pátek 30. ledna 2015

Krásný domov

Moudrost dovede postavit dům,
šikovnost jej umí upevnit.
Poznání pak jeho pokoje plní
majetkem vzácným a překrásným.
Přísloví 24:3-4

Tento měsíc se snažím číst knihu Přísloví a i když jsem občas pozadu za svým měsíčním plánem, většinou se mi daří nastřádaný skluz dohánět. Rozhodla jsem se na sebe nebýt tak přísná, takže nemám ambice přečíst Bibli v jednom roce, ale kdyby se to náhodou povedlo, budu jedině ráda - a když se to nepovede, nebudu z toho smutná, že jsem zase něco nedotáhla do konce (to je totiž občas můj problém).

Výše zmíněné verše jsem četla tento týden a natolik mně oslovily, že jsem si řekla, že stojí za celý článek tady na blogu.


Mám šikovného manžela, který - ač samouk - si umí poradit i s výstavbou půdního pokoje na chalupě, kde to teda původně vypadalo tak na zbourání. Doma zase vymyslel a sestavil úložné skříňky a regály a že to občas byl tvrdý oříšek - no jen si zkuste postavit vestavěnou skříň v panelákovém bytě plném křivých stěn.... Ale zvládl to! Vše pořádně promyslel, na internetu si našel rady a návody, vše vyměřil, propočítal, objednal a nakonec šikovně dokončil.

Ale přesto, že je náš domov útulný vizuálně ještě nemusí znamenat, že bude útulný i pocitově. Na základní škole jsem měla kamarádku, která žila na tu dobu v nákladně zařízeném bytě. Z jejich koupelny mně přecházel zrak (naše umakartové jádro se s tím opravdu nedalo srovnávat) :-D Ale přes to všechno se mi tam nikdy úplně nelíbilo. Rodinné vztahy mezi kamarádkou, její maminkou a otčímem byly napjaté a celé to tam tak nějak viselo ve vzduchu.

Proto vím, že mít krásný domov neznamená mít vše "vystajlované" do posledního trendu, ani nemusí být přeplněný drahým nábytkem či plný starožitností. Krásný domov dělají lidé, kteří v něm žijí.

A Bůh nám říká, že pokud budeme mít poznání - poznání jeho vůle, jeho Slova, jeho lásky a milosti - naše pokoje budou plné majetkem vzácným a překrásným. A toto bohatství je dostupné každému! Všichni si ho můžeme dovolit a všem bude doma slušet....


.... tak pojďme si ten domov ještě vylepšit. Bůh je ten nejlepší architekt - designer.

Krásný den s Bohem,
Monika

středa 14. ledna 2015

Opět trošku kreativně :-)

Dneska jsem se rozhodla, že to trošku odlehčím a po dlouhé době se pochlubím malým kreativním úspěchem. Sice si nejsem jistá, zda je to něco ke chlubení, jelikož jsem na tom pracovala víc jak rok a až teď se mi to povedlo dovést do zdárného konce ....

Ještě než se narodil Ondra, začala jsem pro Terezku vyrábět ABC knížku, kde by se mohla učit písmenka - jak tiskací, tak psací. Říkala jsem si, že by to mohla dostat k Vánocům. Pak se narodil Ondra a práce na knížce se přerušila. Tak že by to mohla dostat v březnu k narozeninám? Tak to už nestihnu. Tak co svátek v říjnu? Vánoce? Ne a Ne .... až teď se konečně podařilo. Ale, na narozeniny v březnu už asi čekat nebudu, jelikož naše princezna už umí velká tiskací písmenka a riskovat, že do té doby bude umět víc, to bych nechtěla :-) Ještě že máme Ondru a tak snad knížka vydrží i pro něj.

Použila jsem malý pořadač s euroobaly, čtvrtky a scrapbookové papíry a jednu roztrhanou knížku s biblickými příběhy. Jsou zde i vystřihnuté krátké texty, na kterých si bude moci časem trénovat čtení.



A jako druhou věc, kterou bych vám tu chtěla ukázat pro inspiraci je "doodling" Co to je? Aniž si to uvědomujete, možná to děláte všichni. Je to takové to kreslení, které nemusí být vůbec perfektní a často ho provádíme třeba, když telefonujeme. Různé kytičky, čárky, tečky .... a když si to spojíte ještě s verši z Bible, je to perfektní způsob, jak trávit volný čas, kdy se nám nic nechce dělat :-)
Inspirovala jsem se na tomto blogu: The Anderson Crew



Děti hodně napodobují a tak budu jedině ráda, pokud se Terezka rozhodně dělat něco podobného ... ale na to si ještě musím počkat, zatím budeme trénovat písmenka :-)

Krásný den s Bohem,
Monika

sobota 3. ledna 2015

Nenech se zlákat ...

Jak už jsem uvedla v jednom z minulých příspěvků, letos bych se chtěla věnovat přečtení celé Bible. Nemám za cíl stihnout to v jednom roce, ale rozhodně bych v tom chtěla mít určitou pravidelnost a pokud se mi to přeci jenom povede, budu jen ráda.

A tak jsem seděla u Bible a přemýšlela, kde začít. Mám vytištěný rozpis jednotlivých knih a kapitol, abych si mohla odškrtávat své dosavadní "úspěchy"  (který můžete získat i vy na stránkách Rachel Vojo). Na jejich stránkách se můžete připojit k jejich výzvě, číst společně knihu Přísloví a tak jsem se rozhodla, že jako první knihu si vyberu právě tu.

zdroj obrázku


Když jsem četla první dvě kapitoly, dostala jsem nápad na tento článek.
Hned první kapitola mně totiž zaujala ...

Nenech se zlákat, synu, když hříšníci tě mámí .... Přísloví 1:8

Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích .... Přísloví 1:15

Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk - o vlastní duši ho to připraví .... Přísloví 1:19

V dnešní době je totiž toho vábení kolem nás hodně. Nemusí nás nikdo přemlouvat, abychom někoho oloupili, abychom někoho přepadali, tak jak je to psáno v těchto verších. Ani si nemyslím, že bychom to měli brát přímo doslovně. To vábení k hříchu může být totiž dost nenápadné a přesto stejně závažné.

Stačí se totiž podívat na lidi, kterými se obklopujeme. Naši přátelé, kolegové i rodina na nás mohou mít a mají značný vliv. A pokud nesdílejí víru ke stejnému Bohu, může to být velký problém. Ono totiž stačí, když někdo z nich má mnohem volnější postoj k věcem, které Bůh zase tak liberálně nevidí. Oblékání, využití volného času nebo vůbec výchova dětí. A ono to zlehounka a nenápadně posouvá ten náš vlastní postoj do kouta a najednou přemýšlíme, proč jsme vlastně tyto věci tak zavrhovali, nezajímali se o ně a komu to vlastně může ublížit.

Pod slovem hřích si totiž nemusíme představovat jen velké-přímo demonstrativní špatné činy. Bůh nerozlišuje, zda je něco větší nebo menší hřích. V momentě, kdy děláme věci jinak, odkládáme Boha na druhou kolej. Což je prostě problém. Někdo, kdo nás ve své nekonečné lásce stvořil a i přes náš nezájem a odvrhování poslal na zem Ježíše, aby za NAŠE hříchy trpěl, protože jinak bychom neměli žádnou naději, ten někdo - Bůh - si nezasluhuje být na druhé koleji. Nezasluhuje si druhé místo v našich životech. Je to Bůh a zasluhuje si první místo. To největší místo v našich srdcích, v naší mysli a duši.

Takže se nenechme zlákat okolím. ALE ... rodinu si nevybíráme, tu prostě máme a věřím, že i přes případný nezájem o Boha jsou to skvělí lidé, které máme rádi a neumíme si život bez nich představit. Předpokládám, že v dnešní době si člověk rozmyslí i výpověď v práci a přátelé jsou prostě blízké osoby, kteří k nám patří. A proto tu chci říct, nedělejme ukvapená rozhodnutí a neodtahujme se ode všech blízkých. Naopak, buďme s nimi a jak je v Matouši psáno, buďme světlem a solí pro naše okolí. Ne naopak. To my buďme těmi, kteří budou "lákat", kteří ukáží, jak velkou lásku k nám chová Bůh.

Kdo mě (moudrost) však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla. Přísloví 1:33

Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst. Přísloví 2:6

Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti - všem stezkám ke štěstí. Přísloví 2:9

Krásný večer, třeba u knihy Přísloví, s Bohem,
Monika