Vím, že občas svoje cesty považuji za čistější, než bych úplně stejné cesty považovala u druhého.
Příklad: vím, že někdy nemám až tak "křišťálový" přístup ke svým dětem - vztekám se, místo abych vysvětlovala, obivňuju, místo, abych zjišťovala. Ale - není to zas až tak hrozné, ne? :-)))....¨ Ale když tohle samé udělá jiná máma v okolí, hned vidím, kde dělá chybu, hned je mi jasné, že není až tak dokonalá máma ...
V tu chvíli jsou pro mě moje cesty "čistější", klidně si to u sebe omluvím, zadupu ve svém svědomí. U druhého mám ale vztyčený káravý prst ...
No a nakonec moje pohnutky stejně zkoumá Hospodin, ať si ty svoje chyby u sebe ospravedlním sebelíp ....
Při pohledu na tento obrázek a verš mě napadá toto: Máme užasný dar od Boha a tím je svoboda. Můžeme se rozhodovat sami podle sebe, svého uvážení. Můžeme dělat co chceme, můžeme si myslet co chceme a pokud to vztáhnu na svou osobu, tak mám štěstí, že žiju ve svobodné zemi, kde se nebojím jít v neděli na Bohoslužbu. A jak je na obrázku, můžu se rozhodnout jít doprava nebo doleva, je to jen na mě.
Ale tento dar svobody není vše co nám Bůh dal. Bůh nám dal také pravidla, která bychom měli dodržovat. Nenutí nás, ale jak už to tak nejenom v pohádkách bývá - špatné skutky bývají potrestány. My máme tu svobodu se rozhodnout, zda ho budeme poslouchat a jednat podle jeho rad a nebo jestli si budeme žít svůj život podle svého.
Člověk je vynalézavý a taky trošku pohodlný a tak má tendenci si věci upravovat nebo vykládat po svém. A jak už psala Pavla, k sobě je člověk vždy méně kritický než k ostatním. Najde spousty výmluv a ospravedlňování, aby se sám cítil dobře. Ale před Bohem to schovat a zamluvit nemůžeme. On nás zná, zná totiž každého. Nikdo se před ním neschová, ani své jednání. Jednou poznáme, jak to naše ospravedlňování bylo směšné a hlavně zbytečné...
Krásné komentáře. Myslím si, že bychom neunesli, kdybychom se viděli vpravdě -tak jak nás vidí Bůh. Proto nám odhaluje kousek po kousku nečistoty našeho srdce, krůček po krůčku nás celý život vychovává. Je v tom obrovská Boží láska a něha nebeského Otce.
3 komentáře:
..... a hned si taky sama odpovím :-))) ...
Vím, že občas svoje cesty považuji za čistější, než bych úplně stejné cesty považovala u druhého.
Příklad: vím, že někdy nemám až tak "křišťálový" přístup ke svým dětem - vztekám se, místo abych vysvětlovala, obivňuju, místo, abych zjišťovala. Ale - není to zas až tak hrozné, ne? :-)))....¨
Ale když tohle samé udělá jiná máma v okolí, hned vidím, kde dělá chybu, hned je mi jasné, že není až tak dokonalá máma ...
V tu chvíli jsou pro mě moje cesty "čistější", klidně si to u sebe omluvím, zadupu ve svém svědomí. U druhého mám ale vztyčený káravý prst ...
No a nakonec moje pohnutky stejně zkoumá Hospodin, ať si ty svoje chyby u sebe ospravedlním sebelíp ....
Při pohledu na tento obrázek a verš mě napadá toto:
Máme užasný dar od Boha a tím je svoboda. Můžeme se rozhodovat sami podle sebe, svého uvážení. Můžeme dělat co chceme, můžeme si myslet co chceme a pokud to vztáhnu na svou osobu, tak mám štěstí, že žiju ve svobodné zemi, kde se nebojím jít v neděli na Bohoslužbu. A jak je na obrázku, můžu se rozhodnout jít doprava nebo doleva, je to jen na mě.
Ale tento dar svobody není vše co nám Bůh dal. Bůh nám dal také pravidla, která bychom měli dodržovat. Nenutí nás, ale jak už to tak nejenom v pohádkách bývá - špatné skutky bývají potrestány. My máme tu svobodu se rozhodnout, zda ho budeme poslouchat a jednat podle jeho rad a nebo jestli si budeme žít svůj život podle svého.
Člověk je vynalézavý a taky trošku pohodlný a tak má tendenci si věci upravovat nebo vykládat po svém. A jak už psala Pavla, k sobě je člověk vždy méně kritický než k ostatním. Najde spousty výmluv a ospravedlňování, aby se sám cítil dobře. Ale před Bohem to schovat a zamluvit nemůžeme. On nás zná, zná totiž každého. Nikdo se před ním neschová, ani své jednání. Jednou poznáme, jak to naše ospravedlňování bylo směšné a hlavně zbytečné...
Krásné komentáře.
Myslím si, že bychom neunesli, kdybychom se viděli vpravdě -tak jak nás vidí Bůh. Proto nám odhaluje kousek po kousku nečistoty našeho srdce, krůček po krůčku nás celý život vychovává.
Je v tom obrovská Boží láska a něha nebeského Otce.
Ellen
Okomentovat