Cítit odpovědnost nebo ji hodit za hlavu?

Znáte rčení, že děti vám vrátí to, co jste sami způsobovaly svým rodičům? Tak to je naprostá pravda. Pod to se můžu podepsat :-D

Děti prostě zlobí, ale pořád to jsou ta naše zlatíčka, která i ve 20ti budeme oslovovat zdrobnělinou a toužit po tom, abychom je mohly obejmout bez pocitu, že se dotyčné "dítě" stydí a nebo si ťuká na čelo, co blázníme :-D

zdroj obrázku

Když ale dítě zlobí, úplně cítím, jak mi další vlas zešedl, v rukou začínám mít třes a v oku tik, nemluvě o hlasivkách, které namáháte proto, aby vás dítě vůbec vzalo na vědomí :-D No ... tak to je naše domácnost. Jak pobrat všechny ty rady, že to chce brát všechno s klidem?

Víte, já si tolikrát říkám, že kdybych nevěřila v Boha, výchova dětí by byla brnkačka :-D No co, tak je nechám růst jak dříví v lese, všechno  si vykřičí, nebudou si umět ani uklidit pokojíček nebo nebudou chtít vůbec vnímat, když s nimi mluvím - tedy v momentě kdy po nich vlastně něco chci....
(berte to prosím s nadsázkou, nechci tu hlásat, že kdo nevěří v Boha, neumí vychovat své děti!)

Ale opravdu mám někdy pocit, že kdybych necítila odpovědnost za výchovu svých dětí, měla bych o dost šedých vlasů méně a nepřemýšlela bych o  prášcích s hořčíkem na nervy (tedy myslím, že takové předvádí v reklamách)... Ne že bych nechala děti zpustnout, ale asi bych spoustu věcí neřešila. Prostě bych si řekla, že to jsou ještě děti a hotovo.

Jenže já věřím v Boha a věřím tomu, co se píše v Bibli. Věřím, že naší velikou zodpovědností je právě správná výchova dětí. A jak už jsem výše popsala, nedaří se mi to tak, jak bych ráda, ale každý den je pro mě novým startem, abych to zkusila zas a znovu. Protože to, co je může čekat, pokud nebudou znát správnou cestu ... to mě naplňuje velkým strachem.

Zasvěcuj dítě do jeho cesty - nesejde z ní, ani když zestárne. 

Přísloví 22:6

Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.

Přísloví 19:18

No řekněte, jak na vás působí tyto verše? Pokud jsme trošku rezignovaly s výchovou, pak se tohle určitě nečte úplně nejlíp. Ono ani mně ty verše nenechávají v klidu. Protože člověk na sobě vidí chyby, které dělá a které nám tu cestu za výchovou znesnadňují. Ale vidíte, nejsme v tom samy a s Bohem za zády to musí vyjít, no ne? :-)

Takže všem přeji klidné nervy a krásný den s Bohem!
Monika

Ve světle svíčky...

Víte, jak jsem si plně uvědomila, že se ze mě stala máma malého dítěte? Teď nemyslím porod a takové ty zlomové okamžiky v životě každého malého dítěte, ale čas, kdy na mě plně dolehla ta chvíle, že jsem se musela smát a říkat si, a je to tady, už taky patřím do toho okruhu žen, na kterých se pozná, že mají doma malého špunta.

To jsem totiž jednou byla na srazu s kamarádkou. Rodiče mi hlídali Terezku a já vyrazila do města. Už to samo pro mě byl zážitek - po měsících kojení, kdy jsem se od malé nehnula ani na krok, jsem vyrazila do ruchu velkoměsta :-) Sešla jsem se s kamarádkou, daly si kávu a zákusek a povídaly a povídaly. A při odchodu, když jsme ještě tak trošku postávaly venku před kavárnou jsem si tak nějak uvědomila, co že to mám v kapse a na denní světlo vykoukla dětská rukavička, křupka a piškot ....... Takové běžné doplňky, které každý nosí běžně po kapsách :-)

Ale já se musela smát a smát.

Teď mám doma dvě malé děti a takovou stálou připomínkou mateřství jsou hračky po celém bytě. Nedávno jsme měli období, kdy Ondra nosil autíčka a ukládal je na různá místa. A tak jsem nacházela autíčko v nočním stolku, v poličkách, v koupelně, v předsíni i v kuchyni. A vždy, když jsem na nějaké narazila, musela jsem se smát. Vždy mi to připomnělo tu jeho nadšenou tvářičku, která odráží radost ze všeho. Pochopitelně i z autíček :-)

A tak mě napadá otázka .... jak to máme s Bohem? Přepadají nás myšlenky na Boha, když doma na něco narazíme? Vyvolává to v nás úsměv a radost?

Před lety jsem na jednom blogu viděla nápad, který se dá jednoduše realizovat v každé domácnosti. Teď na podzim, kdy přichází chladnější počasí a doma si rádi uděláme útulno pomocí svíček, je to ta nejlepší doba. Stačí vybrat nějakou pěknou voňavou svíčku a dát ji na místo, kde často chodíme. A vždy, když kolem přejdeme, připomeňme si Ježíše. Můžeme se pomodlit. A nebo si poblíž nechat otevřenou Bibli a vždy si kousek přečíst. Jde o to, aby to pro nás byla stálá připomínka. Tak jako nikoho nenechá na pochybách, co se nám v hlavě honí, když někde narazíte na dětskou hračku :-)

Mějte krásné podzimní dny s Bohem,
Monika

Ježíš je...

Ježíš je...

Spasitel, Cesta, Pravda, Hlava církve, Ženich, Život, Syn Boží, Náš přítel, Učitel atd. Určitě znáte více pojmenování Ježíše, která můžeme vyčíst z Bible. Já našla na Pinterestu kartičky s jeho pojmenováním a odkazy na příslušné verše. A hned mě napadlo jejich využití při učení Terezky. Jelikož jsme s Terezkou v poslední době probíraly Ježíše, tak se nám to tématicky velmi hodí.

Takže troška inspirace pro zábavné učení.

Myslím, že k tomu asi víc není co dodat. Jen snad to, že jsem na Terezku  neskutečně "pyšná", protože ve svých 4,5 letech je schopná takto krásně řešit hádanky!

Mějte krásný den s Bohem,
Monika

Celou Biblí ... (2.část)

a máme tu pokračování ...

Minule jsem vám představila rozdělení Bible podle období. Toto studium zahrnuje 3 cykly.
V prvním cyklu se děti učí pouze názvy období a k tomu dějovou linii, která jim pomáhá si pamatovat, jak jdou období po sobě.

Současně bychom měli v tomto období učit i názvy knih, které k jednotlivým obdobím patří.

Ve 2.cyklu už bychom měli při probírání období přidat podrobnější výklad příběhů (událostí a postav) a také kromě názvů knih i kapitoly. (V tomto bodě dělám změnu, kdy teprve zde budu Terezku učit názvy knih a kapitoly vynechám, protože jsme se s manželem dohodli, že tímto Terezku nebudeme zatěžovat. Takové studium si může přibrat až ve vyšším věku.)

Ve 3.cyklu už se probírají hlavní detaily událostí a také se přidávají i verše, které k nim patří. (verše, stejně jako kapitoly, si necháme na mnohem pozdější věk Terezky)

V cyklech se postupuje až v momentě, kdy dítě naprosto s jistotou zvládá vytyčené body. Jakmile v tom nemá jasno, není vhodné přecházet k dalším informacím, akorát by z toho mělo v hlavě zmatek.
Ale jak už jste si mohly všimnout, dělám si v tom vlastní systém a tudíž nic nebrání ani vám, abyste si vše připravily dle možností vašich dětí.  Terezce je 4,5 roku, takže nečekám, že se do 3.cyklu dostaneme v nějaké blízké době. Ale já nespěchám, budu ráda, když si v tom bude pomalu dělat jasno a když jí to bude bavit.

A doufám, že to bude bavit i vás. Našla jsem docela pěkné stránky, kde jsou ke stažení zdarma materiály k rozdělení Bible na období, které by vám mohly pomoci. Jsou ale v angličtině.

FREE BIBLE CURRICULUM - MATERIÁLY K OBDOBÍ V BIBLI

Mějte krásný den s Bohem.
Monika