pátek 29. listopadu 2013

Ježíšek, Santa nebo Vánoční skřítek?

Dokud jsme neměli děti, bylo to v tomto ohledu jednodušší. Znalí pravdy jsme neočekávali novorozené miminko ani postaršího břichatého a vousatého chlápka, kteří by nám donesli dárky, pokud jsme tedy přes rok moc nezlobili :-) Ale teď je to přece jenom jiné a my se museli zamyslet, jak celý koncept Vánoc uchopit.


Naštěstí v našich končinách je Santa pořád jen fiktivní postavička. Horší je to s postavou "Ježíška", který dárky stále nosí. Jelikož jsem vyrůstala v nevěřící rodině, žádný problém jsem v tom neviděla. Postava Ježíška byla zcela bez nějaké náboženské představy. Prostě nějaký tajný človíček přinesl dárky pod stromeček a bylo vyřešeno.....

Naše rodina je ale věřící a nechceme děti vést k něčemu tak zavádějícímu.

Na jednom blogu jsem si přečetla rozhodnutí jedné americké rodiny, která nechtěla podporovat příběh o Santovi a pak dostali otázku, jakým způsobem tedy vychovávají děti, když jim nemohou pohrozit, že když děti budou zlobit, tak nedostanou od Santy dárky.......................... :-D Přiznám se, že když jsem to četla, musela jsem se smát. Opravdu je tu někdo, kdo vychovává děti tímto způsobem? Tím myslím, že děti můžou skoro celý rok zlobit a pak se přiblíží konec roku a najednou je tu pohrůžka Santou (případně Ježíškem) a musí "sekat dobrotu" protože jinak se pod stromečkem nic neobjeví? Protože pochybuji, že se Santou hrozí někdy uprostřed slunečného léta nebo hned na jaře, kdy je do Vánoc skutečně daleko...

Když jsem si na internetu zadala Vánoce, našlo mi to odkaz na Wikipedii, kde se dá najít zajímavý rozbor Vánoc. Vánoce jsou považovány jako obecně křesťanská tradice - oslava narození Ježíše Krista.  Datum 25.12. jako den Ježíšova narození je poprvé dosvědčen oslavou v Římě kolem roku 336, ale všeobecně se Vánoce slaví až tak od 7.století. V Česku se pak nějakým omylem považuje za vrchol oslav již předvečer oslav, tedy 24.12. Oslavy zahrnují například i Advent, vánoční stromeček, vánoční dárky nebo cukroví a přitom některé z těchto tradic pocházejí z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou zimního slunovratu - tzv.Saturnálie.

Dále pak na internetu najdete články, kde se popírá spojitost mezi Vánoci a Saturnáliemi a nebo naopak bujně podporuje. Co si z toho pak máme vybrat? Na jedněch stránkách jsem našla odpověď, která mně ujistila, jak si to vyložit. Samotná Bible nespecifikuje datum narození Ježíše Krista. Můžeme se dohadovat a složitě propočítávat náznaky, ale pokud by Bůh chtěl, abychom přesné datum znali, bude tam. Jasně a přehledně zapsáno. A proto bych byla trošku opatrná, pokud mi chce někdo z lidí diktovat něco, co Bůh neuvádí.

Já osobně nemám problém s tím, abych o Vánocích slavila Ježíše. Ale ne proto, že jsou Vánoce. Ježíše bychom měli oslavovat každý den a co je důležitější, máme vzpomínat i na jeho smrt, která nás může vykoupit z hříchu. A tak vím, že o Vánocích budeme o Ježíši mluvit a číst si v Bibli. Budeme na něj myslet a děkovat za vše, co nám nabízí. Ale nechce se mi podporovat myšlenku malého Ježíška, který nosí dárky.

Když si vzpomenu na své dětství, bylo to moc hezké období. To kouzlo a tajemno, které bylo spojeno s Vánoci. Ty večery u okna, kdy jsme vyhlíželi Ježíška a čekali na zazvonění zvonečku..... A protože nechceme naše děti o toto potěšení připravit, vznikl  Vánoční skřítek, který nám nosí dárky. Žádný Santa, žádné miminko - ale pořádný pohádkový skřítek, který čeká na to, až pro něj vymyslíme celý jeho příběh.

A kdo chodí k vám? :-)

Pěkný den s Bohem,
Monika

pondělí 25. listopadu 2013

Vánoční stres? Zkuste plánovat....

A máme tu další povídání k vánočnímu tématu. Cítíte se před svátky ve stresu? Ani se vám nedivím, protože když vyrazím do přeplněných ulic, přeplněných obchodů a všude kolem sebe vidím ty nasupené výrazy netrpělivých a vystresovaných lidí, rozhodně to člověku radosti nepřidá.

A tak se dneska zaměříme na to, jak tuto hektickou dobu zvládnout v klidu a pohodě. Není to žádné závratné tajemství, ale o dobrý nápad, jak si udržet vše pod kontrolou a nehonit nic na poslední chvíli.

Vlastně ani nevím, kdy jsem na video, které vám chci ukázat, narazila, ale moc se mi ten nápad líbil, že jsem uvažovala o jeho realizaci. Přiznám se, že jsem skončila hned v počátku, protože jsem si to chtěla trošku upravit po svém (udělat si vlastní ucelenou grafiku) a nějak na to nezbyl čas. Takže letošní Vánoce se musí bez tohoto "projektu" obejít, ale třeba ty příští už vyjdou :-D

Jedná se o jakýsi "VÁNOČNÍ PLÁNOVAČ".



A pro ty z vás, kteří moc anglicky nevládnou je tu malé info.
Courtney si podle nějaké e-knihy vyrobila tento organizér na vánoční plánování. Je to vyrobené z klasického šanonu a vložila si tam různé kapsičky a oddělovače. Kromě kapsičky na účtenky, zde má kapsu pro různé slevové kupony. Dále je plánovač rozdělen na sekce jako:

- co je potřeba před Vánoci udělat (úklid, dekorace, nákupy, kdy a co péct...),

- seznam lidí a dárků pro ně, adresář lidí, kterým se budou dárky posílat. Případně zde mohou být adresy lidí, komu se bude posílat přání.

- seznam receptů a rozpis ingrediencí, které budou potřeba.

- něco na způsob "služby Bohu", kde jsou nápady, jak sloužit Bohu skrze pomoc lidem a podobně

Musím uznat, že to má paní velmi dobře propracované a mně osobně už moc dalších dodatků nenapadá. Možná bych přidala ještě oddíl, kam bych dala vánoční písničky, které bychom mohli doma zpívat. Nebo návrhy na vánoční aktivity, co dělat s dětmi.  A myslím, že i vás určitě napadne spousta dalších návrhů, co si do vlastního plánovače založit.

Budu ráda, pokud napíšete, že jste si nějaký podobný plánovač vyrobily nebo o něm uvažujete a rozhodně se těším i na návrhy, co by měl obsahovat.
Zde jsem vám ještě vybrala nějaké obrázky pro inspiraci (doporučuji si kliknout na zdroj obrázku, protože vás to odkáže na příslušný blog, kde je více fotek).





A co říct na závěr?
Použila bych verše z Bible, protože ty jsou dostatečně výstižné...

"Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout."
Matouš 11:28

"Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží."
1.Petr 5:7

Takže pokud veškeré pomůcky selžou, stále tu máme Boha, který je vždy s námi a nabízí pomocnou ruku. Tak na to nezapomínejme :-)

Krásný den s Bohem.
Monika

úterý 19. listopadu 2013

Adam

V poslední době jsem byla velmi vánočně naladěna a určitě očekávejte i další články s touto tématikou - protože už je pro jistotu mám předepsané a samy se publikují, ale dneska chci mimo plán napsat článek, který je smutný, který mi vhání slzy do očí. Ale cítím, že musím, protože bych se cítila hrozně, kdyby se tady probírali veselé věci  jako by se vůbec nic nestalo.

Naši přátelé ze Spojených států před dvěma dny začali pohřešovat svého 25 letého syna. Odešel ze svého domu bez bot, mobilu i auta a předpokládalo se, že si šel zaplavat do blízké řeky. Pak nějaký svědek zavolal na policii, že viděl mladíka (jejich synovi nápadně podobného), jak má trable ve vodě a že ho to stáhlo pod hladinu.

Záchranáři stále hledají, ale prozatím ještě nebyl nikdo nalezen. Bohužel vypadá dost pravděpodobně, že onen mladík je synem našich přátel,  Na FB stránkách teď mohu vidět, kolik lidí Adam ovlivnil a kolik přátel měl. Objevují se tam jeho fotografie a vzkazy od rodiny i přátel. Snažím se vše přečíst a trhá mi to srdce, když si uvědomím, jak moc brzo musel Adam odejít.

Ale co mně dostalo nejsilněji, jsou slova samotného Adama a následně jeho rodičů.
Adam byl totiž den předtím na biblickém studiu a probírali téma "proč Bůh dopustí špatné věci dobrým lidem".

Jeho otec napsal jeho odpověď:

Adam raised his hand and said something to the effect of; 
"This world is a broken down and decayed house. My God takes care of us and wants to get us out of that house."


Adam zvedl svou ruku a řekl něco v tom smyslu;
"Tento svět je zlomený a shnilý dům. Náš Bůh se o nás stará a chce nás dostat z tohoto domu."

Tak moudrá slova od tak mladého člověka!!!
Zároveň smekám před jeho rodiči, kteří se smiřují se ztrátou syna. Kteří pláčou, když píšou zprávy a odpovídají na dotazy. Kteří píší nádherné vzkazy svému synovi a děkují Bohu za tu radost, že mohli Adama poznat, být jeho rodiči a vidět, jak se z něj stává muž, který upřímně hledá Boha. Nemylte se, truchlí... ale zároveň důvěřují Bohu a chápou, že jedině on ví, proč se tohle stalo. 

A když vidím tolik lidí, kteří byli Adamem ovlivněni.....možná právě tohle byl Boží záměr s Adamem a i tato smutná událost tomu všemu dává smysl.

M. 


pátek 15. listopadu 2013

Inspirace pro vánoční tradice

Přemýšlela jsem, jaký článek pro vás připravit a přiznávám bez mučení, že v mé hlavě jsou právě teď blížící se Vánoce...
Možná proto, že některé vánoční přípravy u nás probíhají již teď, abych se vyhnula stresu kolem Vánoc, protože nás bude o jednoho člena rodiny víc, tak už jsem teď v půlce listopadu vánočně naladěna :-D Asi hormony :-D

A tak to nebudu lámat přes koleno a velmi pravděpodobně z následujících článků bude dýchat vánoční atmosféra a inspirace.

Pro dnešek jsem pro vás (i pro mně) vyhledala inspiraci pro nové vánoční tradice...

1) VÁNOČNÍ VÁZA


Původně je váza určena k tomu, že se tam vhazuji modlitby nebo jména lidí, za které se chce rodina pomodlit. Odpadá pak takový ten stereotyp například před jídlem, kdy se časem sklouzává k velmi podobným modlitbám, které začnou být...nudné.

Mně osobně však napadlo (při "surfování" na netu), že by se to dalo použít i jinak. A tak mám v plánu, že si takovou vázu doma taky pořídíme a budeme tam s Terezkou každý den vhazovat lístečky, za co jsme Bohu vděčné a za co mu chceme poděkovat. Následně, až budeme strojit stromeček, lístečky nějak zakomponujeme na stromek jako ozdoby a budeme si o svátcích jejich čtením připomínat, co vše nám Bůh dává a za co mu jsme vděčni.

2) VÁNOČNÍ "SVÍČKOVÁ" MODLITBA


Tato záležitost byla původně vymyšlena pro podzimní období a je z blogu Women Living Well, ale já si myslím, že se to dá použít i pro vánoční čas.

Takže jak na to? Pořiďte si svíčky ať už s vůní či bez a palte je dle libosti :-D A v momentě, kdy se vaše oči zastaví na plápolajícím světýlku, učiňte krátkou modlitbu. Je na vás, za co se budete chtít pomodlit, za co poděkovat, na koho pomyslet. Důležité je, že se na moment zastavíte a vzpomenete na Boha. A právě svíčka vám to bude připomínat. Tím, že člověk pravděpodobně nepálí svíčky po celý rok, bude to takový příjemný detail, který nás k modlitbě popostrčí.

3) VÁNOČNÍ KOŠ KNÍŽEK


A tuto inspiraci jsem našla přes Pinterest (který je mimochodem plný úžasných nápadů). Přes obrázek jsem se dostala na blog, kde rodina popisovala svou vánoční tradici. Každý rok si pod stromeček (který mají nazdobený po celý prosinec) dají vánoční koš, který je plný dětských vánočních knížek, které jsou vánočně zabalené. Poté si každý den jednu knížku rozbalí a čtou.

Věřím, že v našich českých podmínkách se asi těžko najde rodina, která by měla doma 24 vánočních knížek (ale kdo ví, třeba ano) a tak mně napadá jen drobná obdoba tohoto nápadu. A to, že tam bude knížek podstatně méně, ale budou se číst častěji nebo se některé dny bude číst Bible (mohly by tam být například kartičky s texty z Bible nebo pro malé děti obrázky, které si budeme v prosinci připomínat....)

4) VÁNOČNÍ KRABIČKA NA POHLEDY


Zde opět nápad z blogu Planet of the Apels, kde si vyrobili tuto krabičku, kam ukládají vánoční pohledy a přání z předešlých let a pak se za dotyčné modlí. Během společných rodinných chvilek takové kartičky i vyrábí pro blízké lidi a vkládají je do krabičky, aby je pak mohli při modlitbě použít.

Tady není potřeba nějaké inovace, myslím, že je to výborný nápad! Jen škoda, že se posílání tištěných přání dost odložilo stranou a vedou virutální pohlednice.

5) ADVENTNÍ KALENDÁŘE


Na internetu jsem našla dvě zajímavé varianty. Ta první je spíše pro větší děti, kdy se do kapsiček vloží verše z Bible a každý den se jeden přečte. S dětmi můžeme kapsičky vyrábět společně a kartičky pak pro ně budou překvapením. Kreativitě se meze nekladou :-)


V druhé variantě se mohou vánočně nazdobit třeba krabičky od sirek, ale třeba i obálky či co vás napadne a do jejich útrob pak vložit papírky s úkoly pro jednotlivý den. Ať už to budou nějaké legrační úkoly nebo třeba úkoly, které potěší ostatní lidi, protože Vánoce nejsou jen o tom, že něco dostáváme, ale že i sami dáváme...

A to je myslím pro dnešní dávku inspirace vše :-)
Moc doufám, že vás tento článek vánočně naladil, inspiroval a také potěšil. Budu ráda za vaše komentáře.
Krásný den s Bohem.

Monika

neděle 10. listopadu 2013

Přednáška v Praze

DOVOLUJEME SI VÁS POZVAT NA KŘESŤANSKOU PŘEDNÁŠKU NA TÉMA


 
MASOVÉ VRAŽDY V SOULADU SE ZÁKONEM
 
Uchrání potrat člověka před následky jeho
nemorálního sexuálního jednání?
 
Kdo má právo rozhodovat o narození nebo smtri počatého dítěte?

                       Je naše postmoderní společnost skutečně humánní?                                        

       
                                                                                                                                      
DATUM:                        středa  13. 11. 2013
 
ČAS:                               18.30 hod.
 
MÍSTO KONÁNÍ:        TYRŠŮV DŮM, ÚJEZD 40,
                                        II. VCHOD, 2. PATRO  (vchod též z Všehrdovy ulice)
 
PŘEDNÁŠÍ:                  Jan Vlček
 

 
VSTUP ZDARMA
PO PŘEDNÁŠCE BUDE ČÁST VĚNOVANÁ OTÁZKÁM A ODPOVĚDÍM                                          


INFORMACE, DOTAZY: 777 630 724     to-morrow@volny.cz

pátek 8. listopadu 2013

Vyložme si karty na stůl....

Říkám vám: Žijte Duchem,  a nepodlehněte tělesným sklonům. Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete. Když jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem. Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.
Galatským 5:16-21


Mám kamarádku, která věří výkladu karet a celkově kartářkám. Na střední škole si pořídila knížku, jak číst z rukou a pak nám všem kontrolovala čáry života na rukou, kolik budeme mít dětí a jak strastiplný či pohodový život povedeme. Jako zábava mi to přišlo fajn, ale nedovedla jsem si představit, že bych něco takového mohla brát vážně. A vyhazovat peníze za návštěvu kartářky, to už vůbec ne.

Jaké bylo mé překvapení, když nám kamarádka svěřila, že se chystá ke kartářce. Nacházela se v docela těžkém období, po rozvodu s manželem, dvě malé děti a nový přítel, kterého tedy znala už dlouhé roky před tím. Chtěla se od kartářky dozvědět, zda ji tento nový vztah vyjde a zda má cenu v něm vůbec zůstávat. Po zklamání ze svého manželství už nechtěla nic "riskovat". A jak velké bylo mé překvapení z jejího rozhodnutí, o to větší bylo mé zděšení, když se kamarádka svěřila, že by se podřídila jakémukoliv výkladu, které by dostala. Ano, pokud by kartářka řekla, že tento vztah není perspektivní, byla poměrně dost rozhodnutá tento vztah ukončit. No, mohla si oddechnout, protože vztahu bylo "požehnáno" a nyní je její přítel i jejím manželem. Moc tedy doufám, že se nikdy nedozví, jak málo stačilo k tomu, aby spolu vůbec nebyli.......

Jak už se píše v knize Galatským, je mnoho věcí, které nás oddělují od Boha. Které se mu nelíbí a kterých bychom se měly vyvarovat ... (tedy nejenom my ženy). To, že mezi takové věci patří smilstvo a cizoložství je tak nějak v povědomí všech, ať už věřících či ateistů. Ale že bychom mezi takové věci mohly zařadit i horoskopy, výklady karet a vyvolávání duchů...to už si mnozí neuvědomují. Možná je to tím, že každý tak nějak bere, že je to spíš pro legraci než aby se to bralo moc vážně. Problém ale nastává, když těmto věcem opravdu uvěříme. Každé zasazené zrnko nejistoty, že by to mohlo fungovat se totiž může ujmout, vzklíčit a nadělat opravdu velkou paseku  v našich životech.

Musíme si uvědomit, že v těchto případech necháváme zasahovat do našich životů úplně cizí osobu. Osobu, která nás vůbec nezná, nemá k nám žádný vztah a náš následný život ji nezajímá. I když je hezké, že jakési morální pravidlo jim zakazuje říkat velmi špatné zprávy, ale přesto možná i ten náznak, může člověka velmi ovlivnit než kdyby se dozvěděl, vše, co mu dotyčný chce říct.

Oproti tomu Bůh a jeho vztah k nám, to je něco naprosto odlišného. Má o nás starost, má k nám vztah a zůstává v našich životech.

Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.
1.Petr 5:7

Nikdy tě neopustím a nikdy nenechám. 
Židům 13:5

V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život. V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
1.Jan 4:9-10

Tak komu dáme přednost?

Krásný den s Bohem,
Monika

neděle 3. listopadu 2013

co je peklo?

Po dlouhé době jsem vytáhla knížku Kauza Víra od autora Lee Strobela, abych v ní našla inspiraci o čem napsat. Tato knížka byla jednou z prvních, které jsem četla v době, kdy jsem uvěřila. A mohu ji vřele doporučit -  jak tento díl, tak i dva další "Kauza Kristus" a "Kauza Stvořitel".

Tentokrát mně zaujala kapitola o peklu. Protože to je téma, které se často může vyskytnout při rozhovorech o Bohu s nevěřícím okolím. Jak milující Bůh může připustit existenci pekla a nikdy nekončící trápení v něm. Bylo pro mně velmi zajímavé, že jsem si sama uměla na mnohé autorovi otázky odpovědět sama a ještě k tomu se mé odpovědi shodovali s filozofem, který byl v této knize tázán. A tak jsem si řekla, že bude zajímavé i pro vás si toto téma trošku objasnit.


A co je tedy důležité vědět?

- Bůh peklo nemá rád!!!

Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. 
Chci raději, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil!
Ezechiel 33:11

- peklo není středověká mučírna

zkuste si vzpomenout, jak je peklo v Bibli popisováno. Jako místo plné ohně, ale také jako místo, kde je tma. Opravdu může být tma na místě, kde je oheň? Když je na jiném místě v Bibli Ježíš popisován s mečem v ústech, máme to brát takto doslova? Budeme si Ježíše představovat jako kejklíře v nějaké šou, kde si vytahuje dlouhé dýky z krku? Ne, je to jen symbolický popis a tak to musíme brát.

Peklo je to naprosté odloučení od Boha, které sebou nese pocity zahanbení, úzkosti a lítosti.

Jejich trestem bude věčná záhuba v odloučení od Pána a od jeho úžasné moci. 
2.Tesalonickým 1:9

- peklo je cílem cesty

kam naše kroky mohou směřovat , podle toho, jak se v tomto životě rozhodujeme. Pokud budeme trvat na tom, aby nás Bůh "přinutil" jít po správné cestě, protože nechceme skončit v pekle, sebere nám tím možnost volby. Sebere nám svobodu.


Musíme si uvědomit, že naše vlastní poznání je tak maličké, že si vůbec nemůžeme uvědomovat hloubku Božího záměru. Nemáme vůbec právo ho nějak soudit a kritizovat jeho rozhodnutí. Pokud stvořil peklo, měl k tomu pádné důvody, které my nemusíme znát. Ale my je známe, pokud čteme Bibli...

Ježíš mu řekl: "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je první a největší přikázání."
Matouš 22:37

Z toho vidíme, že plnit Boží vůli není složité. Ano, leckdy je to těžké, ale všichni víme, co nás k Bohu vede a co nás odvádí. Nemůžeme se vymlouvat na nesrozumitelnost, nepochopení slov a nevědomost. A také si tu musíme uvědomit, že pokud toto přikázání nedodržujeme, pak tím snižujeme autoritu Boha. Urážíme ho naší arogancí, nezájmem či cíleným zesměšňováním. Copak takového člověka pak může Bůh přijmout do nebe? Když ho my celý náš pozemský život odmítáme, pak i on má právo nás odmítnout v nebi. A proto tu je peklo. Cíl naší cesty, pokud nechceme být s Bohem.

Také bychom měli zapomenout na výmluvu, že jsme neměli jak Boha poznat. Bůh dělá vše, co může, aby dal lidem šanci ho poznat. a aby na to byl dostatek času...

Jeho neviditelné znaky - jeho věčnou moc a božství - lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu.
Římanům 1:20

"Z jednoho člověka učinil celé lidstvo, aby žilo na celém zemském povrchu. Vyměřil jim určená období a hranice jejich života, aby hledali Boha, zda by se ho snad mohli dotknout a nalézt ho - ačkoli není daleko od žádného z nás."
Skutky 17:26-27

Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.
2.Petr 3:9

Ani to, že bychom si v pekle vysloužili druhou šanci, není správné řešení. Bylo by to hezké vědět, že si tady na světě můžu dělat co chci a v případě, že tedy Bůh opravdu existuje, tak se v pekle "polepším" a napravím tak vše, co jsem zde natropila. Ale chyba! Pokud by to tak bylo, naše rozhodnutí přijmout Boha a chtít být s ním v nebi už nebude naše svobodné rozhodnutí. Bude to jen zoufalá touha se vymanit z pekla a ne naše svobodná volba. Máme proto tento život zde na zemi, abychom Boha našli a svobodně se rozhodli.

A i když je toho ještě hodně, co by se tu mohlo probrat, tak to teď ukončím všeříkajícím veršem:

Kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kdo jej hledají.
Židům 11:6

Krásný den s Bohem,
Monika

pátek 1. listopadu 2013

Naše "výmluvy" (3.část)

A je tu pokračování na téma našich výmluv. Pro dnešek jsem si vybrala:

- "CÍTÍM SE SÁM"

"NIKDY TĚ NEOPUSTÍM A NIKDY NENECHÁM"
Židům 13:5

Občas si říkám, jaké to musí být pro mého dědečka, který se narodil v době, kdy nebyla televize, počítače, mobily, ale ani auta, či letadla v takové podobě, jaké je známe dnes. Jak velký pokrok jsme učinili a jak moc se ten náš svět technicky změnil. Ale ono to není jen o technice. Je to i o lidech. I my lidé jsme se změnili. Stačí si vzpomenout na dobu mého dětství, jak jsme se chovali vůči rodičům, vůči učitelům a co vidíme dnes. Můj manžel coby učitel na střední škole by mohl vyprávět....

Moc ráda se dívám na filmy pro pamětníky, hlavně s Oldřichem Novým. To je pro mně prostě muž gentleman. Jeho chování a dvoření se ženám je skvělé a dnes tedy rozhodně nevídané. Ale on nebyl takový jen ve filmu. Slyšela jsem o něm, že v době 2.světové války mu bylo doporučeno opustit svou manželku, židovku, aby z toho neměl potíže. A on to neudělal!!! V dnešní době, kdy se lidé rozcházejí pro mnohem méně, je to nevídaná věc. Zrovna nedávno jsem zaslechla v televizi, že se rozchází slavný pár - úspěšná modelka Miranda Kerr a její manžel herec Orlando Bloom. Že se rozcházejí jako přátelé a prý tisku podali i vyjádření, že vlastně nezůstávají jen přátelé, ale že jsou stále rodina!!!

Tak proč se rozcházejí???!!! Pokud se k sobě mohou stále chovat slušně, přátelsky a nazývat se rodinou, tak proč se nepokusí něco v jejich vztahu napravit, aby tou rodinou opravdu zůstali!!! Když si představím, jak muselo být Oldřichu Novému, když dostal takové ultimátum a on se rozhodl pro udržení manželství... a my v dnešní době s tímto svazkem zacházíme, jako s nějakou položkou v nákupu, která se dá znovu objednat, koupit, vyměnit....

Když pak vidím takové povrchní vztahy kolem sebe, když čtu o přelétavosti slavných, kteří inspirují své fanoušky, připadám si sama. Nikdo neřekl, že bude náš život jednoduchý. Nikdo neřekl, že nám projde úplně všechno. Tak proč mají lidé pocit, že i tak to přesto zkusí - zjednodušit si ten život na maximum, užívat si a neřešit následky. Nedávno jsem četla u jedné kamarádky na profilu facebooku, že se strašně moc těší, až bude v kinech film podle knihy "50 odstínu šedi". Jak jsem zjistila, je to velmi oblíbená kniha s erotickým tématem. No a ta kamarádka tam dala nějaký sestříhaný "trailer" s představou, jak asi takový film bude vypadat. Nechci být za puritánku, ale po chvilce mi z toho videa bylo špatně. Nic si to nezadalo s filmem výhradně pro dospělé a já si nedovedla představit, že bych na něco takového šla do kina.

A pak jsem viděla ty nadšené komentáře, jak se její kamarádky přidávaly k názoru, že už se nemůžou dočkat, až to uvidí v kině. Že jsou zvědavé, kdo bude hrát hlavní role a podobně. A víte co, rozhodla jsem se, že napíšu svůj názor, který se značně lišil od ostatních. Opět jsem byla sama, ale přiznám se, že mně to tak trošku už rozčílilo a chtěla jsem dát najevo, že i v dnešní době jsou ještě lidé, kteří si nemyslí, že je to naprosto v pořádku, když se píší a točí takovéhle věci.

Ale já nejsem sama. Určitě je víc lidí, kteří sdílí můj názor. Ale je tu i Bůh, který je vždy se mnou. Sám to říká, že mně neopustí a nenechá. Takže i když se budu cítit osaměle v davu dnešního "moderního" světa, vždy mám jistotu, že je tu se mnou i on. Nemusím se bát vyčnívat z davu. Nemusím se cítit odstrčeně, protože nepůjdu na takový film nebo si nepřečtu takovou knihu a nebudu mít tedy o čem si s ostatními povídat. Bůh si se mnou rád popovídá o věcech, které jsou mnohem důležitější. Nebojme se být samy, protože my samy nebudeme. Je to jen na našem osobním rozhodnutí, jak náš život povedeme. Nikdo za nás to rozhodnutí udělat nemůže. A víte co, nikdy nevíme, kdo v našem okolí sdílí stejný názor a jen se bojí být sám, protože neví o nás a o Bohu. Tak buďme pro ostatní tou solí a světlem, tím dobrým příkladem.


Krásný den s Bohem,
Monika