Honza jako učitel maturitní třídy letos dostal jako dárek od svých studentů dvoudenní romantický pobyt pro dva. Za což jim děkuji i já, protože se to vztahovalo i na mně :-) Vybrali jsme si zámek Loučeň a rozhodli se vzít sebou i Terezku. Pár lidí bylo překvapeno, proč si tu romantiku neužijeme sami ve dvou, ale nám nějak přišlo, že to bez Terky nebude ono. A dobře jsme udělali. Zámek Loučeň je znám i pro svá bludiště a labyrinty, kterých je v zámeckém parku kolem 11 a prohlídky zámku jsou dělané i pro malé děti.
Dále náš pobyt zahrnoval i piknikový koš, který jsme si užili v jednom zákoutí zámeckého parku, kde jsme si vychutnali dobroty a kochali se krásou okolí. A v tu chvíli jsme s Honzou měli úplně stejnou věc na mysli. Jak jsme rádi, že jsme sebou Terezku vzali. Kolik legrace si tam užila, jak zkoušela najít cestičky v bludištích, jak si vychutnávala zmrzlinu, běhala po parku a házela si s námi balon. Na její tvářičce jsme viděli, jak je spokojená a šťastná. Nic víc jsme v tu chvilku nepotřebovali, její spokojenost byla pro nás to nejdůležitější.
A tak jsem se v tom poklidu rozhlížela kolem, po tom krásném zeleném parku, jak slunce svítí a hřeje, když v tu chvilku mě napadlo i to, že tak jak my se díváme na Terezku, Bůh se dívá na nás. My jsme jeho děti, které běhají po světě, prožívají své životy a pokud jsme spokojeni my, Bůh je také. Prožívá naše starosti, bolesti i žal. Raduje se s námi, veselí se a je s námi šťastný. Proč složitě přemýšlet, jaký vztah máme mít k Bohu? Proč řešit, jaký vztah má Bůh k nám? Proč pochybovat? Je to jednoduché, protože i Bůh o nás v Bibli mluví jako o svých dětech a proto stačí, když se podíváte kolem sebe, jaký vztah máme ke svým dětem a je jasno.....
Pohleďte, jakou láskou nás Otec zahrnul: smíme se nazývat
Božími dětmi – a také jimi jsme!
1.Jan 3:1
Přeji krásný den s Bohem,
Monika
Žádné komentáře:
Okomentovat