí tím správným příkladem, aby nemusela hledat odpovědi v knihách, které za to nestojí.
Krásný den s Bohem a pohodovou čtvrtou adventní neděli,
Monika
A tak si teď libujeme s Terezkou, když procházíme regály a hledáme pěkné knížky k přečtení. Některé si čteme ještě přímo tam a jiné si odnášíme domu, A i když náklad bývá často dost těžký, tak to vždycky stojí za to :-)
No a tak jsem nedávno Terezce předčítala z jedné takové knížky z knihovny. Jmenuje se Terezka a dvojčata, takže si dovedete představit, jak se na ni Terezka těšila. A já vlastně taky. No, hned první stránka mně tak nějak usadila do křesla...
"Tatínka Terezka vůbec nezná. Je daleko, a ani maminka, ani babička nechtějí, aby se o něm mluvilo."
No dobrá, uvidíme, co se z toho vyklube. No, jen jsem otočila další stránku, vykouklo na mně:
"Kéž by měla bratříčka nebo sestřičku! Terezka ovšem ví, že k tomu je zapotřebí mít tátu. Ale kde ho vzít? Babička nemá ráda muže. Podle ní za všechno zlo na světě mohou muži."
Před pár týdny jsem slyšela zajímavý komentář. Dotyčný povídal, že dřív za dob komunismu, kdy se na knížky stála fronta, byl kolikrát smutný, že nemůže číst, co by chtěl. Člověk řešil, jaké knížky se k nám vůbec nedostanou a na které bude stát dlouho fronty bez záruky, že na něj ještě vyjde. A přitom, i přes tu dobu, byla Bible dostupná. Jen si uvědomit, jakou má pro nás hodnotu a člověk zapomene na ostatní knížky. A teď, když to ví, má jasno. I kdyby byl opět nedostatek knih, jemu bude stačit jen ta jediná, Bible.
Říká se, že příklady táhnou. Ale které příklady? Ty, které si přečte v knížkách z knihovny? Nebo bych byla raději, kdyby hledala odpovědi v Bibli? O jééé, tak to je zřejmé, že. Ale je mi jasné, že tak růžové to nikdy není. Nemůžu držet Terezku v separaci od všeho světského, protože bych jí tím akorát ublížila. Nebyla by připravená na život v tomto světě,
Proto, i když se mi tato kniha nelíbí, jediné, co mohu udělat je, že si o všem budeme povídat a hledat odpovědi u Boha. Budu se snažit být jí tím správným příkladem, aby nemusela hledat odpovědi v knihách, které za to nestojí.
Krásný den s Bohem a pohodovou čtvrtou adventní neděli,
Monika
středa 26. listopadu 2014
Soutěž krásy ...
Náhodou jsem viděla pořad, který ukazoval soutěž krásy malých slečen. A nemyslím tím náctileté slečny, myslím tím naprosto malé holčičky! 4-6 let !!!!! Přiznám se, že jsem stála jak opařená a musela jsem se dívat dál, protože mi to nedalo. Zajímalo mě, proč to ty maminky dělají, proč nutí své malé holčičky dělat takové věci, když by si měly hezky hrát s panenkami a neřešit krásu, rivalitu a nabízení se (ano, tak to celé na mně působilo).
A tak jsem viděla maminku čtyřleté holčičky, která si pravděpodobně plní nějaký svůj dávný sen. Ačkoliv té holčičce bylo evidentně jedno, že by měla nějak trénovat či soutěžit, maminka ji motivovala neustálými dárky, aby pokračovala.
U jiné dívky, bylo zajímavé sledovat dvě ženy jejího života. Její maminky a její kmotry, předpokládám, že to byla její teta. Ačkoliv maminka byla ta, která s celou tou soutěží začala, přesto působila dojmem, že nechce dceru tlačit do všeho za každou cenu. Stále poukazovala na to, že chce víc přirozené krásy než umělé (silný make-up, nalepovací řasy, příčesky....). Ale kmotra dívky byla přesný opak. Stále opakovala, že kdyby bylo na ní, bude mít hodně umělých pomůcek, aby mohla vyhrát. A její motto, které neustále opakovala? "Chceš vyhrát jen maličko peněz, nebo hodně???!!! Jsi malá, tak tomu nerozumíš, tak mně poslouchej a vyhraješ hodně peněz." Dívka souhlasila s maminkou, že si nechce nechat upravovat obočí a chce být víc přirozená. Ale měla co dělat, aby se na ní kmotra nevrhla a nenarvala na ní vše, co slibovala .... A té holčičce bylo teprve 6!!!
Pak nastala samotná soutěž a producírování dívenek v šatech a posléze v jakýchsi kostýmech do průvodu ve stylu maškarní. V momentě, kdy tančila jedna s dívek takovým způsobem, jako nějaká dospělá žena se smyslným kroužením v bocích mně manžel "zachránil" a televizi vypnul. Já na to ani neměla sílu, jen jsem zírala na obrazovku a nevěřila vlastním očím.
Ne, nechci být kritikem takového pořadu. Lidi se na to dívají, tak takové pořady natáčejí. Ale nedá mi to, abych nepřemýšlela o těch dívenkách. Abych nepřemýšlela o tom, v jakém prostředí vyrůstají, co je jim od malička vštěpováno. A co s nimi bude dál? Krása, soutěže a výhry budou jejich smysl života?
Hned jsme si o tom povídali s naší dcerou. Sama poznamenala, že se jí to nelíbilo. Ale tak člověk ví, že je dost malá, aby si udělala pořádný obrázek o celé věci. Ale má v sobě tu hranici, která odděluje něco dobrého od špatného. I takhle malá poznala, že něco už není úplně v pořádku. A to mně ještě víc utvrzuje v tom, že Bůh nám dává už od malička smysl pro poznání dobrého od špatného. Akorát je možné, že výchovou tu hranici můžeme mít posunutou či pozměněnou. A tak je tu pár věcí, které bychom si měli pamatovat.
Bůh nás stvořil dle svého obrazu. Pochybuji, že by se Bůh viděl jako ošklivý nebo nepovedený. A tak bychom se i my měli zamyslet, podle jakého měřítka rozlišujeme krásu od ošklivosti. Protože podle Božího měřítka jsme krásní všichni, jen se musíme správně podívat.
Bůh nás miluje a je jedno jestli máme světlé nebo tmavé vlasy, jakou máme barvu pleti a jestli máme hezký obličej nebo ne. Je mu jedno, zda jsme sportovně nadaní nebo naopak. Miluje nás tak, jako rodič miluje své dítě. Miluje nás i s našimi chybami a vždycky bude.
A když nás miluje Bůh, měli bychom se mít rádi i my. Nebuďme na sebe tak přísní a nesnažme se nacpat do představ dnešního světa, jak by měl vypadat hezký - úspěšný člověk. Hodnoty, které by nás měly zajímat, jsou dány Bohem, ne člověkem ......
V "soutěži krásy" pořádané Bohem jsme totiž vítězi všichni.
Krásný den s Bohem,
Monika
A tak jsem viděla maminku čtyřleté holčičky, která si pravděpodobně plní nějaký svůj dávný sen. Ačkoliv té holčičce bylo evidentně jedno, že by měla nějak trénovat či soutěžit, maminka ji motivovala neustálými dárky, aby pokračovala.
U jiné dívky, bylo zajímavé sledovat dvě ženy jejího života. Její maminky a její kmotry, předpokládám, že to byla její teta. Ačkoliv maminka byla ta, která s celou tou soutěží začala, přesto působila dojmem, že nechce dceru tlačit do všeho za každou cenu. Stále poukazovala na to, že chce víc přirozené krásy než umělé (silný make-up, nalepovací řasy, příčesky....). Ale kmotra dívky byla přesný opak. Stále opakovala, že kdyby bylo na ní, bude mít hodně umělých pomůcek, aby mohla vyhrát. A její motto, které neustále opakovala? "Chceš vyhrát jen maličko peněz, nebo hodně???!!! Jsi malá, tak tomu nerozumíš, tak mně poslouchej a vyhraješ hodně peněz." Dívka souhlasila s maminkou, že si nechce nechat upravovat obočí a chce být víc přirozená. Ale měla co dělat, aby se na ní kmotra nevrhla a nenarvala na ní vše, co slibovala .... A té holčičce bylo teprve 6!!!
Pak nastala samotná soutěž a producírování dívenek v šatech a posléze v jakýchsi kostýmech do průvodu ve stylu maškarní. V momentě, kdy tančila jedna s dívek takovým způsobem, jako nějaká dospělá žena se smyslným kroužením v bocích mně manžel "zachránil" a televizi vypnul. Já na to ani neměla sílu, jen jsem zírala na obrazovku a nevěřila vlastním očím.
Ne, nechci být kritikem takového pořadu. Lidi se na to dívají, tak takové pořady natáčejí. Ale nedá mi to, abych nepřemýšlela o těch dívenkách. Abych nepřemýšlela o tom, v jakém prostředí vyrůstají, co je jim od malička vštěpováno. A co s nimi bude dál? Krása, soutěže a výhry budou jejich smysl života?
Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech - v okázalých účesech,
zlatých špercích a nádherných šatech - ale ve vašem srdci.
1.Petr 3:3-4
Hned jsme si o tom povídali s naší dcerou. Sama poznamenala, že se jí to nelíbilo. Ale tak člověk ví, že je dost malá, aby si udělala pořádný obrázek o celé věci. Ale má v sobě tu hranici, která odděluje něco dobrého od špatného. I takhle malá poznala, že něco už není úplně v pořádku. A to mně ještě víc utvrzuje v tom, že Bůh nám dává už od malička smysl pro poznání dobrého od špatného. Akorát je možné, že výchovou tu hranici můžeme mít posunutou či pozměněnou. A tak je tu pár věcí, které bychom si měli pamatovat.
Bůh nás stvořil dle svého obrazu. Pochybuji, že by se Bůh viděl jako ošklivý nebo nepovedený. A tak bychom se i my měli zamyslet, podle jakého měřítka rozlišujeme krásu od ošklivosti. Protože podle Božího měřítka jsme krásní všichni, jen se musíme správně podívat.
Bůh stvořil člověka ke svému obrazu,
k obrazu Božímu stvořil jej:
jako muže a ženu stvořil je.
Genesis 1:27
Bůh nás miluje a je jedno jestli máme světlé nebo tmavé vlasy, jakou máme barvu pleti a jestli máme hezký obličej nebo ne. Je mu jedno, zda jsme sportovně nadaní nebo naopak. Miluje nás tak, jako rodič miluje své dítě. Miluje nás i s našimi chybami a vždycky bude.
Kdo nemiluje, nezná Boha - vždyť Bůh je láska. V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život. V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. 1.Jan 4:8-10
A když nás miluje Bůh, měli bychom se mít rádi i my. Nebuďme na sebe tak přísní a nesnažme se nacpat do představ dnešního světa, jak by měl vypadat hezký - úspěšný člověk. Hodnoty, které by nás měly zajímat, jsou dány Bohem, ne člověkem ......
Pohleďte, jakou láskou nás Otec zahrnul: smíme se nazývat Božími dětmi - a také jimi jsme!
1.Jan 3:1
Víme však, že až se ukáže, budeme podobní jemu, neboť ho uvidíme tak, jak je.
1.Jan 3:2
Krásný den s Bohem,
Monika
pondělí 17. listopadu 2014
Dětem příkladem ...
Nedávno jsem byla nakoupit v nedalekém obchodě. Užívala jsem si času bez dětí, které hlídal manžel, abych měla trošku klid se projít uličkami, promyslet co potřebujeme a co dobrého do vozíku ještě přihodit. Když jsem dorazila k pokladnám, stoupla jsem si za manželský pár a jala se sledovat cvrkot kolem. A pak jsem si všimla....
... ten pán ve středních letech (žádný puberťák) si tak postával, s nadhledem se rozhlížel kolem a ukusoval zmrzlinu z dřívka. Jeho manželka jen položila prázdný obal na posuvný pás a vykládala další potraviny.
Znám to už ze svého dětství a vídám to i teď, když maminky dají svému dítěti kousek rohlíku ještě v obchodě, asi aby měly klid. I když to bude znít tvrdě - já s tím mám docela problém. Učím Terezku, že se za věci musí zaplatit než je začneme používat. Vysvětluji ji, že věci jsou naše, až když za ně dáme prodavačce penízky a myslím, že to pochopila poměrně brzo. Nikdy po mně nechtěla, abych jí v obchodě něco hned dala. Místo toho strašně ráda dobrotu nosí v ruce, pak to sama položí na pás, platí a pak si dobrotu nese třeba i domu.
Jaký příklad je ale tohle pro naše děti?
Můžeme si vzít co chceme hned? Nemusíme na nic čekat, nějaká pravidla nejsou důležitá? Nemusíme vynaložit nic pro to, abychom něco získali?
Dnešní doba nás k tomu přímo povzbuzuje. Reklamy na půjčky jsou ve všech novinách i televizi. Půjčujeme si peníze na auta, dovolené nebo byty. Asi největší vrchol jsou reklamy na půjčky na vánoční dárky. Nebudu pokrytec, máme hypotéku a když nám minulý rok nečekaně vypovědělo službu auto, museli jsme navýšit úvěr pro nákup auta. Člověk by to chtěl omluvit tím, že to jsou potřebné věci, bez kterých se neobejdeme. Přitom takový malý hlásek v mé hlavě říká, že se bez toho můžeme obejít, pokud obětujeme určité pohodlí a pocity jistoty.
Ale já tu nechci navrhovat, že půjdeme do extrému a zrušíme hypotéky, půjčky ... Jen se zkusme zamyslet, jestli není něco, co bychom v našem přístupu nemohli změnit.
Jak se říká, bez práce nejsou koláče a tak bychom si neměli vše brát jen tak, protože "můžeme".
... ten pán ve středních letech (žádný puberťák) si tak postával, s nadhledem se rozhlížel kolem a ukusoval zmrzlinu z dřívka. Jeho manželka jen položila prázdný obal na posuvný pás a vykládala další potraviny.
Znám to už ze svého dětství a vídám to i teď, když maminky dají svému dítěti kousek rohlíku ještě v obchodě, asi aby měly klid. I když to bude znít tvrdě - já s tím mám docela problém. Učím Terezku, že se za věci musí zaplatit než je začneme používat. Vysvětluji ji, že věci jsou naše, až když za ně dáme prodavačce penízky a myslím, že to pochopila poměrně brzo. Nikdy po mně nechtěla, abych jí v obchodě něco hned dala. Místo toho strašně ráda dobrotu nosí v ruce, pak to sama položí na pás, platí a pak si dobrotu nese třeba i domu.
Jaký příklad je ale tohle pro naše děti?
Můžeme si vzít co chceme hned? Nemusíme na nic čekat, nějaká pravidla nejsou důležitá? Nemusíme vynaložit nic pro to, abychom něco získali?
Dnešní doba nás k tomu přímo povzbuzuje. Reklamy na půjčky jsou ve všech novinách i televizi. Půjčujeme si peníze na auta, dovolené nebo byty. Asi největší vrchol jsou reklamy na půjčky na vánoční dárky. Nebudu pokrytec, máme hypotéku a když nám minulý rok nečekaně vypovědělo službu auto, museli jsme navýšit úvěr pro nákup auta. Člověk by to chtěl omluvit tím, že to jsou potřebné věci, bez kterých se neobejdeme. Přitom takový malý hlásek v mé hlavě říká, že se bez toho můžeme obejít, pokud obětujeme určité pohodlí a pocity jistoty.
Ale já tu nechci navrhovat, že půjdeme do extrému a zrušíme hypotéky, půjčky ... Jen se zkusme zamyslet, jestli není něco, co bychom v našem přístupu nemohli změnit.
Jak se říká, bez práce nejsou koláče a tak bychom si neměli vše brát jen tak, protože "můžeme".
Když jsme ještě byli u vás, dali jsme vám přece toto pravidlo: Kdo nechce pracovat, ať nejí!
2.Tesalonickým 3:10
A já bych to rozšířila i na - dokud nezaplatíš, nejez :-D
Krásný den s Bohem,
Monika
pátek 7. listopadu 2014
O modlitbě - pro děti
Na minulou neděli jsem pro Terezku připravovala dětskou hodinku a zvolila jsem téma "modlitba". Jak jinak, už mám pocit, že je to mé oblíbené téma, kterého stále nemám dost :-D
A jelikož budu suplovat ještě tuto neděli a toto téma chci dále rozvádět, pomalu jsem strhla internet při vyhledávání inspirace a kreativních nápadů pro děti.
Když už mám vyhledáno, řekla jsem si, že určitě stojí za to se o některé nápady podělit i zde:
1)
Obkreslila jsem Terezce dlaň - už to byla velká zábava :-)
a pak jsme probíraly, za co by se mělo modlit ... pomohla jsem jí jednotlivé body zkráceně pojmenovat a zapsaly jsme to k jednotlivým prstíkům. Jednotlivé body si pak můžete dopodrobna vysvětlit, protože do jednoslovného hesla se prostě vše nevejde. Pak jsme obě kreslily názorné obrázky k jednotlivým bodům (jelikož Terezčiny obrázky jsou ještě hodně abstraktní, vybraly jsme nakonec moje) a nalepily je na obrázek.
jako další varianta, jak postupovat s obkreslenou dlaní, může být i toto:
2)
Dětský prayerbook
album na fotky s obrázky, za co nebo koho se modlit
- při dětské hodince se můžou zdobit stránky, vybírat témata k modlitbě a hledat k nim vhodné obrázky z časopisů, kalendářů a podobně
3)
Notýsek na modlitby
-to už je nápad pro větší děti, které umí psát a malovat.
Mohou si založit vlastní notýsek, kam si zapíší modlitby, verše z Bible a celé si to mohou krásně ozdobit malůvkami.
4)
zarámované verše s obrázky...
- opět na dětské hodince se mohou dozdobovat předtištěné stránky s verši, které se nakonec zarámují a doma vystaví. Pro děti je to zábava, naučí se nějaký verš a navíc si ho pak doma vystaví, aby na něj nezapomněly
A jelikož budu suplovat ještě tuto neděli a toto téma chci dále rozvádět, pomalu jsem strhla internet při vyhledávání inspirace a kreativních nápadů pro děti.
Když už mám vyhledáno, řekla jsem si, že určitě stojí za to se o některé nápady podělit i zde:
1)
Obkreslila jsem Terezce dlaň - už to byla velká zábava :-)
a pak jsme probíraly, za co by se mělo modlit ... pomohla jsem jí jednotlivé body zkráceně pojmenovat a zapsaly jsme to k jednotlivým prstíkům. Jednotlivé body si pak můžete dopodrobna vysvětlit, protože do jednoslovného hesla se prostě vše nevejde. Pak jsme obě kreslily názorné obrázky k jednotlivým bodům (jelikož Terezčiny obrázky jsou ještě hodně abstraktní, vybraly jsme nakonec moje) a nalepily je na obrázek.
jako další varianta, jak postupovat s obkreslenou dlaní, může být i toto:
2)
Dětský prayerbook
album na fotky s obrázky, za co nebo koho se modlit
- při dětské hodince se můžou zdobit stránky, vybírat témata k modlitbě a hledat k nim vhodné obrázky z časopisů, kalendářů a podobně
3)
Notýsek na modlitby
-to už je nápad pro větší děti, které umí psát a malovat.
Mohou si založit vlastní notýsek, kam si zapíší modlitby, verše z Bible a celé si to mohou krásně ozdobit malůvkami.
4)
zarámované verše s obrázky...
- opět na dětské hodince se mohou dozdobovat předtištěné stránky s verši, které se nakonec zarámují a doma vystaví. Pro děti je to zábava, naučí se nějaký verš a navíc si ho pak doma vystaví, aby na něj nezapomněly
O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete.
FILIPSKÝM 4:6
Hlavní je si to s dětmi užít, tak hodně zdaru.
Přeji krásný den s Bohem,
Přeji krásný den s Bohem,
Monika
úterý 3. prosince 2013
Vánoční tvorba s dětmi
Tak pro dnešek vám ukážu spíše takovou inspiraci, co se dá před Vánoci s dětmi vyrábět. Opět mi k tomu pomohly stránky PINTEREST, které tímto doporučuji, protože tam se dá najít skoro všechno :-D
Nezalekněte se některých vyloženě profesionálních výrobků, protože věřím, že každé dítě uvidí ten svůj výtvor jako ten nejlepší a nejkrásnější výrobek.
1) vánoční přáníčka nebo "thank you" cards (kartičky s poděkováním za dárky)
Nezalekněte se některých vyloženě profesionálních výrobků, protože věřím, že každé dítě uvidí ten svůj výtvor jako ten nejlepší a nejkrásnější výrobek.
1) vánoční přáníčka nebo "thank you" cards (kartičky s poděkováním za dárky)
2) vánoční jmenovky
3) vánoční ozdoby a dekorace
4) vánoční dárky
roztomilé záložky s verši z Bible
kartičky pro modlitbu
obrázky do rámečku, na stěnu či poličku
Samozřejmě by se toho dalo najít mnohem víc, ale pro představu to určitě stačí. Moc se mi líbí, že do všeho se dá zakomponovat náš Bůh. Všude můžeme zmínit verše z Bible a tak ukázat světu, že i v tento vánoční čas, kteří mnozí považují za dobu plnou uklízení, nakupování, vaření a balení i rozbalování dárků, je možné myslet na Boha, trochu ten spěch zpomalit a vzdávat díky tomu, který nám vše dal.
Krásný den s Bohem,
Monika
čtvrtek 19. září 2013
společný "Bible Time"
Ještě před časem jsme se s Terkou snažily dodržovat takový "zvyk", že jsme si udělaly přes den takový "Bible Time" neboli "čas na Bibli". Nebylo to v přesně stanovenou dobu, ale průběh byl stejný.
Přinesly jsme si svou Bibli (Terezka si tedy vybrala nějaké dětské Bible či krátké knížečky s biblickými příběhy) a po stanovený čas jsme si sedly do křesílek a četly si.
Ale pak se to nějak vytratilo, ani nevím jak......jestli bylo méně času, víc jsme chodily ven, na začátku roku jsme otěhotněla a k tomu mi začalo alergické období, takže jsem byla naprosto nepoužitelná...každopádně, pak přišlo léto, my byly pro změnu pořád někde venku a tak teď, když už jsme zase zpátky doma a vše se pomalu navrací do svých zajetých kolejí, rozhodla jsem se, že bychom tuto naši malou tradici měli opět obnovit.
Už proto, že si tak udělám čas na čtení Bible já sama, ale že budu i vzorem pro Terezku. I když si teď Bibli jen prohlíží, časem se naučí číst a bude to zase něco jiného. Hlavně v ní ale zůstane ten zvyk, že je potřeba si udělat čas na Boha a na jeho Slovo. Bude to pro ni zcela normální a samozřejmé a to je mým cílem.
A tak jsem si dnes uvařila kávičku a přinesla si Bibli na gauč. Terezka si vybrala pár knížek, které si chtěla "číst" a usadila se hezky pohodlně vedle mně. Nejprve jsme si četly obě potichu a po chvilce jsem odložila svou Bibli a četly jsme si spolu. Bylo to moc prima a tak vás chci všechny podpořit, abyste si našli čas na takový malý dýchánek - s Biblí u šálku kávy - a to i s vašimi ratolestmi :-D
Krásný den s Bohem,
Monika
neděle 8. září 2013
Desatero pro děti
A mám tu ještě jeden tip na výrobu domácích pomůcek při výuce dětí. To víte, vánoční dárek od manžela se musí pořádně využívat, takže laminovačka nezahálí a jede co to jde :-D
Naše malá je zvídavá a tak se učí číst písmenka, ale na čísla nedošlo. Teda počítá do deseti, ale jednotlivé číslovky nepozná. Tak mně napadlo, že bych ráda zkombinovala učení čísel a něčeho s Bible. A protože jsem chtěla něco zábavnou formou, napadlo mně vytvořit kartičky, kde by byly číslovky a k tomu nějaké verše z Bible. A takové desatero je pro nauku čísel od 1-10 jako stvořené. A protože je to pro děti, tak proč k tomu nepřidat i obrázky...
Obrázky jsem si jednoduše "vygůglovala" na internetu a protože je nechci nějak komerčně šířit a jsou čistě pro mou vlastní potřebu, doufám, že jsem tím neporušila žádná pravidla.
Naše malá je zvídavá a tak se učí číst písmenka, ale na čísla nedošlo. Teda počítá do deseti, ale jednotlivé číslovky nepozná. Tak mně napadlo, že bych ráda zkombinovala učení čísel a něčeho s Bible. A protože jsem chtěla něco zábavnou formou, napadlo mně vytvořit kartičky, kde by byly číslovky a k tomu nějaké verše z Bible. A takové desatero je pro nauku čísel od 1-10 jako stvořené. A protože je to pro děti, tak proč k tomu nepřidat i obrázky...
Obrázky jsem si jednoduše "vygůglovala" na internetu a protože je nechci nějak komerčně šířit a jsou čistě pro mou vlastní potřebu, doufám, že jsem tím neporušila žádná pravidla.
Tak doufám, že je to pro vás taky zajímavá inspirace a určitě nám napiště, jestli máte taky nějaké takové "vychytávky" :-)
Krásný den s Bohem.
Monika
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)