jak si organizovat duchovní život...

Když se do rodiny narodí první dítě, má člověk pocit, že se vše nenávratně změnilo. Naše Terezka ale byla tak hodná, že zpočátku hodně spala a budila se jen na jídlo, takže se zas až tak moc nezměnilo. Postupem času, ale potřebovala více pozornosti a teď, když máme doma druhé miminko, zjišťuji, že to bude ještě jinačí, než předtím. I když je Ondra hodně po Terezce a krásně spinká, je tu stále Terezka, která tu pozornost již vyžaduje celý den. Do toho domácnost, návštěvy, pochůzky po doktorech, teď v zimním období i časté nemoci - nachlazení ... a já vidím, že jsem v takovém kolotoči, který mně donutil odsunout něco důležitého...

A tak mně nějakou dobu trápí jedna věc. Pochybuji o tom, že bych trávila čas s Bohem tak často, tak hluboce a vroucně, jak si to zaslouží.

zdroj obrázku

Přemýšlím, kdy přesně bych si naplánovala svou studijní-modlitební chvilku. Brzy ráno? Když v noci kojím, jsem ráda za každou minutu spánku. Při kojení? Ondra je rychlík, takže moc času není. Večer? To už bývám unavená, abych se věnovala něčemu "serióznějšímu" .... a tak to jde stále dokola.

Dnes jsem pro nemoc nejela na bohoslužbu a protože Terezka odjela s tatínkem a Ondra hezky pochrupoval,  rozhodla jsem se toho volného dopoledne využít. A bylo to skvělé. Pochopila jsem, že tento kontakt s Bohem potřebuji. Že o něj nechci přijít. A tak se zdlouhavě dostávám k jádru věci. Zasedla jsem totiž k internetu a hledala tipy a inspiraci, jak s celou situací naložit. A víte co? Odpověď jsem našla. Hlavně ve dvou článcích jedné blogerky. A tímto se s vámi podělím, co jsem se dočetla a samozřejmě tu najdete i odkazy na zmíněné články v angličtině, kdo by si je chtěl pročíst sám.

Rising Arrows - Organizing Your Spiritual Life
Rising Arrows - How to Have Your Quiet Time All Day Long

Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu ... 1.Petr 3:15

To že zasvětíme svá srdce Pánu Kristu neznamená, že musíme mít přesně naplánovanou každodenní schůzku s Kristem. Můžeme se s ním scházet celý den, v různých intervalech, při různých činnostech, kdekoliv zrovna jsme. No není to skvělé? A tady je pár tipů, jak na to:

mít Bibli nablízku ... kde nejvíce trávíte čas? Mějte poblíž svou Bibli a v každé možné chvilce v ní zalistujte a něco si přečtěte.

poslouchat křesťanskou hudbu ... jak já nemám ráda, když je doma ticho. Ještě než se nám narodily děti jsem mívala doma puštěnou televizi třeba jen kvůli zvukové kulise. Teď se učím to nedělat, aby z dětí nebyly televizní maniaci jako maminka :-D A tak je hudba dobrou alternativou, jak nemít doma ticho a přitom poslouchat něco slušného.

hledejte výchovné rady v Písmu ... určitě je to lepší než se nechat vést dnešní moderní výchovou. To je samá svoboda pro děti a pak se divíme, že z nich rostou neposlušní a nevychovaní jedinci....

ať je součástí vašeho dne společné uctívání ... třeba v době, kdy jsou všichni členové rodiny doma, před večeří či před spaním. Společné čtení v Bibli nebo modlitba dělají velké divy!

A co bychom si my ženy neměly dovolit? Cítit se provinile. Ztišení, modlitební čas nebo anglicky quiet time obvykle zahrnuje čtení Bible, meditování nad Písmem, modlitbu. Důvodem je se naučit o Pánu, hledat jeho moudrost a snaha se mu přiblížit. A tak to dělejme kdykoliv a kdekoliv zrovna jsme. Když se učíme s dětmi, máme úžasnou možnost je vést k Bohu a samy se přitom přiučit a víc poznávat Boha.  Můžeme během dne poslouchat kázání, zpívat nebo požádat manžela, aby si s vámi přečetl kapitolu z Bible. A co modlitba? Modlete se při mytí nádobí, při úklidu, při vaření...meze se nekladou :-) Hlavně ale nemějme pocit, že jsme selhaly, když se nám nedaří to dělat vždy v přesně nalajnovaných intervalech, protože jak autorka v jednom ze zmíněných článků napsala:

God doesn´t want your 6:30 am sacrifice. He wants your entire day!

Bůh nechce vaši oběť - vstávat v 6:30 ráno. On chce celý váš den!

Tak to mějme na mysli a ... když bude chvilka, uvařte si kávičku, najděte si klidné místečko a otevřete Bibli. No a nebo ... buďte s dětmi, starejte se o domácnost a mějte v srdci Boha! Vše se počítá :-D

Krásný večer s Bohem.

Monika

Naše Athény...

Přiznám se, že jsem si po delší době našla čas si trošku sednou k Bibli (je to ostuda, já vím)...a tak jsem přemýšlela, co si přečtu. Mám oblíbené skutky a hlavně jejich 17.kapitolu a tak jsem nakonec zabrousila právě tam.

zdroj obrázku

Právě zde se nachází Pavel v Athénách, kde vidí město plné model. Uznává, že lidé jsou zde zbožní a poukazuje na oltář neznámému bohu. A hned využívá situace a mluví k lidem. Hlásá jim Boha.

"koho ctíte, aniž ho znáte, toho vám zvěstuji"  

Skutky 17:23

Poukazuje, že jsme Boží rodina a božská bytost se nemůže podobat zlatu, stříbru nebo kameni .....(Skutky 17:29)

Lidé ho poslouchali, ale když začal mluvit o vzkříšení, odcházeli. (Skutky 17:32). Jiní ale zůstali, připojili se k němu a uvěřili. (Skutky 17:34)


A já tak přemýšlela, jak se to může vztahovat i na dnešní dobu. Každý žijeme ve svých Athénách. Svět kolem nás jsou vlastně takové Athény, protože nám nabízí mnoho model. Ať už pro nás známých "bohů" či neznámých. Pro někoho mohou být modlou peníze, sláva, hvězdy showbyznysu, jídlo, kosmetika a móda, sport i různé koníčky. Vše, co svádí naši mysl a odvádí pozornost od  Boha je modlou. Vše, co se může stát důležitějším než čas strávený s Bohem, ať už aktivně při modlitbě, při bohoslužbě, tak i pasivně, kdy se rozhodujeme v každodenních situacích.

A Pavel v takové chvíli umí promluvit k lidem. Zabrnkat na tu správnou strunu a mluvit k nim "jejich jazykem". I my bychom se neměli snažit o něco, co nám nejde. Málokdo z nás je teologicky vzdělán a tak po nás nikdo nechce teologické argumenty. Myslím, že je důležité umět mluvit o Bohu přirozeně. Vyjít z vlastní situace, z vlastní zkušenosti. Přizpůsobit se okolí ve kterém jsme, aby nám bylo porozumněno.

Moc se mi líbí, když Pavel poukazuje, že Bůh není stvořen lidmi. Že nemůže být ukován z kovu, ať už je člověk jakkoliv zručný. Že se Bůh neschovává v materiální podobě. A také se zde můžeme dočíst, že mnoho lidí odešlo, když začal mluvit o vzkříšení. I dnes musíme být připraveni na odmítnutí. Je to zcela předvídatelná věc, která nás nesmí odradit. Protože jako i v tomto případě někteří zůstali a uvěřili, tak i v dnešní době se může stát, že někoho naše vyznání, naše řeč přiměje k přemýšlení a případně k obrácení.

Já osobně mám na této kapitole moc ráda tu ukázku Pavlovi všestrannosti. Jak uměl vzít příležitost do svých rukou a použít to, co kolem sebe vidí a slyší při zvěstování Boha.
Na závěr bych tu ráda vypsala pár veršů, které mám vytištěné a zarámované doma v obýváku, aby mi připomínaly, jak jednoduše se dá mluvit o Bohu....

Bůh, který stvořil svět i všechno v něm, je Pánem nebe i země. Nebydlí v chrámech udělaných rukama ani si nedává lidskýma rukama sloužit, jako by něco potřeboval, protože sám všem dává život i dech a všechno. 

Z jednoho člověka učinil celé lidstvo, aby žilo na celém zemském povrchu. Vyměřil jim určená období a hranice jejich života, aby hledali Boha, zda by se ho snad mohli dotknout a nalézt ho - ačkoli není daleko od žádného z nás. Vždyť jím žijeme, hýbeme se a trváme. Jak řekli někteří z vašich básníků: 

"Jsme přece jeho rodina."

Skutky 17:24-28

Krásný den s Bohem,
Monika

Krásné svátky

Ať vás Bůh provází na každém kroku a je vám oporou, přítelem a rádcem.
Krásný den s Bohem,
Monika

Omezení pomluv - článek z časopisu Thriving Family

V časopise Thriving Family jsem objevila kraťounký článek, který jsem pro vás chtěla přeložit. Teď jsem získala oficiální povolení jej přeložit a použít pro tento blog a proto vám jej přináším v tomto vánočním čase, protože toto téma je aktuální ať jsou svátky nebo ne :-)

Omezení pomluv

od Vanessy Peters

zdroj: Thriving Family, October/November 2013 (Curbing Gossip)

Mé dcery si povídaly s přátely, když jsem zaslechla několik dívek, jak pomlouvají své spolužáky. Mé dcery nedělaly žádné negativní poznámky, ale ani se je nesnažily zastavit. Zjistila jsem, že mé holky se potřebují naučit vhodným způsobem reagovat, když se konverzace změní v pomluvy.

Později jsem holkám vysvětlila, že naše zábava by neměla jít na úkor něčí pověsti. Navrhla jsem tři jednoduché způsoby, jak v budoucnu reagovat na pomluvy:

Změnit téma. Přimět skupinu mluvit o něčem jiném.

Bránit osobu. Říct něco jako, "oh, ona je vždy na mně hodná," nebo "jste si jisté, že je to pravda, co o ní říkáte? Zdá se mi, že je to slušná holka."

Požádejte pomlouvače, aby přestali. Vysvětlete, že se nechcete zapojit do pomlouvání někoho jiného.

From the Thriving Family website at www.thrivingfamily.com. © 2013, Vanessa Peters. Used by permission.

Zde je odkaz přímo na článek v anglickém jazyce: CURBING GOSSIP by Vanessa Peters

A co vy, máte nějaké tipy, jak reagovat na pomluvy?

Krásný den s Bohem, 

Monika

Vánoční dárek, který přišel trošku dřív :-)

Zase se mi jednou potvrdilo, že Boží načasování je prostě to nejlepší a nemá cenu se něčím jiným stresovat.

Celé mé druhé těhotenství provázely zmatky ohledně termínu porodu. Než jsem byla na poměřovacím ultrazvuku, byl nastaven termín porodu na 3.12. a po zmíněném ultrazvuku lékař posunul termín na 14.12. Ale protože jsem navštěvovala jinou lékařku a na ultrazvuk chodila do jiné ordinace, paní doktorka nějak nevzala v potaz nový termín a tak se v průkazce stále objevoval ten původní termín. S touto lékařkou jsem měla více problémů, takže jsem uprostřed těhotenství změnila nadobro ordinaci, ale neobešlo se to bez obtíží, protože v nové ordinaci dostali mé papíry poměrně pozdě a jen na základě neúplných informací mi ten nový termín nemohli zapsat. A tak jsem nastoupila do poradny v porodnici poněkud dříve, ale vůbec to nevadilo :-D

Hned zpočátku jsem totiž děsila lékaře svým velkým břichem a tak jsem byla na testech kvůli cukrovce a na dalších ultrazvucích, kde mi bylo řečeno, že budu mít velké dítě. A pokud by se čekalo až do toho 14.12., může vyrůst a vážit kolem 5kg!!! Jak rychle jsem přestala bojovat o udržení termínu 14.12. si dovedete představit. Ale právě kvůli možnosti, že je miminko tak mladé jsem nebyla hned poslána na vyvolání porodu (odhad váhy byl necelé 4 týdny před termínem (toho 14.12.) stanoven na 3,8 kg a Terezka se po svém termínu narodila s 3,9 kg - to jen pro představu). O to bylo mé velké překvapení, když jsem následující týden šla opět do poradny s tím, že je možné, že už tam zůstanu a nový lékař (každý týden se to tam střídá) pouze konstatoval, že termín 14.12. je v pořádku a že holt budu mít velké dítě!!! No jo, on to velké dítě rodit nebude, tak co se vzrušovat, že ano :-D

A tak jsem se začala trošku bát. Terezčin porod byl dlouhý, únavný a na konci trošku komplikovaný, takže tohle jsem si zopakovat nechtěla. Ale Bůh má své vlastní termíny a tak vše nakonec bylo úplně jinak.....

...u pana doktora jsem byla v úterý a v pátek 29.11. ve dvě ráno mi praskla voda, kolem 7 hodiny kontrakce začaly sílit a v 8:18 byl Ondrášek na světě!!!  Ta rychlost byla neskutečná - Bůh vyslyšel naše modlitby! A i když je Ondra větší a těžší než Terezka (55cm a 4310 g), tak byl tento porod pro mně lehčí a samotná rekonvalescence je taky nepoměrně snadnější. A bylo úplně jedno, jaký termín jsem měla v papírech, Bůh si vybral svůj vlastní termín a já mohu říct, že ten nejlepší!

A tak se tímto článkem chci i omluvit, pokud budou články s nějakým tím zpožděním, protože jsem zjistila, že se nám život zase trošku převrátil (v dobrém slova smyslu) a bude trošku trvat, než se nám povede zavést nějaký režim a řád.

Každopádně si užívejte předvánoční čas a nestresujte se. Bůh má své plány, své načasování a svůj řád....
Krásný den s Bohem.
Monika

Vánoční tvorba s dětmi

Tak pro dnešek vám ukážu spíše takovou inspiraci, co se dá před Vánoci s dětmi vyrábět. Opět mi k tomu pomohly stránky PINTEREST, které tímto doporučuji, protože tam se dá najít skoro všechno :-D
Nezalekněte se některých vyloženě profesionálních výrobků, protože věřím, že každé dítě uvidí ten svůj výtvor jako ten nejlepší a nejkrásnější výrobek.

1) vánoční přáníčka nebo "thank you" cards (kartičky s poděkováním za dárky)

zdroj obrázku

zdroj obrázku

zdroj obrázku

2) vánoční jmenovky

zdroj obrázku

zdroj obrázku

3) vánoční ozdoby a dekorace

zdroj obrázku

zdroj obrázku

zdroj obrázku

zdroj obrázku

4) vánoční dárky

roztomilé záložky s verši z Bible

zdroj obrázku

kartičky pro modlitbu

zdroj obrázku

obrázky do rámečku, na stěnu či poličku

zdroj obrázku

zdroj obrázku

Samozřejmě by se toho dalo najít mnohem víc, ale pro představu to určitě stačí. Moc se mi líbí, že do všeho se dá zakomponovat náš Bůh. Všude můžeme zmínit verše z Bible a tak ukázat světu, že i v tento vánoční čas, kteří mnozí považují za dobu plnou uklízení, nakupování, vaření a balení i rozbalování dárků, je možné myslet na Boha, trochu ten spěch zpomalit a vzdávat díky tomu, který nám vše dal.

Krásný den s Bohem,

Monika

Ježíšek, Santa nebo Vánoční skřítek?

Dokud jsme neměli děti, bylo to v tomto ohledu jednodušší. Znalí pravdy jsme neočekávali novorozené miminko ani postaršího břichatého a vousatého chlápka, kteří by nám donesli dárky, pokud jsme tedy přes rok moc nezlobili :-) Ale teď je to přece jenom jiné a my se museli zamyslet, jak celý koncept Vánoc uchopit.

zdroj obrázku

Naštěstí v našich končinách je Santa pořád jen fiktivní postavička. Horší je to s postavou "Ježíška", který dárky stále nosí. Jelikož jsem vyrůstala v nevěřící rodině, žádný problém jsem v tom neviděla. Postava Ježíška byla zcela bez nějaké náboženské představy. Prostě nějaký tajný človíček přinesl dárky pod stromeček a bylo vyřešeno.....

Naše rodina je ale věřící a nechceme děti vést k něčemu tak zavádějícímu.

Na jednom blogu jsem si přečetla rozhodnutí jedné americké rodiny, která nechtěla podporovat příběh o Santovi a pak dostali otázku, jakým způsobem tedy vychovávají děti, když jim nemohou pohrozit, že když děti budou zlobit, tak nedostanou od Santy dárky.......................... :-D Přiznám se, že když jsem to četla, musela jsem se smát. Opravdu je tu někdo, kdo vychovává děti tímto způsobem? Tím myslím, že děti můžou skoro celý rok zlobit a pak se přiblíží konec roku a najednou je tu pohrůžka Santou (případně Ježíškem) a musí "sekat dobrotu" protože jinak se pod stromečkem nic neobjeví? Protože pochybuji, že se Santou hrozí někdy uprostřed slunečného léta nebo hned na jaře, kdy je do Vánoc skutečně daleko...

Když jsem si na internetu zadala Vánoce, našlo mi to odkaz na Wikipedii, kde se dá najít zajímavý rozbor Vánoc. Vánoce jsou považovány jako obecně křesťanská tradice - oslava narození Ježíše Krista.  Datum 25.12. jako den Ježíšova narození je poprvé dosvědčen oslavou v Římě kolem roku 336, ale všeobecně se Vánoce slaví až tak od 7.století. V Česku se pak nějakým omylem považuje za vrchol oslav již předvečer oslav, tedy 24.12. Oslavy zahrnují například i Advent, vánoční stromeček, vánoční dárky nebo cukroví a přitom některé z těchto tradic pocházejí z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou zimního slunovratu - tzv.Saturnálie.

Dále pak na internetu najdete články, kde se popírá spojitost mezi Vánoci a Saturnáliemi a nebo naopak bujně podporuje. Co si z toho pak máme vybrat? Na jedněch stránkách jsem našla odpověď, která mně ujistila, jak si to vyložit. Samotná Bible nespecifikuje datum narození Ježíše Krista. Můžeme se dohadovat a složitě propočítávat náznaky, ale pokud by Bůh chtěl, abychom přesné datum znali, bude tam. Jasně a přehledně zapsáno. A proto bych byla trošku opatrná, pokud mi chce někdo z lidí diktovat něco, co Bůh neuvádí.

Já osobně nemám problém s tím, abych o Vánocích slavila Ježíše. Ale ne proto, že jsou Vánoce. Ježíše bychom měli oslavovat každý den a co je důležitější, máme vzpomínat i na jeho smrt, která nás může vykoupit z hříchu. A tak vím, že o Vánocích budeme o Ježíši mluvit a číst si v Bibli. Budeme na něj myslet a děkovat za vše, co nám nabízí. Ale nechce se mi podporovat myšlenku malého Ježíška, který nosí dárky.

Když si vzpomenu na své dětství, bylo to moc hezké období. To kouzlo a tajemno, které bylo spojeno s Vánoci. Ty večery u okna, kdy jsme vyhlíželi Ježíška a čekali na zazvonění zvonečku..... A protože nechceme naše děti o toto potěšení připravit, vznikl  Vánoční skřítek, který nám nosí dárky. Žádný Santa, žádné miminko - ale pořádný pohádkový skřítek, který čeká na to, až pro něj vymyslíme celý jeho příběh.

A kdo chodí k vám? :-)

Pěkný den s Bohem,
Monika