A tak jsem se rozhodla, že napíšu pár postřehů z ženských studíí, které probíhaly na letním biblickém studiu v Kamenici nad Lipou (pokud by měl někdo zájem se o nich dozvědět víc, může nás kontaktovat - konají se každý rok, takže příště se tam můžeme vidět osobně)
Jeden den bylo zmíněno přiměřené oblékání, či cudnost oblékání křesťanek. A jelikož tohle je téma, které si vždy ráda poslechnu, uvítala jsem ho i teď. (co si budeme povídat, letošní horké léto nám všem dalo určitě zabrat...)
Vím, že by se na toto téma daly napsat romány, ale já budu pokračovat v uvolněné letní pohodě a vyberu jen pár střípků, které byly pro mně zajímavé, inspirativní a které mi utkvěly v hlavě.
1) jedna křesťanska z Moldávie vyprávěla z vlastní zkušenosti, že by se žena měla oblékat cudně, ale také pěkně a slušně. Už jen proto, že pokud přijde do církve či k nim do rodiny návštěva, mohlo by její neupravené či neslušivé oblečení někoho odradit od snahy církev či rodinu víc poznat.
Naprosto s ní souhlasím. Sama z vlastní zkušenosti vím, kolik lidí dá na první dojem. A pokud bych třeba i já přišla do naší církve poprvé a viděla ženy v šatech jak pytle od brambor, které by se moc nestaraly o svůj vzhled, určitě bych měla problém se připojit. Je to povrchní a leckdo by mohl tvrdit, že o to tu nejde. Ale není to nakonec pokrytectví, nepřiznat, že by to tak mohlo být? Jsem upřímná a vím, že toto je věc, která člověku přijde na mysl jako první, pokud se dostane do takové situace.
2) dále stejná žena mluvila i o tom, že na druhou stranu by viděla jako chybu, kdyby se žena upravovala pro okolní svět (třeba když by šla ven na návštěvu, na schůzku či pochůzky), ale když by pak manžel přišel večer domu, přivítala by ho opět ve "starém, neupraveném" vzhledu.
Opět souhlasím. Já sama to beru tak, že pokud se "krášlím", tak hlavně pro manžela. Chci vedle něj vypadat pěkně ("reprezentantivně") a udělat mu radost, že se pro něj nastrojím a "zušlechtím" :-) Ale sama bych cítila pocit viny, pokud bych toto dělala pro jiné lidi a pak bych manžela přivítala v teplákách, bez malovátek, s vrabčím hnízdem na hlavě. Myslím, že se každá žena chce líbit a já se chci líbit hlavně svému manželovi.
3) a naposledy od této ženy..líbila se mi její následující rada. Pokud se žena rozhoduje při výběru oblečení a neví, zda je to dost nebo příliš, vždy se rozhodla tak, aby neriskovala.
Takže pokud si nejsme jisté, že bychom mohly něco přepísknout (délka sukně, výstřih, těsnost šatů....či já nevím co ještě), nemáme u sebe nikoho, kdo by nám to pomohl posoudit a musíme se rozhodnout, raději zvolme takovou variantu, u které nemusíme dlouze přemýšlet, zda je to OK :-)
Zní to moc puritánsky? Asi možná ano, ale uvědomujeme si vůbec, jak naše oblékání působí na ostatní, tím myslím především muže? Je nám to vážně jedno nebo nad tím přemýšlíme? Ještě tu existuje možnost, že se nám líbí se před muži takto ukázat, ale to už bych řekla, že není zrovna křesťanské.
Co se týče oblékání, je to velmi ožehavé téma, protože každý má cit na módu a cudnost nastavený jinde. Někdo snese jen dlouhé sukně, někdo nemá problém se sukní ke kolenům. Někdo nosí jen trika bez výstřihů, někdo má rád tílka a někdo roláky. A kde je nakonec ta pravda? Jako už tolikrát, i teď zmíním Bibli. Takže si každá sáhněme do svědomí a při výběru oblečení se držme Božího slova. Protože pokud Bibli známe, známe Boží vůli a sami podvědomě můžeme vycítit, zda je to podle Boha či nikoliv.
4) a na závěr verš, který padne k tomuto tématu naprosto skvěle ...
Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni,
a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.
Matouš 7:1-2
A teď jen malá upoutávka ... již podle titulku je jasné, že toto téma bude na pokračování ... příště bych chtěla zkusit napsat něco o plavkách. Tak uvidíme, jestli se mi to podaří :-D
Krásný den s Bohem
Monika
Žádné komentáře:
Okomentovat