Čas s Bohem

Minulý týden jsme se potkali s přítelkyní manželova bratrance a domluvili se, že k nám ke konci týdne společně přijdou na pokec. Bydlí totiž přes ulici, ale přes rok je vidíme jen minimálně. To víte, spousta práce a oba pracují na směny, takže se kolikrát nepotkají ani oni sami. Jenže na poslední chvíli to sami zrušili, protože přítelkyně se svou sestrou se rozhodly jít na cvičení Zumby. Bylo nám to docela líto, protože to byl dost banální důvod, proč nemohli přijít. Přece jenom jsme se těšili, že se po dlouhé době sejdeme a popovídáme si.

A pak mě napadlo, že někdy to samé děláme i my sami Bohu. Kolikrát dáme přednost světským věcem před modlitbou, čtením Bible či společným shromážděním. Bůh nás čeká, těší se na nás a my se díváme na televizi, vyrážíme s kamarádkami na dortík a kávičku či s kolegy na bowling nebo si v neděli přispíme, jedeme na výlet či na chalupu. Vůbec si neuvědomujeme, že jsme tím Boha zklamali. Neuvědomujeme si, že jsou pro něj naše důvody pouze banalitou a že ho mrzí, že není na prvním místě.

Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání." Matouš 22:37-38

A co víc. Umíme si to tak hezky ospravedlňovat a přitom si vlastně lžeme do kapsy - jak se říká. Opravdu jsou důležitější věci než čas strávený s Bohem? Je pro Boha důležité, abychom byli na chalupě nebo s přáteli či rodinou a ne s ním? Můžeme si to vysvětlovat a lhát si jak chceme, ale pravdou je, že Bůh vidí do našich srdcí.

"Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život." Galatským 6:7-8

"Myslete na nebeské věci, ne na pozemské" Koloským 3:2

Je to tak, všichni se snažíme sami sebe přesvědčit, že máme pádné důvody pro svá konání. Ale mělo by pro nás být důležitější, jestli je to tak pádné i pro Boha. Zda je to opravdu to, co po nás chce. A když si nejsme jisti? Obraťme se na Boha, zkusme otevřít Bibli, protože tam je vše, co potřebujeme! A tak nám všem přeji, abychom Bohu dělali radost, protože co si budeme povídat...každý chceme mít radost, ne? :-)