Znám takové rčení, že pokud chcete Boha rozesmát, řeknete mu o svých plánech ...
... no řekla bych, že je to pravda.
Naši naprostou přirozeností je plánování. Někdo plánuje jen v hlavě, někdo i na papíře. Proto máme taky různé diáře, kalendáře a nebo třeba aplikace v telefonu či na počítači. Plánujeme pár dní dopředu, ale jsou i tací, kteří mají "nalajnováno" i daleko do budoucnosti. Nebudu tajit, že ačkoliv naší Terezce je 4,5 roku, mám už představu o její základní škole a popravdě i o střední :-D Ale nechávám si volná vrátka pro náhradní varianty :-)
Jsou ale tací, kteří na určité plánování rezignovali. Moje mamka mi vyprávěla, jak s námi - 3 dětmi - zjistila, že něco plánovat je naprosto zbytečné. Vždy se něco může zvrtnou a většinou také že zvrtne :-) A to teď mohu naprosto potvrdit. Jakmile se totiž do rodiny narodí děti, nic není stejné. Je to krásnější, ale také dost nepředvídatelné. A tak jsem si třeba včera malovala, jak si udělám hezký večer, konečně zasednu nad tímhle blogem a konečně to zase trošičku rozproudím.
Je vám asi jasné, že večer dopadl naprosto jinak. Odjezd na chirurgii do nemocnice, ranní cesta na další sono a nakonec přejezd do druhé nemocnice k doktorce, která má Ondru v péči. Nebudu se tu rozepisovat o Ondrových problémech, ale můžu všechny uklidnit, že je v pořádku a jednalo se o banalitu. Protože je však Ondra na chirurgii sledován, nemůžeme si dovolit nic zanedbat a tak se holt na kontrolu muselo.
Když jsem však myslela na ty své večerní plány, vzpomněla jsem si na to výše zmíněné rčení a musela se smát taky.
O to míň se však směji, když si uvědomím, že třeba oddaluji čtení Bible, rodinné studium či učení Terezky. Plánuji, jak uděláme to či ono, místo abychom si sedli a pustili se do toho.
Potom jim vyprávěl podobenství: "Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu.
Přemýšlel: "Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!"
Pak si řekl: "Udělám tohle - zbořím své stodoly, postavím větší a do nich
shromáždím všechno své obilí a zásoby. Pak si budu moci říct: Podívej, máš spoustu
zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!"
Bůh mu ale řekl: "Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?"
Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu."
Lukáš 12:16-21
"Pochopte, že kdyby hospodář věděl, v jakou hodinu má přijít zloděj,
nedovolil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni,
neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte."
Lukáš 12:39-40
A tak si říkám, že když nevíme dne ani hodiny, kdy Ježíš přijde, může to být klidně ještě dnes večer, zítra ráno nebo příští týden. Může to být i za roky a za několik odrostlých generací. Ale to poselství, které máme v Bibli nám ukazuje, jak se k tomu máme postavit. Nevíme kdy a proto máme být připraveni. Bez plánování do budoucna, prostě teď v přítomnosti. Hledat správnou cestu a žít podle jeho Slova.
Tak pojďme do toho společně.
Bez plánování.
Prostě teď.
Krásný den s Bohem.
Monika
