Jsem doma sama. Honza vzal děti na
výlet a já pro svou alergii trávím sobotní den o samotě.
Nemusím, mohla bych si naplánovat návštěvy, nákupy, procházku,
cokoliv. Ale já si ráda užívám samoty a klidu. Protože pak jsem
ráda, když se rodinka vrátí domu a já vidím tu přeměnu z
klidného, uklizeného bytu na chaotický, hlučný domov s hračkami
všude kolem a s lidmi, které miluji.
A tak mám teď čas psát. Ale jde to
nějak ztěžka. Ono psát na povel není úplně to ono. Napsala
jsem si v průběhu pár týdnů pár poznámek, o čem bych ráda
napsala, ale když se teď na to dívám …. nějak se mi do toho
nechce. A to není dobře. Musím psát od srdce a ne z donucení a
tak se omlouvám, že se tu takto zcela nebiblicky vypisuji :-)
Musím se vám ale s něčím svěřit.
Stává se vám někdy, že jste v takové nijaké náladě a pak se
vám najednou zlepší? Že se třeba podíváte na pěkný film,
přečtete si knížku, zetelefonuje vám kamrádka nebo si uvaříte
něco výborného k obědu a nicmoc nálada je v tahu? Určitě ano.
I já to tak mám. Ale za poslední roky jsem zjistila, že mám
jeden výborný lék na takovou náladu. U mě funguje okamžitě a
vždy. A myslím to naprosto vážně. Jste napnuté? Chtěly byste
vědět, co to je? Já doufám, že vás to zajímá. Mně osobně
opravdu zabírá, když do ruky vezmu Bibli.
Kdyby mi to řekl někdo jiný, asi
bych si potají v duchu říkala, že je to pěkná …... (doplňte
si samy). Ale čím jsem starší, víc poznávám Bibli a skrze ni
Boha, tím víc si uvědomuji tu sílu, kterou mi Bible dává.
Vlastně to není Bible, ale Boží slovo, které ke mně promlouvá.
Když se necítím dobře, když jsem smutná, když nevím co by ….
a vezmu do ruky Bibli, vše tohle najednou zmizí. Zůstává jen
Boží slovo, jeho láska a péče o nás. Jeho milost a záchrana.
Jeho touha nás zachránit a mít u sebe. Člověk si začne
uvědomovat, jakou cenu pro někoho má. Ať máte sebevíc milující
rodinu, ať jste sebevíc spokojenější, když přijde na mysl
představa, co nás čeká, vidíme, že potřebujeme Boha. A jaký
je? Prostě úžasný. I přes naše omyly, naši pýchu, naši
drzost, naše hříchy nás miluje. I přes to všechno má chuť s
námi budovat vztah a přivést nás na správou cestlu. Na tu
jedinou, která k němu vede.
Vím, že ve svých článcích často
říkám, abyste vzaly Bibli do ruky a četly. Ale pokud to uděláte,
poznáte ten úžasný pocit, který přijde, když si uvědomíte,
že je psaná pro vás. Pro každou z vás. At už si myslíte, že
ji potřebujete nebo ne.
Zahoďte předsudky, že Bible není
potřeba. Že stačí v něco věřit a hotovo. Otevřete svá srdce
a čtěte. Přemýšlejte o jeho slovech. O tom, co nám chce říct
a jak moc nás miluje. Nepotřebujete nic jiného. Jen tu Bibli,
která vás už navede, co dál.
Přeji krásný den s Bohem.
Monika
Žádné komentáře:
Okomentovat