pondělí 16. září 2013

Práce naše a Boží...

Honza měl minulý týden kázání a mně se tak líbilo, že jsem mu uzmula poznámky, abych vám to mohla alespoň trošku zrekapitulovat (to víte, těhotenský mozek má teď velké mezery, takže si netroufám psát z hlavy) :-D

Podívejme se spolu do Bible a přečtěme si uvedené pasáže:

Jan 2:5-6 (kde Ježíš  proměnil vodu ve víno)
Jan 9:1-7 (kde Ježíš uzdravil slepého)

Mohl Ježíš sám přinést vodu, kterou pak proměnil? Mohl Ježíš svou mocí slepého hned uzdravit? Odpověď můžeme najít v následujících verších:

Matouš 8:5-13
Matouš 9:27-31

V tom prvním verši se dovídáme o uzdravení setníkova sluhy podle jeho víry. Dále je uzdravení dvou slepců, také podle jejich víry. Ježíš mohl vodu přinést sám a mohl slepého uzdravit hned, ale nechal je, aby udělali, co mohli a to, co už nebylo v jejich silách, to nadpřirozené, to učinil Ježíš sám. Takže proč tedy Ježíš v těchto případech neprojevil svou moc rovnou? Protože chtěl od těchto lidí vidět skutek jejich víry.

Nemějte tedy starosti. Neříkejte: "Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?" Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. 
Matouš 6:31-33

Máme se tedy, podle tohoto verše, o sebe přestat starat a čekat až nás Bůh zázračně nasytí a oblékne? Ne, ale říká nám, abychom neměli starost. Netrápit se tím, ale nepřestat pracovat. My máme dělat svou část práce a Bůh učiní to, na co my už nestačíme.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.
Jan 3:16

Zde vidíme oběť vlastního syna a její smysl. To naše víra nás může zachránit a dát nám věčný život. Zde nám to Bůh jasně dává vědět.

Jakub 2:26 (víra bez skutků je mrtvá)

Jeden z těchto skutků je třeba křest. Mohl by Bůh člověka spasit i bez křtu? Samozřejmě. Ale Bůh chce vidět lidské rozhodnutí pro Boha. Chce vidět, že jsme ten krok učinili, že jsme se pro něj opravdu rozhodli a myslíme to vážně. Jen o tom mluvit nestačí, je třeba jednat a uvědomovat si, jak moc je to důležité.

Na závěr je tu malá anekdota...
při záplavách je na střeše svého domu uvězněn muž. Najednou se dole objeví muž na malé loďce a nabízí pomoc. Uvězněný muž ale odmítá se slovy, že čeká, až ho zachrání Bůh. Později se objeví záchranářský člun a také chce muži pomoci. Ale muž opět odmítá se stejnou výmluvou. Voda už postupuje rychle nahoru a nad domem se objeví helikoptéra a chce muže zachránit. Muž ji však odhání a čeká na Boha, aby mu pomohl. Muž se však ve vodě utopí a přichází k Bohu. Nechápe, proč mu Bůh nepomohl a hned se na to ptá. A Bůh mu odpovídá " A kdo si myslíš, že ti poslal loďku, člun a vrtulník???!"

Musíme si uvědomit, že pokud Boha o něco žádáme, pak sami musíme udělat maximum toho, co je v našich silách a Bůh udělá tu část, která je nad naše síly.

***


Tak co, také čekáte, až nás Bůh podaruje vším, co potřebujeme a přitom máte nohy "na stole" ? No, neříkám, že by to nebyla pěkná představa, ale jak je z následujících veršů zřejmé, v tom případě bychom byli jako ten muž z anekdoty, který jen čeká a čeká...

Přeji krásný den s Bohem!
Monika

Žádné komentáře: