Trávit čas s Bohem

Ráda si čtu americké křesťanské blogy a žasnu, kolik krásných článků se tam dá najít. Říkám si, kde jejich (většinou) autorky berou tolik času se věnovat jejich psaní. Některé chodí do práce a jiné se starají o kopu dětí a domácnost. Já většinu dne trávím v práci a když večer přijdu domu, nezbývá mi moc času na všechno, co bych chtěla stihnout. Když pominu práci okolo domácnosti jako je vaření, praní, nenáviděné žehlení, které často hodně dlouho odkládám, mytí nádobí, utření prachu, vytření podlahy.... tak bych si ráda sedla do pracovny a vyráběla přáníčka nebo ozdobná fotoalba. Také bych si ráda četla, brouzdala po internetu, něco zkoukla v televizi, trávila čas s manželem a třeba s přáteli. Už takhle je jasné, že to všechno prostě nestíhám a to jsem ještě neřekla to nejdůležitější. Chtěla bych trávit čas s Bohem.

Snažím se číst pravidelně Bibli, modlím se, chodím na studia a Bohoslužbu. Ale stačí to? Stačí Bohu to, co dělám? Dlouho jsem se tím trápila a říkala si, proč musím chodit do práce. Kdybych byla doma, tolik bych toho stihla. Domácnost by se třpytila čistotou, prádlo by se mi nesypalo z plného koše, stihla bych své koníčky, zájmy a ještě by zbyl čas na Boha. To je pohádka, co? Ale co teď? Doma být nemůžu a když jsem v práci, není čas. Tak jak to tedy udělat? A pak jsem se kdesi dočetla, že uctívat a chválit Boha můžu vlasntě kdykoliv a při spoustě příležitostí. Při práci jak v zaměstnání, tak i doma. Tím, že se starám o svého manžela, o naši společnou rodinu. Tím, že se snažím vytvářet domov, kde nám bude dobře a kde bude vidět naše láska k Bohu. Kromě toho, že touto prací oslovuji Boha, mohu s ním při tom i mluvit. Modlitba je přece rozhovor a já si tak ráda povídám.

Takže si říkám, že bych měla jít uklidit to nádobí od večeře a trošku to v té kuchyni rozzářit :-)